Že má Evropská unie demokratický deficit? Namlouváme si pohádky, říká novinář Houska
Europoslanci se pokouší resuscitovat systém, kdy by volbami do Evropského parlamentu mohli voliči rozhodnout o tom, kdo se stane šéfem Evropské komise. Ten v předchozích volbách zavrhli premiéři zemí sedmadvacítky. Podle novináře Ondřeje Housky to je dobře. Za absurdní pokládá, aby voliči rozhodovali o tom, kdo vede unijní exekutivu. V Bruselských chlebíčcích mluvíme i o tom, jaký mají čeští europoslanci vliv a zda je posilování pravomocí Evropského parlamentu chyba.
„Posilování pravomocí Evropského parlamentu je něco, čemu se v angličtině říká zapřahání vozu před koně. Předcházíme situaci, na kterou podle mě nedozrál čas,“ zamýšlí se redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska v další epizodě podcastu.
Jednota jen na papíře?
Evropskou unii považuje za mimořádně úspěšný projekt, k fungování Evropského parlamentu je ale ostře kritický. Odmítá například zvažovaný návrh dát europoslancům možnost navrhovat legislativu. Tuto pravomoc má zatím pouze Evropská komise.
„Ptám se, jestli by tohle prošlo, kdybychom to dali do referenda v národních státech. To je nějaký ideální sen o fungování integrace, ale dokud tady nebudeme mít jednotnou evropskou veřejnost, nikoli 27 různých veřejnosti se 27 národními debatami, tak tohle nebude nikdy fungovat,“ myslí si Houska.
Čtěte také
Hybrid, ale funkční
Současně ale odmítá častý argument, že současný systém rozdělení pravomocí mezi institucemi EU není dostatečně demokratický a způsobuje odtažitost unijního rozhodování od občanů. „Evropská unie v zásadě nefunguje vůbec špatně. Evropa není federací, je to hybrid mezi mezinárodní organizací a konfederací,“ dodává.
Proč Ondřej Houska považuje tezi o demokratickém deficitu Evropské unie za pouhou pohádku? Kterému českému europoslanci se podařilo přesvědčit Evropskou komisi k navržení nové legislativy a jak toho docílil? A proč by plánovaná reforma voleb do Evropského parlamentu v praxi nejspíš posílila extremisty?
Poslechněte si nové vydání Bruselských chlebíčků.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Sněmovna jedná ohledně vydání Babiše a Okamury. ,O vině rozhoduje soud,‘ zní z opozice
-
Kriminální činnost mohou posoudit jen nezávislé soudy. Ne voliči, říká Rychetský k poslanecké imunitě
-
ONLINE Izrael vyzval statisíce obyvatel předměstí Dahíja v Bejrútu k evakuaci
-
Pro Kurdy je důležité, aby jim Američané a Izraelci nabídli případné nové uspořádání v Íránu, míní Chalil
