Nezávislý úřad je těžší zrušit, říká právník k chystané kanceláři na podporu tzv. whistleblowerů

03452628.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03452628.jpeg

Lidé, kteří upozorní na korupci, nejsou v Česku chráněni před případnou odvetou zaměstnavatele. Takzvané whistleblowery tak může čekat i vyhazov. Ochránit je má nový zákon. Právník organizace Transparency International Jan Dupák vysvětluje, jak bude fungovat v praxi.

Bývalá ekonomka Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslava Rákosníková upozornila na okolnosti nezdařilé rekonstrukce sídla ústavu. Vzápětí dostala výpověď. „Když jsem si šla pro výpověď, lidé na chodbě mi řekli, že jsem udavač. Ale moje nejbližší okolí mě chápe.“

Podle Jaroslavy Rákosníkové byl měl existovat nějaký úřad nebo komise, která by lidem, kteří upozorní na korupci, pomáhala. Právě s tím připravovaný zákon počítá. Původně měla vzniknout agentura při ministerstvu spravedlnosti, teď resort zvažuje i samostatný úřad. Jeho smyslem by měla být ochrana proti propouštění, snížení mzdy, diskriminaci nebo dalším znevýhodněním. V Česku zatím ucelená ochrana tzv. whistleblowerů neexistuje.

Jan Dupák je právník neziskové organizace Transparency International, která oznamovatelům korupce poskytuje podporu. S tím, že lidé, kteří upozorní na korupci, dostanou výpověď nebo mají jiné problémy v práci, se setkává pravidelně. V Transparency International jim poradí, na koho se mají obrátit, případně jak věc dál řešit. „Zda záležitost předat policii nebo jinému úřadu. V tuto chvíli chybí zákonná úprava, abychom jim moli poradit, jak se bránit, aby byli chráněni třeba před vyhazovem,“ upozorňuje právník.

Oprávněné obavy

První možností je řešit situaci v rámci instituce nebo společnosti: „Snažíme se lidem poradit, aby situaci zvládli řešit sami, ale jsou případy, kdy mají oprávněnou obavu o své zájmy. Tady může pomoci Transparency International.“ Plánovaný úřad by pomohl těm, kterých se to týká. „Fungoval by podobně jako naše právní poradna, člověk by měl zákonné nástroje, jak by sám mohl jednat.“

Ochrana se má kromě zaměstnanců vztahovat i na stážisty nebo uchazeče o zaměstnání, podnikatele nebo příbuzné. S tím počítá i nově schválená evropská směrnice, kvůli které rezort návrh předělává. „Podle nás je dobře, že způsobnost je poměrně široká. Základním bodem je ochrana zaměstnance před výpovědí nebo snížením mzdy, ale i ostatní by měli mít možnost využít interních oznamovacích kanálů v rámci společnosti, právo na ochranu identity a tak dále,“ vysvětluje Dupák.

Nezávislost a důvěra

Transparency International preferuje samostatný úřad před kanceláří přidruženou k Ministerstvu spravedlnosti: „Úřad by měl být nezávislý. Útvar ministerstva může být kvůli systemizaci zrušen nebo přeměněn. To by u samostatného úřadu bylo mnohem složitější.“ Zásadním bodem je podle něj také to, jak budou lidé agentuře důvěřovat.

Zřízení úřadu něco stojí, ale pokud bude správně fungovat, svou činností může zachránit prostředky z veřejných financí. „Pokud by někdo podal nepravdivé oznámení, neměl by žádnou ochranu a vystavil by se riziku sankce. Mohl by dostat pokutu za vědomě nepravdivé oznámení.“ S tím návrh zákona také počítá.

První zemí Unie, která zákon přijala, byla Velká Británie na konci devadesátých let. Dnes má podobný zákon zhruba třetina Unie, další třetina má nějakou úpravu. Zbytek nemá nic, ale to se změní: „Do konce prosince 2021 budou muset zákon přijmout všechny země Unie. Slovensko má zákon od roku 2014 a nově zřídilo nezávislý úřad, který má whistleblowerům pomoci.“