Zajímavosti o výskytu tornád

Setvák: Postupovalo krajinou v délce asi 5 kilometrů a způsobilo škody na lesních porostech, domech v šířce půl kilometru. Na základě analýzy leteckých snímků polomů jsme dopátrali skutečný rozsah jevu. To nám řekl Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu. Zabývá se tornády hodně podrobně a zmínil se také o kuriózním případu - naštěstí s dobrým koncem.

Setvák: Tornádo může nadzvednout auto, dokonce i kamion či lokomotivu. U nás máme doložený případ, kdy tornádo na Chomutovsku nadneslo Škodu 105 se starším manželským párem do výšky 3 metrů. Pak ho zase bezpečně složilo na břízu nedaleko silnice, manželům se nic nestalo. Díky tomu se o této příhodě mluvit trochu s úsměvem.

Tornádo nadnáší předměty díky vztlaku. Ve středu víru bývají vzestupné proudy, které nadnesou například vodu z rybníka, tašky ze střechy. V určité výšce ale vztlak zeslábne a nastane to, že tornádo předměty zase vyskládá na zem. Martin Setvák uvádí, že tašky ze střechy třeba do pravidelné cestičky.

Jak vysoko tornádo předměty vynese?

Prý, v našich poměrech, například tašky ze střechy, hadry a podobné věci do výšky půl až jednoho kilometru. Plocha, na které pak předměty rozsévá má i několik kilometrů čtverečních.

Ještě před nějakými deseti lety ale u nás tornáda nebyla. Teď je jich 5 až 8 ročně. Jak si to lze vysvětlit?

Když to hodně zjednodušíme, od roku 1994 na to mají vědci "kolonku". Proč postupně případů zdokumentovaných tornád přibývá je díky většímu zájmu o tento jev a taky mnohem víc informací od lidí veřejnosti. Ale jinak Martin Setvák říká, že v historii se o nejstarším a taky nejsilnějším tornádu dozvídáme z Kosmovy kroniky. Popsal tam událost z července roku 1119.

Setvák: Mělo zničit část knížecího paláce na hradě Vyšehrad v Praze a sám Kosmas jej popisuje jako satana v podobě víru, který se snesl s nebes a rozvrátil do základů knížecí palác. Jednoznačně šlo o tornádo, nemohlo to být nic jiného.

Tornáda, na rozdíl od například hurikánů, nedokáží vědci ve světě předpovídat. Jak dlouho vlastně tornádo trvá, řádí?

To je hlavní rozdíl mezi hurikánem, čili větrnou bouří a tornádem. Hurikán "žije" týden až dva. Vědci ho sledují, dokáží určit, kam míří a jak rychle. Tornádo je kratší záležitost. Navíc vzniká mezi bouřkovým mrakem a zemí a družice ho nezachytí. Martin Setvák nám řekl, že tornádo žije několik sekund, minut, výjimečně desítek minut. U nás to bývá nejčastěji 5 až 10 minut. Naši vědci tornáda studují podle způsobených škod. Ale například ve Spojených státech už lidé dokáží pomocí speciálních Doplerových radarů změřit přesně rychlost tornáda.