Češi v Británii byli odhodláni bojovat i pomáhat. Jejich lidskou stránku připomíná cihlová zastávka

23. květen 2017

Cihlová autobusová čekárna postavená na náklady prezidenta Edvarda Beneše připomíná v anglickém hrabství známém jako Bucks přítomnost exilové vlády i československých vojáků za druhé světové války.

Českoslovenští vojáci byli vysazeni z Anglie, kde prošli tvrdým výcvikem. Británie se po kapitulaci Francie stala místem, kde tisíce statečných Čechů odhodlaných bojovat proti nacismu se zbraní v ruce vytvořili československou jednotku. V Londýně zároveň vznikla exilová československá vláda.

„Poslouchejte denně londýnský rozhlas, dostane se vám zpráv pravdivých a objektivních,“ nabádal Čechy v okupovaném protektorátu Jan Masaryk a povzbuzoval je v odporu proti nacistům. „Při jméně jež nosím, prohlašuji vám slavnostně, že boj vyhrajeme a pravda zvítězí.“


A proto slavný lide československý, buď přesvědčen, že vláda věcí tvých opět do rukou tvých se vrátí. Nazdar a na shledanou v Praze.Jan Masaryk

Kromě ministra zahraničí československé vlády a dalších exilových politiků se na vlnách rozhlasu ozýval i prezident Edvard Beneš, vůdčí postava zahraničního odboje. V Londýně pobýval od března 1939.

Už v následujícím roce dosáhl toho, že Británie prozatímně uznala československou exilovou vládu. Beneš bydlel nedaleko Londýna. Další českou stopou, popsanou dokonce na tabulce, je autobusová zastávka mezi vesnicemi Aston a Wingrave.

Old Manor House ve vesnici Wingrave, pár mil od Aston Abbotts, si za 2. sv. války pronajala čs. exilová vláda. V klidném venkovském prostředí se konala důležitá zasedání, víkendy tu občas trávil také Jan Masaryk. Zámeček dnes slouží k bydlení.

Jak před lety vzpomínal Bernard Osborn: „Když Beneš jezdil ráno do úřadu v Londýně, u zastávky viděl děti, jak na ně prší, když čekají na školní autobus. A tak dal peníze na čekárnu, aby se měly kde schovat před deštěm.“

Británie se po kapitulaci Francie stala i cílem tisícovek československých vojáků, kteří chtěli v zahraničí bojovat za svobodu své vlasti. Byli mezi nimi i Gabčík s Kubišem, jak připomíná poslední žijící čsl parašutista shozený z Anglie Jaroslav Klemeš.


Všechno padlo a my byli ještě ve Francii, pak jsme potom poslední lodí odjížděli do Gibraltaru. Na té lodi byli i Gabčík a Kubiš, ale to jsem ještě nevěděl, co s nimi bude. Tak jsme odjeli do Anglie.Jaroslav Klemeš

Edvard Beneš se s československou jednotku několikrát setkal. Záznam jeho projevu z první návštěvy se dochoval v archívu Českého rozhlasu: „Hitler bude smeten, společná naše vlast bude znovu svobodna a vy se vrátíte dříve nebo později do svých domovů. Věřím, že v budoucnosti nezklame žádný z vás.“


Do kin přichází nový hollywoodský film Smrtihlav inspirovaným odbojem a atentátem na Heydricha. Promítá se speciálně pro posluchače Radiožurnálu 8. června od 20 hodin v pražském kině Atlas (soutěž o volné vstupenky zde).

Československá exilová vláda v Londýně byla trnem v oku okupantů i jejich českých pomahačů. Stala častým terčem slovních útoků publicisty a později ministra školství a lidové osvěty protektorátní vlády v Praze Emanuela Moravce

„Zdravý rozum českého pracujícího už dávno zúčtoval s výklady, kterými ho častuje z Londýna několik ztracených emigrantů,“ řečnil Moravec 1. května 1942. To už se ale Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem v Praze připravovali na akci proti Heydrichovi.

autoři: jas , jaw
Spustit audio