Z mostu skáčou už 500 let

Mostar, metropole Hercegoviny, je proslulý unikátním souborem středověké turecké architektury. Není asi třeba připomínat, že symbolem Mostaru je most, který byl za války v 90. letech zbořen a za mezinárodního úsilí znovu obnoven v roce 2004. Most se vypíná vysoko nad řekou Neretvou, což už od středověku přitahuje jako magnet skokany a jejich výkony zase lákají turisty z celého světa.

Skokan Adil se právě chystá předvést své parádní číslo. Nejprve se však musí připravit – kolega ho polévá chladnou vodou z vědra, aby rozdíl mezi teplotou vzduchu a ledovou vodou Neretvy nebyl tak velký, vysvětluje průvodce hloučku německých turistů.

Mostařští skokani jsou také výbornými herci. Musí své obecenstvo napínat do té doby, než jim za skok pořádně zaplatí. Není to nic nového. Bosenští mladíci si tímto způsobem vydělávají už 500 let. Než se jim podaří vybrat peníze, můžeme se trochu projít po starém osmanském městě.

Mostar jsou samozřejmě také místní umělci, kteří vytvářejí někdy více, někdy méně hodnotné obrazy. Jedním z nejlepších z nich je pan Alica Jakirović, který je současně předsedou Svazu skokanů z mostu.

Mostar je staré osmanské město

„Narodil jsem se nedaleko odsud a celý život jsem prožil tady. Skákal jsem z mostu a moji dva synové v tom pokračovali. Profesionálně se tím teď zabývá asi 30 skokanů. Tato tradice je stará jako náš most. Letos jsme organizovali už 444. závody ve skoku z mostu. Každý rok tu míváme 10 až 15 tisíc diváků,“ říká hrdě.

Skákat ovšem nemůže každý. Minimální výcvik je nutný, aby nedošlo ke zranění. „Kdybyste například chtěl skočit vy, zavedu vás nejprve do klubu skokanů. Vyzkoušejí vás na malém skokánku pod mostem, aby měli jistotu, že to dopadne dobře. Po skoku dostanete certifikát našeho klubu,“ vysvětluje mostarský umělec a bývalý skokan.

Z galerie pana Jakiroviće se vraťme za skokanem Adilem, který má pro případné zájemce o skok další informace a rady: „Hloubka Neretvy je v tomto místě v létě asi pět metrů. Dno je písčité a při skoku se ho dotkneme rukou. Z hrany mostu je to na hladinu 21 metrů. Nejobtížnější moment celého skoku nastává právě při dopadu do vody. Nejde jen o výšku, ze které se skáče, ale také o rychlost proudu, který tady dosahuje tří metrů za vteřinu.“

Starý most v Mostaru je turistickou atrakcí

Důležitá je také technika. „Skokan by měl roztáhnout ruce, aby mohl za letu, který trvá 3 vteřiny, balancovat a aby dopadl do vody správně – s co nejmenším odporem těla. Nezkušený skokan by se mohl převrátit a dopadnout třeba na záda. První skok se proto neskáče po hlavě – takzvanou vlaštovkou –, ale po nohách,“ dodává Adil.

A co se může stát, když skáče amatér? „Měli jsme případy zlomených nohou, natržených svalů, vykloubení ruky, popraskaných žilek a různých pohmožděnin, vyraženého dechu nebo i překousnutého jazyka,“ vypočítává.

Ani to ovšem mnohé potenciální skokany nedokáže odradit. Český turista Jakub by se sice vstříc hladině po hlavě nevrhnul, ale ke skoku po nohou by se prý možná nechal přesvědčit: „Kdybych trénoval, tak bych možná skočil. Musel bych se sice hodně přemlouvat, ale nakonec bych se asi odhodlal.“

Německé turistky sledují skokana Adila

V říjnu je v Mostaru stále nádherné počasí. Teplota přesahuje 20 stupňů Celsia, takže se dá dokonce i koupat, i když Neretva je – jako vždy – stále ledová. „Voda je velice studená,“ potvrzuje Jakub. „Po celodenním chození na sluníčku by to bylo jak prásknutí bičem.“

Adil mezitím vybral do klobouku dost peněz a – skočil. Některé německé turistky při pohledu za ním dolů z mostu málem omdlely.


Zvětšit mapu: Starý most v Mostaru, Bosna a Hercegovina
autor: mdo
Spustit audio