Slovensko za Fica není v EU cítit, peníze za zbraně na Ukrajinu mu ale nesmrdí, říká exministr Wlachovský
Slovensko už přes rok vede vláda Roberta Fica a tvrdě kritizuje Brusel a EU. Vůči válce na Ukrajině zaujala postoj, že Kyjevu nedodá ani náboj. V obou případech se ale Slovensko v reálné politice chová jinak, než vládní představitelé hlásají. „Ani náboj na Ukrajinu se proměnil na velmi hodně nábojů na Ukrajinu,“ upozorňuje bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský.
„Obchod nesmrdí a peníze nesmrdí,“ popisuje kariérní diplomat a někdejší velvyslanec Bratislavy v Londýně současnou strategii slovenské vlády, která sice neposílá zbrojní pomoc ze státních zásob, slovenské zbrojovky v dodávkách Kyjevu ale nijak neomezuje.
„Slovenské zásoby se už beztak vyčerpaly. Vláda ale nemá problém s tím, když se to komerčně zužitkuje, přepraví přes Slovensko a slovenské firmy na tom budou vydělávat,“ vysvětluje Miroslav Wlachovský.
Neviditelní Slováci
Podobný dvojaký přístup má premiér Robert Fico a jeho kabinet k EU. Tu doma silně kritizují, v Bruselu se ale moc neprojevují a obvykle podpoří většinový názor.
„Nevidím tam žádné iniciativy, žádné aktivity ani ze strany politických představitelů, ale hlavně na úrovni diplomacie,“ tvrdí její bývalý šéf.
„Slovensko přestalo být z mého pohledu v Bruselu cítit. Pro ty, kteří očekávali ty nejhorší scénáře, je to možná dobrá zpráva,“ poznamenává Miroslav Wlachovský, který v současnosti působí ve středoevropském think-tanku GLOBSEC a natáčí vlastní podcast.
Hlava v tygří tlamě
Těmi nejhoršími scénáři má na mysli úzké spojenectví premiéra Roberta Fica s maďarským kolegou Viktorem Orbánem a jejich společné blokování unijní politiky. Jejich spolupráce má podle Wlachovského ale své limity. V očích EU a dalších partnerů podle něj Slovensko mnohem víc poškodilo nedávné vystoupení předsedy bratislavské vlády v ruské propagandistické televizi Rossija 1.
Čtěte také
„Nevidím v tom význam, lísat se do přízně Ruska,“ soudí zkušený diplomat, který nevěří, že by to Slovensku v budoucnu něco přineslo.
„Není dobré vyjednávat s tygrem o míru, když máte hlavu v jeho tlamě,“ glosuje případnou pozici Bratislavy vůči Moskvě, kam se Fico chystá příští rok v květnu na oslavy 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.
Slovexit (zatím) ne
I když je současná slovenská vládní garnitura k EU hodně kritická, nemyslí si Miroslav Wlachovský, že by jeho země teď mířila ven ze sedmadvacítky jako v minulosti Británie. Mimo jiné kvůli tomu, že je členem eurozóny a drtivá většina projektů na Slovensku se buduje z unijních peněz.
Zároveň ale jako přímý pozorovatel brexitu působící tehdy v Londýně varuje před protievropskými náladami a hlasy ve slovenské společnosti. „Postupným masírováním se dá dosáhnout změna nálady a dezinformace jsou na Slovensku silný fenomén. Je oprávněná obava, že to tímto směrem může někdy v budoucnu jít,“ upozorňuje na možnou budoucí hrozbu „slovexitu“.
Jak životaschopná je ještě V4 a jaké postavení má střední Evropa v současné unii? Co by mohl přinést vznik osy Babiš–Fico–Orbán? Co přináší zemím jako Česko nebo Slovensko kritizování EU? A proč má slovenská politika čtyř azimutů jen dva? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Sokol podá žalobu na exstarostku Moučkovou a jednatele Těšitele. Požaduje přes 38 milionů korun
-
Začíná konec Trumpovy éry. Loajalita republikánů vůči prezidentovi bude slábnout, myslí si Bříza
-
Seznam zemí, které odmítají zápasit s Ruskem: severské státy i Češi mají jasno, někde zůstává otazník
-
Prahu zasáhl výpadek elektřiny, postihl také velké pražské nemocnice. Co v takové situaci dělat?
