Rozhodl jsem se jim pomoct okamžitě, vypráví Robert Šenki příběh o záchraně ukrajinské matky a jejích dvou dětí
Do pomoci Ukrajincům se zapojuje stále více Čechů. Jedním z nich je i Rom Robert Šenki, který se rozhodl pomoci dceři svých kolegů z práce a jejím dětem. Více v příspěvku Dušana Vagaie.
Pane Šenki, vy jste pomohl kolegyni z práce tím, že jste dojel pro její děti na polsko-ukrajinskou hranici. Pro koho konkrétně jste jel?
Čtěte také
„Pro dceru kamarádů, kteří se mnou dělají v práci. Kamarádka klečela na zemi a plakala, že už dceru a vnoučata v životě neuvidí. Mají jenom je. Tak jsem jí řekl, ať se oblékne a že pro ni jedeme.”
Prostě jste si řekl, že jí pomůžete...
„Přesně tak. Nejdřív mi nevěřila, plakala, ale přesvědčil jsem ji, aby se oblékla a vyrazili jsme z práce. Pro matku se dvěma dětmi.”
Vyprávěla vám, odkud pocházejí?
„Bydlela 20 kilometrů od Kyjeva. Kamarád ji odvezl k hranicím, jeho ale přes ně nepustili. Musela jít 30 kilometrů pěšky a 19 hodin pak stála na hranicích.”
Popište nám vaši cestu.
„Bylo to únavné. Jeli jsme přes celé Polsko až k ukrajinským hranicím. Tam jsem viděl asi 16letého chlapce, který ovšem vypadal starší. Ukrajinští vojáci, nebo možná celníci, ho nechtěli pustit, chtěli ho poslat do armády. A jeho matka tam klečela a ukazovala jeho pas, aby dokázala, že mu není 18 let.”
Měl jste během cesty obavy, že by to mohlo být nebezpečné?
„Cestou mi volal syn a ptal se mě, co budu dělat, když na hranicích budou Rusové a budou střílet. Jediné, co jsem si přál, bylo mít je (ženu s dětmi) už v autě a rychle odtamtud vypadnout.”
Čtěte také
„Moc mě mrzelo, co jsem tam viděl – obrovské fronty, pláč, lidé mrznou. Ukrajinci jim nic nedávají, žádné čaje, až na polské straně. Tam už funguje Člověk v tísni a stará se.”
Jak celou situaci, včetně cesty, vnímaly děti.
„Ta malinká, 5letá, možná ještě ani neví, co se děje. Zato ta 10letá brečela. Nikdy mě neviděla a když jí maminka řekla, že jsem je přijel zachránit, objala mě a dala mi pusu.”
Vyprávěla vám jejich maminka, co zažily, než přišly na hranice?
„Říkala, že ruští vojáci znásilňují ženy a že jim nikdo nic za to neudělá.”
Vy jste jel pro neznámé lidi – udělal byste to znovu?
„Včera jsem o tom přemýšlel. Možná ano, ale určitě bych už nejel sám.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
