Záhada železného sloupu v Dillí
Železný sloup, který za neuvěřitelných 1600 let nezrezivěl. Zdá se vám to jako nesmysl? Není. Tajemný sloup v indickém hlavním městě Dillí skutečně nepodléhá korozi, přestože stojí pod otevřeným nebem. Stojí v areálu mešity Qutub Minar.
Desítky návštěvníků se ztrácejí na rozlehlém nádvoří mešity. Trochu stanou, ve stínu starobylého obřího minaretu mešity, stojí něco přes sedm metrů vysoký sloup zakončený ozdobnou hlavicí. Lidé kolem na něj hledí s posvátnou úctou i neskrývaným úžasem.
Je to opravdový zázrak, a to z mnoha ohledů. Začíná to u dopravy: sloup o hmotnosti 7,5 tuny sem byl převezen z tisíc kilometrů vzdáleného chrámu. Před 900 lety. Sloup sám je však podstatně starší. Ostatně dokumentuje to šestiřádkový nápis, který je dodnes docela zřetelně patrný.
„Podle nápisu nechal sloup vyrobit v 5. století našeho letopočtu indický panovník Čandragupta pro hinduistický chrám. Na jeho vrcholku byla nejspíš socha božského ptáka garudy. Ten se však dávno ztratil a zůstal po něm jen malý otvor,“ říká průvodce Subhash.
Sloup byl opravdu původně vyroben na počest válečných vítězství krále Čandragupty II. Ten vládl v Indii na začátku 5. století. Původně stál sloup v chrámu zasvěceném bohu Višnu ve městě Udayagiri ve střední Indii. Tam byl také nejspíš vyroben. Jak?
„Celý sloup byl vlastně ukován. Jeho tvůrci jej skládali ze zhruba dvacetikilových kusů rozžhaveného železa a s použitím kladiva je spojovali dohromady v jeden celistvý kus,“ vysvětluje mi historik Girijaj Singh a hrdě dodává: „Pokud jsou Číňané považováni za mistry porcelánu a keramiky, Indové byli vždy mistři ve zpracování kovů, zejména železa.“
A to nejlepší nakonec. Sloup stojící 1600 let pod otevřeným nebem nejeví ani sebemenší známky koroze. Jistě, horké a relativně suché klima, které v Dillí panuje, sice mohlo přispět k neuvěřitelné životnosti železného sloupu, ale 1600 let je dlouhá doba.
Subhash má vysvětlení. „Víš proč? Tento sloup je v Indii velmi populární. Lidé věří, že přináší štěstí. Když jej s rukama za zády dokážeš obejmout, splní se ti každé přání. Dnes už to nejde. UNESCO nechalo postavit kolem sloupu plůtek. Po staletí však lidé na sloup sahali, dotýkali se jej a jejich pot sloup impregnoval,“ nabízí své vysvětlení průvodce Subhash.
Tento argument zní možná na první pohled logicky, tak jednoduché to však nejspíš není. Nad pravým důvodem, proč železný sloup už 1600 let nerezaví, si vědci lámou hlavy už dlouho. A tak byl sloup opakovaně podroben nejrůznějším testům a analýzám. Ty zjistily, že železo, ze kterého byl vyroben, obsahuje zvýšený obsah fosforu. To sice poněkud zlepšuje odolnost proti korozi, ale na to, aby sloup odolával rzi více než 1600 let, to nestačí.
Definitivní odpověď na otázku, proč železný sloup v Dillí nekoroduje, stále neznáme. A tak dál kvetou spekulace nejen o meteorickém původu použité suroviny, ale i o magickém působení božstev nebo dokonce mimozemských civilizací.