Zaměřit a zneškodnit, to je úkol antidronových systémů. Chrání letiště i jaderné elektrárny
Prostor Letiště Václava Havla i vzdušný prostor nad Pražským hradem už opakovaně narušil dron. Za létání v zakázaných oblastech může majitel zařízení dostat vysokou pokutu a odborníci dokonce vyvíjejí tzv. antidronové systémy, které mají nepřátelské bezpilotní létající prostředky zajmout nebo zničit. V podobnou bezletovou zónu se proměnila i část pražského Císařského ostrova.
„Oblast chrání dvě kamerová čidla typu Axis připojená k analytickému serveru, který detekuje drony,“ popisuje Vojtěch Šmejkal z firmy 601. Kromě optické detekce systém využívá tzv. RF sensory. „Ty mají velký dosah, takže i když jsme ho snížili na minimum, stále jsme chytali nadšence z druhého břehu Vltavy, kteří tam s drony létají,“ dodává.
Drony chytají do sítí drony. V USA testují systém pro posílení vzdušné bezpečnosti
Americká společnosti Airspace Systems testuje software pro odchyt malých bezpilotních zařízení jiným dronem. Firma tak chce najít způsob, jak zvýšit vzdušnou bezpečnost. Drony se totiž technologicky stále zlepšují a podle vedení společnosti mohou představovat hrozbu.
Když se v zadané oblasti objeví dron, systém hned spustí poplach a ukáže dron na obrazovce. „Pomocí RS senzoru dokážeme dokonce zjistit, o jaký typ dronu se jedná, protože každý dron používá specifickou frekvenci pro komunikaci,“ doplňuje Vojtěch Šmejkal.
Jak zlikvidovat nepřátelský dron
Až potud systém funguje výborně. V dalším kroku, tedy v zásahu proti nebezpečnému létajícímu prostředku, ovšem často naráží na platnou legislativu nebo pravidla bezpečnosti.
„Možností je například přerušení signálu mezi dronem a jeho ovladačem, použití jiného dronu nebo zbraně s vystřelovací sítí. Tato opatření jsou omezena dostupností,“ popisuje Jakub Karas ze společnosti Up Vision. Jednou z nejefektivnějších možností je podle něj využití sokolů, ale ani to se nedá aplikovat všude.
Firma 601, která testuje antidronový systém na Císařském ostrově vyvíjí dron se speciální sítí na lov nepřátelských bezpilotních prostředků. Hotový by měl být v řádu měsíců.
Vojenské řešení
Na metodách silnějšího kalibru pracuje třeba Vojenský technický ústav.
„V odštěpném slavičínském závodě jsme vyvinuli vlastní antidronovou munici do podvěsného granátometu. Po vystřelení se rozpadne do sítě a je schopna zachytit rotorový dron,“ popisuje ředitel ústavu Jiří Protiva a dodává, že jde o vojenské řešení, které není vhodné pro bytovou zástavbu nebo jinou obydlenou oblast.
Vojenský technický ústav kromě tohoto tvrdého opatření pracuje i na civilnějších metodách, jako je třeba zneškodnění elektromagnetickým impulsem.
S dronem může létat každý, jsou ale určitá pravidla, vysvětluje expert na drony
Létání s dronem nám zpříjemní chvíle třeba na naší zahradě, co když ale přelétneme plot a podíváme se, co se děje u sousedů? V tom případě už by mohl být problém – i používání dronů má svá pravidla. Jaká?
Dodržujte pravidla
Protidronovému zákroku je ale samozřejmě nejlepší se úplně vyhnout, proto bychom neměli létat tam, kam nemáme.
„To znamená ve městech, pokud k tomu nemáme udělenu výjimku od Úřadu pro civilní letectví, nesmíme létat ani nad lidmi. Je také spousta bezletových zón nebo zón s omezením, takže se nesmí létat nad chemickými provozy, jadernými elektrárnami nebo letišti,“ vyjmenovává Jakub Karas.
Drony musí být také vždy ovládány na vizuální dosah, která se může lišit podle velikosti dronu – na jakou vzdálenost je okem vidět. Za nedodržení těchto pravidel může být majiteli či provozovateli dronu uložena pokuta až pět milionů korun.
