S dronem může létat každý, jsou ale určitá pravidla, vysvětluje expert na drony
Létání s dronem nám zpříjemní chvíle třeba na naší zahradě, co když ale přelétneme plot a podíváme se, co se děje u sousedů? V tom případě už by mohl být problém – i používání dronů má svá pravidla. Jaká?
Pokud chceme použít dron pro profesionální činnost, tak už musíme mít registraci a povolení, k soukromým účelům ale stačí dodržovat určité zásady, jak se strojem zacházet. „Pak už žádné povolení nepotřebuji,“ říká expert na drony Jiří Karpeta.
Podobných prostředků totiž existuje celá léta více, například modely letadel, u kterých se předpokládá, že lidé je provozují rozumně a nelétají kolem letiště. A nejinak je tomu u dronů.
Jejich technologie a potažmo spolehlivost kráčí rychle kupředu, a případným nepříjemnostem může předejít právě správná obsluha – zkoušet létat můžeme například na prostranství, kde nikomu neublížíme. „Míra bezpečnosti ale nebude nikdy absolutní,“ dodává.
Komunikace dronu s tím, kdo ho řídí, dochází na bázi rádiových vln – dron nám říká, zda mu je horko, zda má dost energie, naopak my mu vysvětlujeme, kam má letět. Možná i kvůli tomu se drony využívají v různých oblastech.
Menší kategorie dronů: vytrvalost 10 – 15 minut, dostup řádově stovky metrů. Průmyslové stoje: vytrvalost 60 minut, dostup řádově kilometr a výše
Například zemědělci s jejich pomocí sledují meliorace, získávají informace o jednotlivých rostlinách. Využívá je i horská služba k nošení pípáku – dron je schopen s přesností metr na metr identifikovat místo, kde může člověk být. „Výhodou je, že dron může být na svahu rychle, lokalizace s jeho pomocí může být přesná,“ vyzdvihuje.
Jak ale chránit soukromí, když někdo léta s dronem nad naší hlavou? S tím, co lidé natočí, musí zacházet v souladu s ustanovením a dalšími prvky, které vydal Úřad na ochranu osobních údajů a Úřad pro civilní letectví. „Jde o osvětu, ale lidé to vědí a chovají se podle toho,“ ubezpečuje.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.