Z polotovarů na opravdové jídlo. Trend školních jídelen se mění, říká Pavel Maurer

Mezi školními jídelnami v Česku jsou velké rozdíly.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mezi školními jídelnami v Česku jsou velké rozdíly.
0:00
/
0:00

Jídlo ve školách je v posledních letech tématem, kterým se zabývají zřizovatelé škol, rodiče a vlastně i děti. Některé školy a školky ale chtějí dětem zdravé stravování přiblížit i jinak. Nakupují u místních sedláků, pečou vlastní chleba nebo dokonce chovají slepice na školních pozemcích. Co to může přinést dětem?

Pokaždé, když se blíží konec starého roku a začátek nového, myslím na ty, co jsou mladší než já. A je jich stále víc. Myslím na svou dceru, zetě, na syna a teď už i na téměř roční vnučku. Jak jim asi bude v tom světě, který jsme jim přichystali?

Budou dobře žít a také dobře jíst a budou mít vůbec dost dobrého a zdravého jídla a pití? Na tohle všechno myslím a připomínám si v těchto dnech výsledky občanské iniciativy Skutečně zdravá škola. Už od mateřské školky se snaží učit děti jíst zdravě, rozeznávat skutečné potraviny od zprocesovaných polotovarů, učí je na školních pozemcích pěstovat zeleninu, vařit, krájet, kuchtit, vnímat a vážit si dobrého a zdravého jídla. 

To není povinnost, to je pouze chuť některých škol v naší republice posunout ještě o kousek dál tu malou ale velmi důležitou lokální gastronomii, víc vylepšit stravovací návyky, tedy něco, co ovlivňuje zásadně naši kondici, náladu, a zdraví.

Jen na namátkou vám uvedu pár příkladů: „Na návštěvu lesní mateřské školy Hvězdy v lese se musíte vybavit holinkami. Strategii této školky určuje 5 zlatých zásad: pohyb, výživa, rytmus, láska a spánek.” Další hláška: “Základní škola Mohylová v Praze je obklíčena paneláky. To jí ale pranic nebrání v tom, aby se na školním pozemku neproháněly dnes už k světu se mající slepičky osvobozené ze zajetí klecového chovu.”

A další: “Ve Slezské Ostravě mají Mickeyho mikrojesle a školku s rodinnou atmosférou. Sami si objíždějí lokální dodavatele potravin a vše si vaří a pečou vlastnoručně. Domácí džemy, sirupy a čaje jsou samozřejmostí.” Nebo třeba: „V základce a mateřské školce v Želivi na Vysočině bojovali přes půl roku, ale nakonec se jim podařilo změnit jídelníček z polotovarů na opravdové jídlo.”

A v mateřské škole Fügnerova v Lounech uspořádali celoroční semináře pro kuchařky a pedagogy. Komentovaný jídelníček v mateřské školce Vídeň a jablečný rozvar s jáhlovou kaší je prý nejlepší ve Střední Evropě! No, a mateřská školka Malínek Liberec získala úplně novou dimenzi až pořádným zapojením rodičů a místních zemědělců.

 A tak dále, a tak dále. Prosté věty, jednoduché příběhy bez nároku na obdiv či speciální odměnu. Normální život těch, kdo se rozhodli udělat pro děti něco víc, než jim přikazují školní osnovy.