Ženy svoje obtíže více komunikují. Muži je potlačují a pak spáchají sebevraždu, varuje psychiatr Höschl

U afektivních poruch jako deprese a úzkosti došlo vlivem koronavirové epidemie k velmi výraznému nárůstu, někdy až o desítky procent. Výskyt deprese je přitom dva až čtyřikrát vyšší u žen než u mužů. Největší obavy během koronakrize zažívaly ženy-matky.

„Pochopitelně cítí odpovědnost za svoje děti. Neustálá uzavřenost až ponorkovitost soužití duševní pohodě také nepřidá.“

Čtěte také

Dlouhodobé deprese a problémy dokážou potlačit imunitní systém, říká psycholog Martin Pospíchal

Z terénních průzkumů vyplynulo, že úzkostmi, depresí či nespavostí byli nejvíce postiženi rizikoví pacienti. „Spíše než ti, kteří už těmito poruchami trpí. Ti příliš zasaženi nebyli, v zařízení se cítili chránění před úzkostí i před situací ve vnějším světě.“

Za významný stresový faktor považuje Cyril Höschl mediální obraz celé situace. „Světová zdravotnická organizace vydala desatero pro zachování duševní hygieny. To mj. obsahuje radu nekoukat na zprávy o počtu mrtvých a snažit se v mediálním prostoru hledat jiná témata.“

Rozpoznat depresi

Deprese a úzkosti mohou vést až k sebevraždě. Jejich počet v Česku loni stoupl na 1300 za rok. To je víc než evropský průměr. „Část pacientů s depresí není správně léčena nebo u nich deprese nebyla rozpoznána.“ Nárůst může souviset také se spotřebou alkoholu, s nezaměstnaností, rozvodovostí a podobně.

Čtěte také

Úzkost je důležité léčit hned od začátku, říká psychiatr Martin Anders

Vláda se rozhodla situaci řešit a připravila Národní akční plán pro prevenci sebevražd. Návod na zlepšení situace poskytuje třeba Gotlandská studie. Vyplývá z ní, že edukací se lze dobrat snížení sebevražednosti.

„Gotlandská studie využila uzavřené, přehledné ostrovní populace. Proškolili tam praktické lékaře v rozpoznání deprese a rizik sebevraždy. Počet sebevražd zejména u žen dramaticky klesl. Je tomu proto, že ženy svoje obtíže více komunikují, takže jsou cílem terapeutického zásahu. Kdežto muži vše potlačují a pak sebevraždu spáchají,“ vysvětluje profesor.

Dalším prostředkem je omezování dostupnosti sebevražedných nástrojů: „Jakmile zhoršíte dostupnost zbraní nebo toxických léků, lidé se sklony k sebevraždě toto řešení odloží a během času může prvotní impuls vymizet.“