Zákon na ochranu whistleblowerů je nutný, nevztahuje se jen na zaměstnance. Budu ale rád, když oznámení bude co nejméně, říká Blažkův náměstek

Zákon má chránit oznamovatele protiprávního jednání před odvetou, především ze strany zaměstnavatelů. Je jasné, že chrání zaměstnance. Vztahuje se však ještě i na někoho dalšího?

Zákon má velmi širokou působnost. Kromě zaměstnanců, kteří jsou v základním pracovněprávním vztahu, tedy jak v pracovním poměru či na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, je rozšířen i na stážisty, dobrovolníky, osoby samostatně výdělečně činné či další kategorie pracovníků, které přijdou s daným subjektem do kontaktu. Mohou to samozřejmě být i osoby ovládané v rámci jiných právnických osob. Působnost zákona je tedy opravdu velice široká.  

Při několikaletém projednávání návrhu daného zákona se vedly dlouhé diskuse o tom, na jaký okruh oznámení se má ochrana vztahovat, zdali se musí jednat o trestné činy nebo jestli budou chráněni i ti, kteří přestupky oznámí. Parlament nakonec přijal řekněme kompromisní variantu, tedy že se vztahuje nejen na oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně sto tisíc korun. Mohl byste říci, jaký je příklad podobných přestupků? Na co se to v praxi může vztahovat?

Čtěte také

Nová pravidla na ochranu whistleblowerů: zavedení oznamovacího systému i povinnost hájit totožnost oznamovatele

Samozřejmě se to nebude vztahovat na drobné přestupky. Například, aby obce mající zavedený vnitřní oznamovací systém nebyly zahlcovány, když uvedu příklad, tím, že zastupitel opozičního klubu špatně zaparkoval a tím pádem se dopustil přestupku parkování. Pokud by se to vztahovalo na všechny přestupky, kde je sankce v řádech tisíců, v podstatě by podléhal ochraně daného zákona, což nám nepřišlo úplně vhodné.  

Doufáme, že i s ohledem na základní zásadu poctivosti ke zneužívání zákona docházet nebude.

Nebojíte se, že v praxi bude docházet ke zneužívání zákona? Kupříkladu že by člověk, který nebude úplně vzorným zaměstnancem, poslal před očekávaným propouštěním určitý podnět, aby si zlepšil pozici a kalkuloval s tím, že vedení firmy se jej poté bude bát vyhodit?

Samozřejmě to vyloučit nemůžeme, ale doufáme, že i s ohledem na základní zásadu poctivosti ke zneužívání zákona docházet nebude. Nicméně vyloučit se to samozřejmě nedá.

Čtěte také

Anonymní oznámení nejsou udavačství. Pomohla odhalit více než polovinu závažných kauz, říká k zákonu o oznamovatelích poslankyně

Zaměstnavatelé mající přes 250 zaměstnanců a veřejné instituce museli do úterý připravit vnitřní oznamovací systém. Kromě toho všichni, včetně menších zaměstnavatelů, kteří mají minimálně padesát zaměstnanců, museli stanovit příslušnou osobu, která danou agendu bude vyřizovat. Hlásí firmy a instituce ministerstvu pověřené osoby? Máte přehled, jestli to plní?

Nemáme žádnou evidenční povinnost. Jsou tam v podstatě jen povinnosti ze zákona na danou osobu a také samozřejmě existuje i možnost pověřit jinou osobu daného zaměstnavatele. Rovněž je zde možnost sdílení pověřených osob u subjektů, které mají méně než 250 zaměstnanců. U obcí je pak možnost sdílení vnitřně oznamovacího systému.

Budu velmi rád, když podání bude co nejméně. Tím by se ukazovalo, že naše společnost funguje dobře.

Zákon vstoupil v účinnost v úterý. Nicméně už v debatách v minulých měsících a letech se ozývala silná slova o „bonzáctví“ či udavačství. Je ambicí ministerstva spravedlnosti v souvislosti s daným zákonem změnit společenskou náladu, aby se lidé protiprávní jednání nebáli oznamovat?

Samozřejmě jsou povinnosti jak v trestním zákoně, tak i oznamovat protiprávní jednání. Zákon bereme tak, že je to transpozice, přikročit jsme k němu museli. Domníváme se, že ve verzi, v jaké byl přijat, jde o formu proporcionální a společensky akceptovatelnou. Osobně budu samozřejmě velmi rád, když podání bude co nejméně. Tím by se ukazovalo, že naše společnost funguje dobře.   

O tom jste přesvědčen? Neukazuje to naopak, že se lidé bojí?

Ne, nemyslím si, že by se lidé báli.

Vztahuje se ochrana oznamovatelů i na případy bossingu či sexuálního obtěžování na pracovišti? Co všechno si zaměstnavatelé k oznamovatelům korupce nebudou moci dovolit? A jak bude vnitřní oznamovací systém fungovat? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.