Židé spolu s Ukrajinci: synagoga Zlatá růže se stala centrem pomoci lidem prchajícím před válkou

9 fotografií

V Dnipru zůstaly z pětačtyřiceti synagog pouhé tři: obrovská nová v židovském centru Menora, největším centru tohoto typu na světě, stará, která je obestavěná moderní zástavbou, protože ji nesměli zbourat, a potom ještě jedna.

Čtěte také

Ukrajinci, Rusové, Němci a Židé pohromadě: přístav Mariupol je domovem několika národů, na bohatou historii odkazují názvy ulic

Židé pomáhají, jak mohou

„Dobrý den, jmenuji se Jakov Siňakov, jsem Židem a učitelem Tóry ve zdejší židovské obci. Naše komunita, jak vidíte, funguje – teď jsme tu shromážděni k modlitbě, nazývá se minjan. Musí se sejít nejméně deset Židů, každé ráno máme tři takové minjany,“ ukazuje.

„Hodně žen a dětí sice odjelo, ale muži tady zůstali, synagoga je otevřená a mnozí naši Židé pracují společně s Ukrajinci ve prospěch Ukrajiny a pomáhají, jak mohou,“ popisuje pan Siňakov.

Centrum pomoci ve Zlaté růži

Synagoga Zlatá růže se v těchto dnech stala i centrem pomoci uprchlíkům, pokračuje učitel Tóry: „Každý den k nám přicházejí běženci z Charkova a jiných měst a my je potom odvážíme na bezpečná místa.“

Synagoga Zlatá růže v židovském centru Menorah, největším centru tohoto typu na světě|foto:Martin Dorazín, Český rozhlas

„Všem poradíme, jak se nejsnáze dostat do historické vlasti nebo do Polska, Rakouska nebo jiných území, kde jsou početné židovské komunity, které jim pomohou. Pomáháme sice hlavně Židům, ale obracejí se na nás i Ukrajinci. Každý se u nás může ohřát, dostane čaj a kávu nebo nějakou konzultaci,“ ujišťuje.

Někteří odejít nechtějí

V Dněpru zůstali Židé, kteří nechtějí odjet a také ti nejstarší, pro které by cesta nebyla nejvhodnější, dodává Jakov Siňakov: „Obec organizovala a sama zaplatila autobusy i vlaky pro ty, kteří chtěli nebo chtějí odjet. Určitě se budou chtít vrátit, protože my Ukrajinu milujeme. Stala se vlastí několika set tisíc Židů. A taky je tu hodně smíšených rodin, ve kterých je žena Židovka a muž Ukrajinec, nebo naopak.“

„Máme rádi Ukrajinu a chceme, aby zůstala ve svých hranicích, včetně Krymu a Donbasu. Proto se snažíme Ukrajině pomoci. Já třeba pracuji jako dobrovolník ve štábu pro rozdělování pomoci armádě. Pomáháme i materiálně – dodáváme potraviny, pohonné hmoty, léky nebo jinou humanitární pomoc,“ vyjmenovává.

„Fašisty jsem na Ukrajině nepotkal“

Ruská propaganda ovšem tvrdí, že na Ukrajině vládnou neonacisti a Židé jsou tu pronásledovaní. „Zdá se mi, že v Rusku jsou opravdu nemocní. Máme v Moskvě příbuzné a snažíme se jim vysvětlit, jak je to ve skutečnosti, ale oni nám nevěří. Jezdím po celé Ukrajině, oblékám se tradičně, nosím jarmulku a nikdy jsem žádné fašisty nebo nacisty nepotkal,“ krčí Jakov Siňakov rameny.

„Pomáháme sice hlavně Židům, ale obracejí se na nás i Ukrajinci,“ říká Jakov Siňakov, učitel Tóry ve zdejší židovské obci.|foto:Martin Dorazín, Český rozhlas

„Jsou to jakési choré teorie. Divím se lidem v Rusku, že nezapnou mozek a nepokusí se pochopit, co se kolem nich děje. Místo toho tupě přijímají všechny ty lži, které se na ně valí z médií. Samozřejmě, že i mezi ruskými občany se najdou moudří lidé, ale ty já dělím na tři skupiny: V první jsou ti, kteří už z Ruska odjeli. Druhou kategorii tvoří ti, které zavřeli a třetí? To jsou ti, které zabili – jako Němcova v centru Moskvy,“ připouští smutně židovský dobrovolník.

Purim s prokletým Putinem

Dnes večer začnou Židé slavit svátek Purim připomínající podle biblické Knihy Ester osvobození perských Židů. Správce synagogy pan Josif říká, že letos bude mít Purim velmi aktuální náboj: „Až budeme číst Knihu Ester, budeme dupat, kroutit řehtačkami a proklínat perského krále Kserkse. Někdy také proklínáme Hitlera a teď se k nim přidal další – Putin,“ uzavírá.