Slovensko za Fica není v EU cítit, peníze za zbraně na Ukrajinu mu ale nesmrdí, říká exministr Wlachovský
Slovensko už přes rok vede vláda Roberta Fica a tvrdě kritizuje Brusel a EU. Vůči válce na Ukrajině zaujala postoj, že Kyjevu nedodá ani náboj. V obou případech se ale Slovensko v reálné politice chová jinak, než vládní představitelé hlásají. „Ani náboj na Ukrajinu se proměnil na velmi hodně nábojů na Ukrajinu,“ upozorňuje bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský.
„Obchod nesmrdí a peníze nesmrdí,“ popisuje kariérní diplomat a někdejší velvyslanec Bratislavy v Londýně současnou strategii slovenské vlády, která sice neposílá zbrojní pomoc ze státních zásob, slovenské zbrojovky v dodávkách Kyjevu ale nijak neomezuje.
„Slovenské zásoby se už beztak vyčerpaly. Vláda ale nemá problém s tím, když se to komerčně zužitkuje, přepraví přes Slovensko a slovenské firmy na tom budou vydělávat,“ vysvětluje Miroslav Wlachovský.
Neviditelní Slováci
Podobný dvojaký přístup má premiér Robert Fico a jeho kabinet k EU. Tu doma silně kritizují, v Bruselu se ale moc neprojevují a obvykle podpoří většinový názor.
„Nevidím tam žádné iniciativy, žádné aktivity ani ze strany politických představitelů, ale hlavně na úrovni diplomacie,“ tvrdí její bývalý šéf.
„Slovensko přestalo být z mého pohledu v Bruselu cítit. Pro ty, kteří očekávali ty nejhorší scénáře, je to možná dobrá zpráva,“ poznamenává Miroslav Wlachovský, který v současnosti působí ve středoevropském think-tanku GLOBSEC a natáčí vlastní podcast.
Hlava v tygří tlamě
Těmi nejhoršími scénáři má na mysli úzké spojenectví premiéra Roberta Fica s maďarským kolegou Viktorem Orbánem a jejich společné blokování unijní politiky. Jejich spolupráce má podle Wlachovského ale své limity. V očích EU a dalších partnerů podle něj Slovensko mnohem víc poškodilo nedávné vystoupení předsedy bratislavské vlády v ruské propagandistické televizi Rossija 1.
Čtěte také
„Nevidím v tom význam, lísat se do přízně Ruska,“ soudí zkušený diplomat, který nevěří, že by to Slovensku v budoucnu něco přineslo.
„Není dobré vyjednávat s tygrem o míru, když máte hlavu v jeho tlamě,“ glosuje případnou pozici Bratislavy vůči Moskvě, kam se Fico chystá příští rok v květnu na oslavy 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.
Slovexit (zatím) ne
I když je současná slovenská vládní garnitura k EU hodně kritická, nemyslí si Miroslav Wlachovský, že by jeho země teď mířila ven ze sedmadvacítky jako v minulosti Británie. Mimo jiné kvůli tomu, že je členem eurozóny a drtivá většina projektů na Slovensku se buduje z unijních peněz.
Zároveň ale jako přímý pozorovatel brexitu působící tehdy v Londýně varuje před protievropskými náladami a hlasy ve slovenské společnosti. „Postupným masírováním se dá dosáhnout změna nálady a dezinformace jsou na Slovensku silný fenomén. Je oprávněná obava, že to tímto směrem může někdy v budoucnu jít,“ upozorňuje na možnou budoucí hrozbu „slovexitu“.
Jak životaschopná je ještě V4 a jaké postavení má střední Evropa v současné unii? Co by mohl přinést vznik osy Babiš–Fico–Orbán? Co přináší zemím jako Česko nebo Slovensko kritizování EU? A proč má slovenská politika čtyř azimutů jen dva? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
Související
-
Fico je vůči EU pragmatik. Antibruselský tandem s Orbánem nevytvoří, předpovídá slovenský novinář
Slováci jdou tento týden k volbám. Zeptali jsme se novináře Andreje Matišáka, jak silně mohou jejich výsledky zamíchat kartami ve vztahu Slovenska k Evropské unii.
-
Orbán už irituje i členské státy. Maďarské předsednictví začalo s vervou, hodnotí analytička
Maďarsko se musí vypořádat s „trestem“ za narušení důvěryhodnosti EU. Jaká bude odezva z Budapešti, nastiňuje Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.
-
Policie kroužila kolem Fica. „Vláda tvrdí, že to je jak v 50. letech. Není,“ kritizuje exministryně
Vláda Roberta Fica za jediný rok výrazně proměnila slovenskou justici. Podle novináře Vagoviče je ohroženo i vyšetřování kauzy Očistec, propojení politiků a oligarchů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.