Za vlast a proti císaři
Legendami bez hraného filmu. Proč nemáme o legionářích celovečerní hraný snímek?
Legendami se stali hned po návratu domů, jednak díky bojovým úspěchům na Transsibiřské magistrále, především pak měli velkou zásluhu na vzniku Československa. Při vyjednávání o budoucím státu používal legionáře jako argument Tomáš Garrigue Masaryk. Vzniklo o nich proto mnoho knih a dokumentů, hraný film však naposledy před 80 lety.
Nádraží v Kařezu na trati Plzeň-Praha je opuštěné, vlaky jím jen projíždějí. Stojí tu ale legionářská souprava, kolem muži v uniformách a kameraman. Závěrečný díl dokumentu Legie 100 natáčí Jakub Tabery, mimo jiné vnuk legionáře a herce Zdeňka Štěpánka.
Čtěte také
„V průběhu první republiky vzniklo o legionářích přibližně 18 filmů. Například Zborov byl rozsáhle rekonstruován, k vidění je i Jízdní hlídka. Zrovna v ní můj děda hraje,“ říká Tabery.
Mezera v historii
Druhá světová válka znamenala konec legionářských filmů, nacisté ani komunisté na nich zájem neměli. Do roku 1989 se legionářské filmy ani nepromítaly, říká historik z Národního filmového archivu Tomáš Lachman. „Byly němé a nepříliš atraktivní pro širší publikum. Je to dobové a dobou poznamenané,“ uvádí.
Výjimkou byl rok 1968, kdy se dokumentaristé opět začali na chvíli k legionářům vracet. Tyto snímky chce Jakub Tabery ve svém seriálu využít. „Vznikla celá řada úžasných snímků. Oni prostě šli a natočili rozhovory s těmi posledními žijícími legionáři.“
Nový seriál Ľubomíra Smatany uslyšíte na Radiožurnálu každý den od pondělí do neděle skoro vždy v 8.50.
Osudy legionářů začali filmaři znovu mapovat po roce 1989, opět z dokumentárního hlediska. U prvního z nich byl také vojenský historik Eduard Stehlík. „Když člověk viděl pána s naslouchátkem, silnými brýlemi a na uniformě přitom odznak nejtvrdší jednotky československých legií, tak si uvědomil, jak je to něco neuvěřitelného,“ vzpomíná.
U dokumentů zůstalo
„Odezvy byly vynikající a byl to vůbec první dokument, který o legiích vznikl,“ doplňuje Stehlík. „Na hraný film bohužel stále čekáme. Hrozně bych si ho přál, sto let, to už je hranice, kdy se začíná masivně zapomínat,“ říká Jakub Tabery.
Před čtyřmi lety se o hraný film o legionářích pokusil režisér Petr Nikolajev. Začal natáčet, nepodařilo se mu ale sehnat potřebné peníze. Sibiřská anabáze československých legionářů je ale natolik neobvyklá i ve světovém srovnání, že se o to možná ještě někdo pokusí.
Související
-
Po stopách legionářů na Sibiři. Co po sobě Čechoslováci zanechali?
Před sto lety bojovalo v Rusku několik desítek tisíc českých a slovenských vojáků, kteří vstoupili jako dobrovolníci do legií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
