Vývoj železničního spojení

V roce 1847 pak byla na našem území zprovozněna dráha císaře Ferdinanda z Břeclavi až do Bohumína. Martin Jacura z dopravní fakulty ČVUT vysvětlí, proč měla už zmiňovaná koňka jiný rozchod kolejí, než dráhy ostatní.

Jacura: Trať z Českých Budějovic do Lince byla z dnešního pohledu úzkokolejná, měla rozchod 1106 milimetrů, což odpovídalo vzdálenosti kol formanských vozů, aby se daly lehko předělat. Severní dráha císaře Ferdinanda už má rozchod stejný, jaké se dělají dnes, to je 1435 milimetrů. Tento rozměr byl uzákoněn v Anglii a právě tam se nakupovaly první lokomotivy pro tuto trať. A zachoval se do dneška.

Česká republika patří v Evropě mezi země s nejhustší železniční sítí vůbec. Čemu vděčíme za to, že u nás vedly koleje do řady i malých vesniček?

Takzvaným lokálkovým zákonům, ty vstoupily v platnost v 80 letech 19. století.

O co v těchto zákonech šlo?

Jacura: Hlavní síť byla dobudována, ale mnohá města a městečka dosud na železniční trati neležela. Jejich obyvatelé to cítili jako svoji újmu, byly horší možnosti odbytu výrobků z místních průmyslových podniků. Proto v zákonech se pamatovalo na zvláštní úlevy, to znamená jednodušší stavba železniční trati, bylo povoleno ostřejší stoupání i oblouky.

Také dodaly lokálkové zákony takzvanou garanci země, tedy možnost půjčit si na stavbu od státu nebo třeba úlevy na daních.

Tehdejší síť železnic byla ale mnohem hustší než je dnes, to znamená, že řada tratí byla zrušena. Proč k tomu začalo docházet?

Po 2. světové válce byly zrušeny úseky, které vedly do západní Evropy v souvislosti s novým politickým uspořádáním.

K největšímu rušení ale došlo v sedmdesátých létech dvacátého století. Do malých vesniček pomalu začaly pronikat autobusové linky, které byly pro obyvatele mnohem pohodlnější. Také odpadla řada komodit, pro které byly tratě stavěny, například doprava řepy do cukrovarů.

Jacura: Na našem území od začátku sedmdesátých let bylo zrušeno 18 tratí. Ve všech případech se jednalo o tratě stavěné podle lokálkového zákona a některé z nich vedly do území bývalých Sudet, které bylo po roce 1945 v podstatě vylidněno.

Říká Martin Jacura z dopravní fakulty ČVUT. K rušení některých tratí ale dochází i v dnešní době..

To je ale jiný případ než v sedmdesátých letech, teď spíš než ke rušení dochází k zastavování provozu na tratích, kde je jen malá frekvence cestujících. Na regionálních tratích objednávají a také dotují dopravu kraje a pokud kraj dojde k závěru, že už se to nevyplatí, tak prostě vlaky nahradí autobusem.