Výdaje, to nám jde. Ale daně nechceme mít dost vysoké, abychom si to mohli dopřát, říká ekonom Janský

To hlavní, co se zatím o návrhu státního rozpočtu pro příští rok ví, je, že deficit by měl být 286 miliard. Není to příliš?

Je to hodně. Je to víc než loni a je to víc, než co si většina lidí, co sleduje státní rozpočet, přála.

Schodek je desetkrát vyšší než před COVIDem. Je to opodstatněné?

Je to opodstatněné tím, že máme nějak vysoké výdaje a nějak vysoké příjmy. Náš stát má mnohem vyšší výdaje než příjmy, takže je to opodstatněné. Deficitní číslo je prostě jenom výsledek této jednoduché operace. My toho mnohem víc chceme, než jsme ochotni si zaplatit.

Za co byste šéfa státní kasy Stanjuru pochválil?

Z toho, co zatím víme, tak tam není žádná velká díra. To je dobré. Od začátku bylo jasné, že toho od státu chceme strašně moc. Ty výdaje, to nám jde. Chceme vysoké důchody, hodně dálnic, sociální služby, dobře zaplacené učitele – a já tomu taky fandím. Ale daně nechceme mít dostatečně vysoké, abychom si toto všechno mohli dopřát.

A to nutně nejde za šéfem kasy. Ten pak tyto rozporné motivace musí nějak propojit. A to tady nějakým způsobem udělal. Je to částečně nezáviděníhodný až nemožný úkol. Nějak je to v návrhu zvládnuté a probereme, že ne úplně dokonale.

„Příliš separátní pohled”

Jak by vypadal schodek, kdyby byla vláda nezrušila takzvanou superhrubou mzdu?

Kdyby se nic jiného nestalo a jenom bychom tady dál měli vyšší zdanění práce, především u o něco více vydělávající, tak bychom měli vyšší příjmy státního rozpočtu. Nejspíš by bylo i něco jiného jinak, ale pokud se mě ptáte takto, tak bychom měli výrazně vyšší daňové příjmy, možná až o 150 miliard.

Čtěte také

V Česku je zakořeněný omyl, že deficity jsou vždycky špatně. Ne když jdou na investice, tvrdí ekonom

150 miliard korun?

Tak, to je zhruba polovina toho deficitu. To jsme si zadělali na část problému, který máme. Dá se odkázat na tuto výraznou změnu z roku 2020, díky které se snížila tato konkrétní daň. A nebylo to nijak kompenzované.

Vlády mají měnit výdaje a příjmy, ale mně se zdá, že se to děje samostatně, že se tady rozhodneme dát na něco více nebo snížíme daně, ale zapomeneme v daný moment na zdraví veřejných financí.

A už nemyslíme na výdaje, na učitele nebo výdaje na obranu, kde na to budeme mít příjmy. Anebo naopak, když snižujeme daně, tak nevymýšlíme, které jiné daně zvýšíme nebo které výdaje snížíme. Je to příliš separátní pohled na jednotlivé otázky.

Ekonomický růst

Miroslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, ve středu připomněl, že hodinová mzda u nás dosahuje přibližně poloviny průměru Evropské unie a reálná mzda v Česku zaznamenala nejvyšší pokles v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Zato daňové zatížení práce je podle OECD u nás dlouhodobě vysoké. Jaké to má řešení?

To byla reálná změna, to bylo dané tím, že jsme měli velmi vysokou inflaci. Cenová hladina vzrostla extrémně za poslední roky. Naopak ekonomický růst a růst mezd a platů byl velmi nízký. Hlavní řešení jsou dvě.

To znamená, pro Českou národní banku zachovat cenovou stabilitu lépe než v posledních letech. A za druhé pro nás pro všechny, ať už jednotlivce, podnikatele nebo ministerstvo financí, které to taky částečně ovlivňuje skrz některé své nástroje, aby byl co nejvyšší ekonomický růst.

Čtěte také

O rozpočtu se jedná za zavřenými dveřmi, zlobí se Nacher. Nový: Čekali jsme na srpnové prognózy

To si přejeme, ať už v dalších letech anebo dlouhodobě. K tomu bych pak odkázal na investice do vědy, do vzdělávání. Pokud se koukáme za horizont delší než měsíce, roky, tak je podle mě potřeba budovat znalostní ekonomiku.

Vypadá to, že na tom máme shodu tady napříč politickým spektrem, že současná vláda, minulá vláda, teď ve volební kampani opakují ty stejné věci, že chceme inovativní ekonomiku, chceme podporovat vzdělání.

Na druhou stranu, když se podíváme na současný návrh rozpočtu, tak z něj vyplývá, že šetříme na školství.

Ale pak ve výsledku často šetříme na školství. Přesně tak. Od roku 2019 to není pěkný obrázek, když se člověk podívá na časové vzory. Přál bych si, ať už vláda bude po volbách jakákoliv, ať se těm prioritám, na kterých snad tady máme nějakou relativně širokou shodu, opravdu věnuje i ve státních rozpočtech.

Rezignovala vláda na konsolidaci veřejných financí? Proč se snížily výdaje rozpočtu na dopravu? A zveřejnilo ministerstvo financí dostatek údajů při představení návrhu rozpočtu? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.