Slovensko za Fica není v EU cítit, peníze za zbraně na Ukrajinu mu ale nesmrdí, říká exministr Wlachovský

9. prosinec 2024

Slovensko už přes rok vede vláda Roberta Fica a tvrdě kritizuje Brusel a EU. Vůči válce na Ukrajině zaujala postoj, že Kyjevu nedodá ani náboj. V obou případech se ale Slovensko v reálné politice chová jinak, než vládní představitelé hlásají. „Ani náboj na Ukrajinu se proměnil na velmi hodně nábojů na Ukrajinu,“ upozorňuje bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský.

„Obchod nesmrdí a peníze nesmrdí,“ popisuje kariérní diplomat a někdejší velvyslanec Bratislavy v Londýně současnou strategii slovenské vlády, která sice neposílá zbrojní pomoc ze státních zásob, slovenské zbrojovky v dodávkách Kyjevu ale nijak neomezuje.

„Slovenské zásoby se už beztak vyčerpaly. Vláda ale nemá problém s tím, když se to komerčně zužitkuje, přepraví přes Slovensko a slovenské firmy na tom budou vydělávat,“ vysvětluje Miroslav Wlachovský.

Miroslav Wlachovský, bývalý slovenský ministr zahraničí

Neviditelní Slováci

Podobný dvojaký přístup má premiér Robert Fico a jeho kabinet k EU. Tu doma silně kritizují, v Bruselu se ale moc neprojevují a obvykle podpoří většinový názor.

„Nevidím tam žádné iniciativy, žádné aktivity ani ze strany politických představitelů, ale hlavně na úrovni diplomacie,“ tvrdí její bývalý šéf.

„Slovensko přestalo být z mého pohledu v Bruselu cítit. Pro ty, kteří očekávali ty nejhorší scénáře, je to možná dobrá zpráva,“ poznamenává Miroslav Wlachovský, který v současnosti působí ve středoevropském think-tanku GLOBSEC a natáčí vlastní podcast.

Hlava v tygří tlamě

Těmi nejhoršími scénáři má na mysli úzké spojenectví premiéra Roberta Fica s maďarským kolegou Viktorem Orbánem a jejich společné blokování unijní politiky. Jejich spolupráce má podle Wlachovského ale své limity. V očích EU a dalších partnerů podle něj Slovensko mnohem víc poškodilo nedávné vystoupení předsedy bratislavské vlády v ruské propagandistické televizi Rossija 1.

Čtěte také

„Nevidím v tom význam, lísat se do přízně Ruska,“ soudí zkušený diplomat, který nevěří, že by to Slovensku v budoucnu něco přineslo.

„Není dobré vyjednávat s tygrem o míru, když máte hlavu v jeho tlamě,“ glosuje případnou pozici Bratislavy vůči Moskvě, kam se Fico chystá příští rok v květnu na oslavy 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.

Slovexit (zatím) ne

I když je současná slovenská vládní garnitura k EU hodně kritická, nemyslí si Miroslav Wlachovský, že by jeho země teď mířila ven ze sedmadvacítky jako v minulosti Británie. Mimo jiné kvůli tomu, že je členem eurozóny a drtivá většina projektů na Slovensku se buduje z unijních peněz.

Zároveň ale jako přímý pozorovatel brexitu působící tehdy v Londýně varuje před protievropskými náladami a hlasy ve slovenské společnosti. „Postupným masírováním se dá dosáhnout změna nálady a dezinformace jsou na Slovensku silný fenomén. Je oprávněná obava, že to tímto směrem může někdy v budoucnu jít,“ upozorňuje na možnou budoucí hrozbu „slovexitu“.

Jak životaschopná je ještě V4 a jaké postavení má střední Evropa v současné unii? Co by mohl přinést vznik osy Babiš–Fico–Orbán? Co přináší zemím jako Česko nebo Slovensko kritizování EU? A proč má slovenská politika čtyř azimutů jen dva? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.

autoři: Filip Nerad , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.