Workshop Víc než citron napomáhá žákům zpracovávat témata předsudků a vyčleňování

11. listopad 2022

Jak vnímáme lidi kolem nás? Dáme na první dojem, nebo se snažíme nahlédnout pod slupku? Kulturní a etnická rozmanitost ve společnosti je často doprovázena škatulkováním, které vede k vyčleňování a diskriminaci. Žáci základních škol mají možnost seznámit se s tímto problémem prostřednictvím workshopu Víc než citron, který připravila organizace Post Bellum.

„Velkou inspirací pro vznik programu nám byla vlastní zkušenost. Jako lektoři organizace Post Bellum jsme se zúčastnili workshopu, který pro nás připravili studenti Gymnázia Paměti národa a který otevírá témata jako jsou předsudky, škatulkování, nálepky a diverzita,” říká o programu Víc než citron koordinátorka a metodička Jitka Míčková.

Čtěte také

Inspirací pro vznik samotného workshopu byl skutečný příběh pamětníka Ivana Lefkovitse, se kterým se žáci a studenti základních a středních škol seznamují:

„Workshop Víc než citron se skládá ze tří částí. V první jsme se nechali inspirovat aktivitou Citrón, která vychází z publikace More than culture - diverzita v mezinárodní práci s mládeží. Ta otevírá u žáků téma škatulek a nálepek.”

„Poté následuje seznámení s pamětníkem, s příběhem Ivana Lefkovitse. Žáci se v rámci prožitku a vstupování do jeho postavy snaží řešit jeho situaci a snaží se hledat důvody, které k tomu řešení vedou. V závěru programu se společně snažíme najít ideální řešení, aby se Ivan cítil ve své třídě dobře.”

„V poslední části našeho programu si žáci hledají na základě dvou předešlých aktivit škatulkování ve vlastním životě. Snaží se pojmenovat nálepky, které jim někdo dal nebo které oni sami nějakým způsobem automaticky dávají lidem kolem sebe. A společně pak hledáme řešení co dělat, když taková situace nastane.”

Podle Míčkové je snahou workshopu napomáhat kultivovat proces setkávají s žáky z jiných kultur a usnadňovat jejich integraci do českých tříd:

„Příběh Ivana Lefkovitse a jeho vyprávění by mělo studentům nebo žákům ukázat, že škatulkování se dělo i v naší historii a že je jenom na nás, jak moc se necháme ovlivňovat tím, jak kdo vypadá nebo tím jak se někdo chová. Díky hře a prožitku při vstupování do postavy pamětníka společně s žáky hledáme důvody, které nás ke škatulkování vedou.”

I když podle Míčkové nelze zcela posoudit, zda může workshop na pomoc zlepšit sociální klima ve třídě, je důležité, že si žáci o těchto tématech navzájem povídají:

„Workshop trvá dvě vyučovací hodiny. Během nich opravdu nemůžeme posoudit, jak moc se podaří změnit klima ve třídě. Myslíme si ale, že když žáci slyší vyprávět své spolužáky o tom, co sami prožívají a nikdy o tom s nikým nemluvili, by mohlo pomoci uvědomit si, že v tom nejsou sami, že je to opravdu běžná věc. Když se o tom budeme mluvit, budeme vědět, co s tím udělat."

autor: Rena Horvátová
Spustit audio