Vzácný nález. Sibiřští pastevci zřejmě objevili zachovalou mumii jeskynního medvěda z doby ledové
Zástupci Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku před pár dny informovali o významném objevu – pastevci na Novosibiřských ostrovech objevili mumii medvěda z doby ledové. Ta má zuby, čenich a osrstěné tělo.
Čtěte také
Na Sibiři je to už několikátý nález mumie prehistorického zvířete. Například před sedmi lety se ruští paleontologové dostali na televizní obrazovky s jiným vzácným nálezem. V Jakutsku našli 10 tisíc let starou mršinu mamuta, ze které se jim podařilo odebrat vzorky tekuté krve.
„Máme pozůstatky mamutů, nosorožců vlka, lva, bizonů, koňů, ale jeskynní medvěd doposud nebyl nalezen,“ vypočítává Miriam Nývltová Fišáková z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. Měkkou tkáň medvěda jeskynního tak prý nyní vědci objevili vůbec poprvé.
Víc by o mršině mohla prozradit radiokarbonová metoda datování. „Ta využívá izotopu C14, který je normálně v atmosféře a zabudovává se během fotosyntetického cyklu do rostlin, odkud pak přejde do potravy býložravců a masožravců. Po smrti toho zvířete dochází k rozpadu tohoto izotopu a měří se v laboratoři, kolik uhlíku zbylo. Podle toho se vypočítá stáří.“
Nález vzbuzuje i pochybnosti
Objev mumie prehistorického medvěda zaujal i kurátora paleontologického oddělení Národního muzea Jana Wagnera. „Je to vlastně celé tělo, je tam zachována větší část tkáně, velká část těla je potažena srstí. Je zachovaná část čenichu, pysků, jazyk,“ popisuje.
Kurátor paleontologického oddělení Národního muzea Jan Wagner se za mršinami prehistorických zvířat vypravil až do samotného Jakutsku. Spolu s ruskými vědci se podíval do kráteru Batagajka, kde tající permafrost odkryl stovky tisíc let staré vrstvy půdy. „Takto dokonalé nálezy máme jen z poslední doby ledové. Drobné části měkkých tkání jsme ale schopni najít i ze starších geologických dob,“ popisuje. Celý rozhovor si můžete poslechnout v Experimentu z 19. září.
Wagner ale zpochybňuje, že by mohlo jít skutečně o vyhynulého medvěda jeskynního. „Kdyby to byl medvěd jeskynní, měly by řezáky trochu jiné postavení. Většinou se trochu překrývají ve spodní čelisti. I u hlavy mi přišlo, že jeskynní medvědi jsou typičtí vysokým čelem, které tam vytváří jakési ‚elko’ v profilu lebky. To tam nebylo úplně vidět, ale může to být zkresleno úhlem pohledu nebo stavem fosilie,“ uvažuje.
Jan Wagner by proto nález tipoval spíš na medvěda hnědého, od kterého se medvěd jeskynní lišil jen v drobnostech. „Například měl kratší a silnější drápy. Pak jsou tam některé detaily v délce končetin nebo mohutnosti a vzhledem k tomu, že to byl dominantně býložravec, tak jsou tam samozřejmě odlišnosti v zubech.“
Ať tak nebo tak, Wagner považuje jakýkoli podobný nález z doby ledové za velmi cenný. Trvale zmrzlá půda na Sibiři totiž dokáže uchovat zvířecí mršiny v nebývale dobré kondici.
Související
-
Slavný mamut ze Sibiře nemá ocásek. Snědli mu ho psi
Ruská severní Sibiř a oblasti za severním polárním kruhem bývaly domovem mamuta srstnatého, který vyhynul zhruba deset tisíc let před naším letopočtem.
