Zájem o studium islámské kultury

Jaká je motivace studentů a proč je vůbec o tato studia tak velký zájem, to jsme se snažili zjistit.

Mladí lidé jsou tradičně dost citliví a tak válečné tažení spojeneckých armád v islámských zemích, nekonečné potyčky v Izraeli a teroristické útoky na celém světě je nenechávají v klidu. Častěji se mluví o válce než v minulých generacích. Souvislost potvrzuje také politolog Přemysl Rosůlek.

Rosůlek: V devadesátých letech byl zase zvýšený zájem o Balkán. Domnívám se, že z této generace bude dost studentů, kteří se budou věnovat islámu.

Studenti udávají mnoho důvodů, proč chtějí vědět víc a jejich studijní cesty častěji vedou do Sýrie, Egypta, Izraele a Turecka. Říká to i Kateřina Kolapová.

Kolapová: Láká mě orientálnost východní kultury a také to, že o nich víme tak málo. V dnešní době bychom měli lépe chápat dění kolem nás. Chybí nám větší tolerance.

Volání muezinů a Pohádky tisíce a jedné noci jistě patří také mezi důvody, které přivádějí mladé lidi ke studiu arabštiny. Romantické představy nesdílí jedna mladá Arménka, která sama pochází z Orientu.

Arménka: Chtěla jsem se dovědět něco o této kultuře, pochopit jejich mentalitu. Teroristickým útokům vůbec nerozumím. Domnívám se, že terorismus s islámem nesouvisí.

Někteří studenti pokládají zvýšený zájem o islám za takovou samozřejmost, že uvažují o své znalosti a schopnosti zúročit v dalších letech. Řekl nám to Jan Svoboda.

Svoboda: Po 11. září je sháňka po takových lidech, takových škol na světě příliš není, uplatnění je a bude obrovské.

Hlavní zájem o islám určitě vyvolávají média. Připomíná to i Libuše Hořánková.

Hořánková: Média islám přibližují, slovo terorismus se často ozývá. Lidé si chtějí objasnit, jak to všechno vlastně doopravdy je.

Na to musí studenti přijít sami. Katedra Blízkovýchodních studií jejich zájmu vychází vstříc a v tomto semestru otevírá další kurzy arabštiny.