Záleží nám na každé rybě, tvrdí největší norský producent lososů
Když v roce 1989 největší norská rodinná společnost koupila krachující konkurenci, začala s tzv. akvakulturou – šetrným chovem ryb v mořských sádkách. V prvním roce vyprodukovala 150 tun lososů. Dnes firma Nordlaks ročně expeduje 42 tisíc tun lososů a pstruhů a stejně nedokáže uspokojit poptávku.
Tento kout Norska označil spisovatel Karel Čapek za nejkrásnější část celé Skandinávie. Jsme za severním polárním kruhem, na souostroví Vesterály – Velrybích ostrovech. Je polovina června, na moři je asi šest stupňů, pocitová teplota pod nulou. Do mikrofonu se opírá silný vítr a naše loď se blíží k jedné z četných lososích sádek.
Krmení na dálku
„Lidé se mě často ptají, proč lososi skáčou. Nemám na to jednoznačnou odpověď. Možná se chtějí předvést a soupeří, kdo vyskočí výš a ukáže víc síly. Nebo jen chtějí provětrat žábry,“ odhaduje náš průvodce Lars Fredrik Martinussen.
Sledujeme, jak automatické zařízení čeří vodu granulemi a Lars pokračuje ve výkladu. Mluví o tom, jaký je rozdíl mezi krmením lososů a pstruhů. Zatímco pstruzi prý žerou jak nezavření, lososi, když jsou sytí, zkrátka přestanou.
To usnadňuje práci obsluze v řídícím středisku, které je o pár kilometrů dál. Když propadne na dno první granule, je operátorům, kteří sádky na dálku monitorují, jasné, že je čas s krmením přestat.
Velká lososová revoluce
Na Džerbě nakoupíte nejlepší ryby na pověstné burze dříve, než stačíte mrknout
Tuniský ostrov Džerba je oblíbenou destinací pro plážové dovolené, letos tam po dvouletém útlumu zřejmě znovu zamíří i čeští turisté. Nejen pro ně máme tip na jednu džerbskou specialitu. V Húmt Súku, největším městečku na ostrově, se každý den dopoledne koná pověstná rybí burza.
V řídícím centru to vypadá trochu jako v centru řízení letového provozu. Rozdíl je jen v tom, že tady obsluha za monitorem sleduje chování ryb. Pozná například, že se k sádce blíží velryba a je čas vyslat loď, která kytovce nasměruje jinam.
Operátoři už podle Larse Martinussena zkušeným okem rozeznají jednotlivé sádky, protože každé hejno lososů se prý chová trochu odlišně.
Tento způsob chovu souvisí s velkou lososovou revolucí z roku 1989. Tehdy se nevětší norská rodinná firma Nordlaks začala věnovat tzv. akvakultuře, tedy ekologickému obhospodařování vodních ploch a plánovanému a šetrnému chovu ryb.
Od hlavy až po ocas
Jedna ryba týdně zlepší dětem IQ i spánek, tvrdí vědci
Jedna ryba týdně dětem zlepšuje spaní. A nejen to. Jak zjistil tým americké Pennsylvánské univerzity, děti, které mají týdně aspoň jednu rybu, jsou bystřejší.
Další zpracování už není tak šetrné – každý jednotlivý losos musí být podle norských předpisů podříznut ručně. Následné zpracování už je automatické. Po vykuchání se polotovary vracejí do tanků s vodou k propláchnutí, ochlazení a pak se řízky rozdělují podle kvality.
V továrně se zpracuje skoro celá ryba včetně hlavy, vnitřností a zbytků, ze kterých se lisuje mimořádně zdraví prospěšný rybí olej. Jen s krví si tu neumějí poradit, zatím pro ni nenašli využití, a tak ji vylévají zpátky do moře.
