Základním kompozičním prvkem budoucího Památníku Romů a Sintů v Letech u Písku je les, který má metaforicky zobrazovat společenství Romů a Sintů

Vítězný návrh na podobu budoucího Památníku Lety pochází z dílny dvou ateliérů: z ateliéru Terra Florida a z Ateliéru Světlík. Slovo má krajinářská architekta Lucie Vogelová.

Lucie Vogelová: „My máme ateliér Terra Florida, ze kterého jsem v týmu já a Jan Sulzer. Spolupracovali jsme s architekty Janem Světlíkem, Filipem Šeflem a Vojtěchem Šedým. Bylo potřeba spolupracovat na tom návrhu takto v týmu, protože nebylo možné, aby to obsáhl jen krajinářský architekt nebo samotný architekt. Architekti projektují hlavně domy, i když okolí můžou také, a krajinářští architekti projektují všechno, co je venku.“

Základním kompozičním prvkem návrhu je les, který má metaforicky zobrazovat společenství Romů a Sintů.

Lucie Vogelová: „Dnes je místo koncentračního tábora už plně zlikvidované a přes něj se přepsal vepřín. A my jsme chtěli na místo toho koncentračního tábora udělat jenom prázdné místo a kolem něj jen krásný kruhový prostor, který je velikánský, má průměr 160 metrů. A kolem něj je obepnutý les, který tam tvoříme nově a zčásti je tam i starý. To kruhové místo je pietní a na cestě by měly být paprsky se jmény všech, kteří tím táborem prošli. Dostanete se na ně přímou linkou z parkoviště, které je od něj oddělené velkou symbolickou zdí. Když přijedete k památníku, přijedete na strohé rastrové parkoviště, které má stromy přesně 11 metrů od sebe, a až když projdete zdí, tak se vám teprve objeví ten krásný les s přímou linkou, která vás dovede na to místo koncentračního tábora, kde není vlastně nic.“

Návštěvník se však může vydat i na druhou stranu.

Lucie Vogelová: „Dostanete se také přímou linkou, jak vám ukazuje zeď, k pohřebišti. A další součástí, která byla i v návrhu, bylo doplnit budovu, která by byla muzeem, ale ta je schovaná za zdí a neuvidíte ji jako první, když už pak les vyroste.“

O vítězném návrhu rozhodovala odborná porota, které předsedal architekt Josef Pleskot.

Josef Pleskot: „Co v tom návrhu bylo velmi hezké a inspirativní, je nabídka určitého koncensu, smíření a naděje, zdůraznění svobody a volnosti a ne až zas tak veliký apelativní nesmiřitelný postoj, že tady se stala hrozná věc a dokud všichni neřeknete, že to bylo nanejvýš špatné, tak to není dobrý výsledek. Prostě je v tom cesta k usmíření, protože ta cesta nebude samozřejmě jednoduchá, bude dlouho trvat, ale tuto cestu rozkvětu a růstu v tom místě vidím, aby k tomu usmíření mohlo dojít.“

Ke členům odborné poroty patřili i zástupci pozůstalých, jejichž předkové byli v Letech u Písku vězněni. Patří k nim i Čeněk Růžička, kterého vítězný návrh zaujal následovně.

Čeněk Růžička: „Že dobře pracoval s prostorem, který už tam je, a že nepotlačuje přírodu. Když se podíváte na pohřebiště, tak tam také dobře pracuje s prostorem – je tam provzdušněnost, cítím tam trochu svobody.“

Jak budou pokračovat další práce na Památníku Lety, vysvětluje Alica Sigmund Heráková z Muzea romské kultury.

Alica Sigmund Heráková: „Následná fáze bude zbourání vepřína, samotná demolice, a po ní bude následovat výstavba památníku, na kterou je alokováno 31,5 milionu Kč z Norských fondů, je tam částka 6 milionů korun, která je z Ministerstva kultury České republiky, a na následnou fázi tak zvaných měkkých aktivit, to znamená budování expozice, vytvoření konceptu celého památníku na veřejný provoz a akce, je potom alokovaná částka 500 tisíc euro, která je zase kombinovací Norských fondů a také příspěvku Spolkové republiky Německo.“

Otevření nového Památníku Lety pro veřejnost je plánováno na rok 2023.