Žantovský: Účast Rusů na olympiádách nezávisí jen na předsedkyni Mezinárodního olympijského výboru. Povede se velká diskuze

Vedl jste nezávislou expertní komisi Českého olympijského výboru. Ve čtvrtek byla zvolená novou prezidentkou Mezinárodního olympijského výboru Kirsty Coventryová ze Zimbabwe a znalci se shodují, že její zvolení v prvním kole bylo nečekané, protože volba hlavy olympijského hnutí neměla jednoznačného favorita. Jakou roli mohlo sehrát to, že africká bývalá plavkyně je de facto chráněnkyně dosluhujícího předsedy olympijského výboru Němce Thomase Bacha. 

Prezident Bach jistě měl velký vliv na rozhodování členů Mezinárodního olympijského výboru, toho širšího pléna, o novém předsedovi a jistě tak jako v mnoha jiných záležitostech rozhodla přijatelnost kandidáta, v tomto případě kandidátky, pro většinu členů výboru. O tom svědčí i to, že se o vítězi rozhodlo již v prvním kole, což není úplně běžné.

Čtěte také

Vrchol sportovního roku v Paříži. Jak se českým sportovcům dařilo na olympijských hrách?

Mezinárodní olympijský výbor, jak řekla Coventryová, považuje za organizaci, která spojuje lidi v současném rozděleném světě. Podle jejích slov chce podpořit sportovce ze všech aktuálních válečných konfliktů. Jak této větě rozumíte?

Ta věta je trošku pýtická, paní Coventryová asi bude muset dát jasněji najevo, co tím myslí.

V základních principech mezinárodního olympijského hnutí je ale i vyslovená podpora míru a i principy olympionismu patří také dodržování olympijského příměří po dobu olympiády, čili já nadále zastávám názor, že sportovci země, která porušila mezinárodní právo a zahájila agresi proti jiné členské zemi Organizace spojených národů, by se neměli zúčastňovat olympijských her.

Měli bychom připomenout, že vaše komise došla jednoznačně k závěru, že dokud potrvá ruská agrese na Ukrajině, sportovci z Ruska a Běloruska se nemohou olympiád účastnit. Jaký postoj podle vás zaujme nová prezidentka Mezinárodního olympijského výboru? Prý chce hledat cestu, jak sportovcům z inkriminovaných zemí umožnit účast.

Příští letní olympijské hry budou za tři roky. Všichni věříme a doufáme, že do té doby se podaří ten konflikt nějakým způsobem ukončit, že skutečně nastane přinejmenším klid zbraní, nebo, jak doufáme, i mír. To je asi to nejdůležitější, ještě důležitější, než kteří sportovci se budou nebo nebudou zúčastňovat olympijský her.

Čtěte také

Politika a olympiáda: OH v Moskvě a Los Angeles. Když vy nám bojkot, tak my vám taky

Příští zimní olympijské hry budou ale už v roce 2026. Třeba bývalý dlouholetý šéf světového hokeje, Švýcar René Fasel, který přijal ruské občanství a teď v Rusku žije, tvrdí, že politika a sport se nemají míchat. Myslíte, že na zimních olympijských hrách vydrží bojkot ruských a běloruských sportovců?

O tom, kteří sportovci se zúčastní nebo nezúčastní, rozhoduje v té poslední fázi Mezinárodní olympijský výbor, ale nominace sportovců z jednotlivých zemí vycházejí z jednotlivých mezinárodních sportovních asociací nebo sdružení, které jsou členy olympijského výboru, v tomto případě Mezinárodní hokejové federace, a pokud vím, Mezinárodní hokejová federace svoje stanovisko zatím nezměnila.

Spokojení Rusové

Rusové už ale mají jasno: „Těšíme se na silnější, nezávislejší a úspěšnější olympijské hnutí pod novým lídrem a návrat Ruska na olympijské pódium.“ Takto gratuloval ve čtvrtek Michail Děgťarjov, ministr sportu a šéf olympijského výboru. Vypadá to, že Rusové jsou přinejmenším s volbou spokojení.

Vypadá to tak. Možná, že Rusové vědí víc, než my ostatní, ale to, jak to nakonec bude s účastí na olympijských hrách, ať už zimních, nebo letních, nezávisí jenom na předsedovi nebo předsedkyni Mezinárodního olympijského výboru, ale na ostatních členech výboru, na jednotlivých sportovních asociacích či sdruženích. Čili, myslím si, že o tom se ještě povede velká diskuze.

Čtěte také

Politika a olympiáda: OH 1968 – Protesty proti rasismu v USA i okupaci Československa

V době návštěvy Petra Pavla na Ukrajině Rusko podniklo na Oděskou oblast silný dronový útok, jak upozorňuje server iROZHLAS.cz. Prezident s delegací z města odjížděl za zvuku leteckého poplachu. Jak to na vás způsobí, když se dojednává klid zbraní a Rusko podnikne takto masivní útok na Ukrajinu? O čem to podle vás vypovídá?

Od chvíle, kdy si prezident Trump s prezidentem Putinem telefonovali o plánech na alespoň třicetidenní příměří, pokud se týče útoků na energickou infrastrukturu a nebo na infrastrukturu vůbec – v tom se vyjádření obou stran liší – tak je to již několikátý útok a mezi cíli byly zřejmě i cíle energetické infrastruktury. Vyjadřuje to asi ne příliš velký zájem Ruska na tom, aby se k nějakému skutečnému příměří a potažmo k míru došlo.

Jak složité je zorganizovat utajenou cestu prezidenta do problematické oblasti jako Oděsa? Jak vidí Žantovský vyjednávání o příměří na Ukrajině? A proč by podle něj Trumpova administrativa nejraději zrušila tamní ministerstvo školství? Poslechněte si celý rozhovor.