Vzpomínejte na nás, vzkázali do Británie Gabčík s Kubišem, než padli v kryptě pražského kostela

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výsadek Anthropoid – rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík

Českoslovenští vojáci za sebou v Británii za druhé světové války zanechali hlubokou a nesmazatelnou stopu. Pomohli k vítězství v letecké bitvě o Británii a ve strojích Královského letectva bombardovali cíle v okupované Evropě. Mezi Čechoslováky a britským obyvatelstvem zákonitě vznikaly i velké lásky a pevná přátelství. Jedno takové připomíná od minulé neděle pamětní deska v zapadlé anglické vesničce Ightfield.

„Gabčík s Kubišem se poprvé setkali s maminkou a tetou Ednou na autobusové zastávce ve Whitchurchi. Čechoslováci jim strčili do ruky lísteček se vzkazem, že obě sestry chtějí znovu vidět. Babička jim něco takového napřed nechtěla dovolit,“ vzpomíná Diana Hilsonová, dcera tehdy 15leté Lorny Ellisonové.

Čtěte také

Lorna a Edna

Lornu pojila náklonnost k Jozefu Gabčíkovi, zatímco její o dva roky starší sestra Edna se přátelila s Janem Kubišem. O poutu Ellisonových s dvojicí československých vojáků se přitom v rodině po válce skoro vůbec nemluvilo.


Parašutisté přišli poprvé na čaj a na koláč. Nakonec měli u Ellisonových dokonce svůj pokoj.

„U nás v rodině se vědělo, kde v domě parašutisté přespávali. Zbraně si prý schovávali do krabice v modrém pokoji. Znali jsme Gabčíka s Kubišem z fotografií. Maminka ale o nich nikdy nemluvila. Asi ten smutný příběh nechtěl nikdo znovu připomínat,“ myslí si Carol Stoutová, druhá z dcer Lorny, která zemřela v roce 2008.

Lorna s Ednou se o smrti parašutistů dozvěděly asi rok po atentátu. Gabčík s Kubišem jim při loučení prý slíbili, že je po válce vezmou za svými rodinami do Československa.

Čtěte také

Vzpomínky přetrvaly dvě generace

V kostele svatého Jana Křtitele v Ightfieldu v hrabství Shropshire ve střední Anglii se koná mše za hrdinné parašutisty. Po ní následuje odhalení pamětní desky připomínající jejich přátelství s Lornou, Ednou a rodiči obou děvčat.

U hrobu Ellisonových a pamětní desky. V podřepu John Martin, duchovní otec projektu

„Ellisonovi byli obyčejnou místní rodinou. Tatínek byl v Ightfieldu státem placeným zedníkem. Parašutisté přišli poprvé na čaj a na koláč. Nakonec měli u Ellisonových dokonce svůj pokoj,“ udivuje svými znalostmi místní poslanec za Konzervativní stranu, někdejší ministr zemědělství a mimochodem velký zastánce brexitu Owen Paterson.

Myšlenku pamětní desky jednomu velkému lidskému přátelství považuje za více než záslužnou. „Účast veřejnosti na slavnostním odhalení desky byla ohromující. Místní kostel byl nabitý k prasknutí, i když v Anglii není atentát na Heydricha příliš známým příběhem. Celá bohoslužba byla velmi dojemná,“ říká.

Splněný sen

Celý projekt dotáhl po několikaletém úsilí do zdárného konce amatérský badatel John Martin. Jeden z největších odborníků na operaci Anthropoid bere do Prahy po stopách Gabčíka s Kubišem pravidelně skupinky nadšenců. Je rád, že Heydrichovu zatáčku i kryptu v Resslově ulici stačil ukázat i Lorně Ellisonové.

Čtěte také

„Odhalení desky je pro mě splněným snem. Byla to pořádná výzva, která mě stála mnoho bezesných nocí po několik let. Neskutečný příběh pouta Gabčíka s Kubišem a rodiny Ellisonových je důležitým dílem celé skládačky operace Anthropoid, který v ní dlouho chyběl,“ popisuje dojatý John Martin.

Těší ho i současná nebývalá vlna zájmu o hrdinský čin československých výsadkářů. Stojí z ní hlavně dvě nejnovější filmová zpracování atentátu na Reinharda Heydricha.

Na pamětní desce umístěné na hrobě Ellisonových, kterou do začátku akce zakrýval stylově vrchlík padáku, najdeme úryvek z dopisu Jana Kubiše z roku 1941: „Vzpomeňte si prosím na své československé přátele, kteří nikdy nezapomenou na příjemné chvíle, které s vámi strávili.“