Zemřel Raymond Gurême, který dvakrát utekl z nacistického zajetí a bojoval i za osvobození Paříže
24. května zemřel francouzský romský hrdina Raymond Gurême, který za války utekl z francouzského internačního tábora a pracoval na farmách v Bretani, aby své zajaté příbuzné mohl tajně zásobovat jídlem. Když ho v srpnu 1943 policie opět chytila, musel do Německa na nucené práce. V červnu 1944 se mu i z Německa podařilo utéct, ve Francii se přidal k odboji a podílel se na osvobozování Paříže.
Raymond Gurême se narodil v roce 1925 v rodině kočovných francouzských Romů, takzvaných Manušů. Čeští a slovenští diváci ho mohou znát z dokumentárního filmu Díra v hlavě, který se věnuje pronásledování Romů za druhé světové války. Jeho tvůrci navštívili devět evropských zemí a natáčeli s pamětníky, jejich přáteli, příbuznými, historiky a aktivisty. Režisér Robert Kirchhoff vypráví:
„Raymond Gurême je velký gentleman. Je to pán, který žije celý život v maringotce, bývalý cirkusák. Jeho otec byl velmi zámožný člověk, který měl velké chapitó a jako jeden z prvních měl kinematograf. V rámci toho kinematografu měl neuvěřitelné tržby. Ale když přišla válka, tak jim to všechno sebrali a okradli je. To je totiž další mýtus, který tvrdí, že všichni Romové byli chudí. Ne všichni Romové byli chudí, z historie známe případy, kdy se lidé rvali o jejich majetek a kdy poslali na popravu celou osadu nebo je upálili v nějaké stodole nebo postříleli a jejich majetek si rozebrali. Je na to několik odkazů i v tomto filmu. A Raymond ve svých téměř sto letech čelí svému osudu, celý život žije sparťansky, ve své maringotce se přikrývá čtyřmi peřinami, ale nikdy netopí.“
Dnes už Raymond Gurême sice nekočuje, ale v maringotce žije pořád. V roce 1968 si koupil pozemek ve francouzském departamentu Esson na jihu od Paříže poblíž bývalého internačního tábora, ve kterém byl vězněn i se svou rodinou.
„Sice jsme ho navštívili, ale na místě toho tábora je teď, myslím, základna NATO a sídlí tam Američané. Raymond mi tvrdil, že tak tvrdé, jako v českých, slovenských a polských táborech to tam nebylo, ale i tak to bylo tvrdé. Všechno tam koordinovali francouzští strážníci, takže on absolutně vylučuje Němce z obliga v rámci Francie.“
Uvězňování všech kočovníků ve Francii v letech 1940-1946 se však Raymond vzepřel.
„Raymond měl tak pevnou vůli, že se mu podařilo utéct z francouzských internačních táborů, a jednou z německého koncentračního tábora. Přežil i navzdory velkým zraněním. A i přesto, že si zachránil život, tak neskončil někde ve sklepě, ale vstoupil do odboje a bojoval proti nacistům. Takže to je další část toho velkého tématu Romové a 2. světová válka.“
Raymond Gurême se podílel i na osvobozování Paříže. Po válce hledal své příbuzné, ale našel je až v roce 1950. O svých osudech napsal knihu Nomádům vstup zakázán, která vyšla v roce 2011. Dočteme se v ní nejen o válce, ale i o těžkostech kočovníků, kteří se chtějí usadit, ale naráží při tom na předsudky místních obyvatel a na problémy s policií, s nalezením práce a s umístěním ve škole.
„On je poměrně známá postava, je to člověk, který nosí Řád rytíře čestné legie, udělil mu ho François Mitterrand. Říkal mi: Já jsem byl s Mitterrandem kamarád, byl jsem u něj paláci, dal mi to vyznamenání. Ale už se teď nemám na koho obrátit. Dvakrát ho v jeho maringotce z neznámých důvodů přepadli policisté, zmlátili ho, vynesli ven a vyváleli v blátě – to už mu bylo nějakých 90 let. Řekli mu, že se u něj někdo údajně skrývá, anebo že něco přechovává. A když jsem od něj odjížděl, tak mě objal a říkal: Víš, já už tady dlouho nebudu, ale co bude s mými dětmi, až zemřu? Zatím se policajti ještě bojí, protože jsem tu já, já je chráním. Ale co s nimi bude, až umřu? Když jsem jel autem domů, uvědomil jsem si, že Raymond mi říkal o svých dětech, ale teď už jim je 70 let. On je stále považuje za děti. A když jsem viděl fotografii jeho rodiny, tak měla přes 100 lidí, vypadala jako celoškolská fotka.“
Raymond Gurême je totiž otcem 15 dětí a má 150 potomků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
