Výstava Těžká krajka představuje tradiční díla a životní příběhy romských žen z Finska
Výstava představuje krajkářství jako tradiční řemeslo finských Romů, ale také dokumenty o Romech ve Finsku, historické fotografie, animace a originály komiksových alb ze sbírek Severského romského muzea v Helsinkách. Více Jana Šustová.
Výstavu Těžká krajka zahájila zpěvačka Hilja Grönforsová a její sestra Helena v tradičním tmavém a těžkém oděvu romských žen z Finska. Textilní výtvarnice Helena Grönforsová se háčkování krajek věnuje už více než 50 let.
Helena Grönforsová: „Byla jsem malá, máma vždycky háčkovala, jako děti jsme se na to pořád dívaly. Měla jsem o to pořád větší zájem. A když jsem pak už byla dospělá, pořád jsem háčkovala, třeba i při cestě autobusem do práce. Teď je výborné, že máme projekt Krajkový most, díky němuž chceme ukázat, jak to dřív bylo, a také chceme udržet tradici krajkářství. Dnešní mládež už to neumí a je největší čas tu tradici zachránit. Háčkování bylo součástí romského života a romské kultury. Ale byla to i profese, kterou se lidé opravdu živili. Naše maminky s tím obchodovaly, byly takové potulné krajkářky a prodejem krajek si vydělávaly na chleba.“
Komunitní umělecké dílo Krajkový most vzniká postupně a v úterý na pražské Kampě němu přibyly další krajky. Teď je vyvěšen u Čertovky a později poputuje do Budapešti, Bruselu a Berlína. Nakonec bude vyvěšen ve Finsku jako stometrová krajka z rybářské niti v rámci projektu Oulu2026 – Evropské hlavní město kultury. Právě v severozápadním Finsku projekt začal.
Helena Grönforsová: „V malé obci Pyhäjoki v severozápadním Finsku společně finské a romské ženy vytvořily čtyřicet metrů dlouhou krajku. Bylo krásné, že se skrze háčkování spojily dvě různé kultury. Byl to krásný projekt, ve kterém budeme pokračovat. Ta spolupráce je strašně důležitá.“
Součástí výstavy je také animovaný film s názvem Z města královského a stejnojmenný komiks, které vyprávějí příběh Sagy Forssi, mladé romské krajkářky, zasazený do Finska a Švédska na počátku 70. let 20. století. Autorkou filmu i komiksové předlohy je filmová režisérka Katariina Lillqvistová, která studovala v Česku.
„My právě natáčíme nový seriál, který se týká veliké emigrační vlny v 70. letech, kdy skoro polovina tehdejší romské populace ve Finsku odstěhovala z Finska do Švédska.
Zajímalo mě, proč Romové tehdy z Finska utíkali do Švédska.
„Byla tam tehdy obrovská diskriminace, romské děti skoro nechodily do školy a dospělí neměli práci. V celém Finsku, ve východní a severní části byla všeobecně velká chudoba, ještě v 60. letech i Finové emigrovali za prací do Švédska. A Romové teprve ve Švédsku dostávali lepší šance a podmínky, děti se dostaly do škol a dospělí měli dost práce. To byl strašně rychlý vývoj. A potom v 80. letech se spousta rodin stěhovala zpět do Finska a přinesla novou vlnu, novou filosofii a nové inspirace.“
Na vernisáži výstavy Těžká krajka byl i romista Jan Červenka. Oceňuje, že díky výstavě se o velké rozmanitosti a pestrosti romské kultury a tradic může dozvědět nejen majoritní společnost, ale i samotní Romové.
„Tady je třeba hezké, že naši Romové, kteří se víc věnovali muzice, nebo aspoň jejich dědečkové, protože už to taky trošku upadá, tak vidí, že ve Finsku hodně Romové prosluli krajkami.“
Součástí výstavy je také série černobílých fotografií, které v 60. letech 20. století vytvořili průkopníci finské dokumentární fotografie Mikko Savolainen a Ismo Hölttö. Fotografie zachycují každodenní život finských Romů, jehož podstatnou součástí je krajka.
Výstavu na pražské Novoměstské radnici lze navštívit do 1. září 2024.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
