Život je jazz

Peter Lipa se v éteru prosazuje skladbami, které mají do typického jazzu poměrně daleko. Naposledy uspěl s písněmi na rozhraní populární hudby, které otextoval Milan Lasica. Jazz jako žánr to podle Lipy nemá na Slovensku lehké.

"Jazz nemá žádnou etablovanou instituci, ani jediného člověka, který by se o jazz staral. Nemá místo, kde se dá zaklepat na jazzové dveře, jen soukromě," tvrdí hudebník.

Přesto se Peter Lipa celkem slušně hudbou živí a jeho každoroční libůstkou jsou Bratislavské jazzové dny, pro místní jazzmany velká událost. Protože s nimi Lipa začal už v roce 1974, dají se na nich celkem slušně demonstrovat i mnohé úchylky socialismu.

"Vážný problém byl sehnat ruské soubory. Taky to neměly lehké. Na tom jsme však dost bazírovali. To byl trumf. Když se hraje jazz v Rusku, může se i u nás," popsal Peter Lipa.

V bratislavské hospodě Omama café Shop se každé úterý scházejí jazzoví muzikanti, hrají v zadním sále pro několik stolů, ale je to jedno z mála míst, kde se hraje na živo a pravidelně. Jano se na bratislavské jazzáky už vyloženě těší. "Ty nastartovaly mojí jazzovou zálibu. Pamatuji si to úplně přesně," řekl.

Jinde než v hospodách se totiž jazz nedá na Slovensku studovat. Jistě to není špatná škola, čehož je důkazem i Peter Lipa. Ovšem ti, kteří chtějí povýšit své umění, musejí podle Lipy na zkušenou do světa. "Když chtějí Slováci studovat jazz, tak jdou do Prahy nebo do Rakouska, zkrátka jinam. Tady v žádné škole jazz není," doplnil.

Jazzové dveře pootevírají jednou za rok Bratislavské jazzové dny. Peter Lipa je kdysi rozjížděl v klubu, ale postupem času z nich udělal respektovaný mezinárodní festival, říká zpěvačka z Edith. "Tam si každý najde to svoje. Tam se vyřádí každý," pochvalovala si.

Jazz je okrajový žánr s odpovídajícím počtem fanoušků. Proto je paradoxní, že Bratislavské jazzové dny jsou kromě vážné hudby festivalem s nejdelší tradicí na Slovensku. Letos je jejich hvězdou například Maria Joao Quintet, Candy Dulfer and Funky Stuff nebo Christian McBride Trio.