SERIÁL

Po stopách legionářů na Sibiři

Československé legie (v září 1914 proběhla slavnostní přísaha prvních 716 československých dobrovolníků České družiny

Desítky tisíc českých a slovenských vojáků vstoupili jako dobrovolníci do legií. Bojovali nejprve v 1. světové válce po boku Rusů, později se zapletli do občanské války, kde se střetli s bolševiky. Jak vnímá historii československých legionářů dnešní Rusko?

V polovině roku 1918 se vyhrotil konflikt Čechoslováků s bolševickou vládou. Ze spojenců se stali vrazi a nepřátelé vlasti: legionáři se rozhodli jít na Vladivostok silou. Pouhé dvě divize Čechoslováků dobyly a opanovaly Transsibiřskou magistrálu. „Tyto dvě divize jsou vnímány jako nejlépe organizované, disciplinované a bojeschopné v celé ruské armádě,“ říká Alexandr Michailovič Kručinin, který historii občanské války v Rusku studuje už třicet let.

V Jekatěrinburgu českoslovenští legionáři porazili rudou armádu. Doba jejich vlády prý byla velmi stabilní. V centru starého Jekatěrinburgu se zachovala spousta budov, které mají něco společného s historií československých legií. Dodnes zde jezdí staré české tramvaje vyrobené v Plzni. Dvouleté období přineslo městu ekonomický rozvoj. Čeští inženýři dali práci místním dělníkům.

Bohužel, to dnes ví jen velice málo lidí. Ti, co vyrostli v sovětské éře, se nic o Čechoslovácích nedozvěděli. „Díky Čechům můžeme sto let staré události důkladně studovat, protože Češi zachránili spoustu dokumentů,“ vysvětluje Alexander Emelyanov, ředitel muzea vojenské techniky v Horní Pyšmě nedaleko Jekatěrinburgu. Vstřícný postoj jekatěrinburských historiků bojuje v ruské společnosti s lidovou pamětí – a v té jsou ČS zapsáni špatně. Přitom jaro 1918, kdy ČS vyhnali z Krasnojarsku bolševiky, bylo obdobím společných oslav vítězství.

Hlava Čechie se válí pod břízami

Rudé mýty jsou dodnes živé. Často se mluví o tom, koho v Rusku legionáři popravili, kde znásilňovali a co všechno ukradli – ale důkazy chybí.

Čtěte takéTranssibiřská odysea: Z osobního deníku legionáře Jana Kouby

Ačkoli v okolí jezera Bajkal nalezneme památky na přítomnost československých legií, smířlivý přístup ke společné historii není samozřejmostí. „Kořeny těchto problémů leží v samotné občanské válce, protože v sovětské éře byli Čechoslováci jako interventi hodnoceni negativně,“ říká výzkumná pracovnice pro dálný východ ústavu historie a archeologie ve Vladivostoku Tatiana Pozniaková.

Spustit audio
autoři: Ivan Studený, Tereza Škoulová