Vrcholná díla ukrajinské secese jsou na evropském turné. Výstavu V oku bouře teď hostí Bratislava
V úterý 15. listopadu 2022 čelila Ukrajina do té doby největšímu útoku na civilní cíle od začátku ruské agrese. Zatímco na Kyjev dopadaly rakety, v tamním Národním muzeu balili vzácné umělecké sbírky s cílem převézt je do bezpečí v zahraničí. Díla navštívila Madrid, Kolín, Brusel, Vídeň a část je teď k vidění ve Slovenské národní galerii v Bratislavě. Ukazuje nejen krásu ukrajinské secese, ale také vzkazuje, že Ukrajina není Rusko.
Ukrajinská secese je typická svou bohatostí a šíří stylů, se kterými se prolíná. Je ovlivněná impresionismem, symbolismem nebo dekadencí.
V prostorném atriu jsou vystavená velkoformátová plátna, v druhém patře také díla na papíře, na dřevě nebo grafiky. V Evropě je takové výstava velmi neobvyklá. Podle autorů představuje zapomenutou, ve světě málo známou stránku evropského modernismu.
„Nepamatuju si podobnou reprezentativnější přehlídku ukrajinského umění na Slovensku. Myslím, že i v tom je tato výstava jedinečná,“ potvrzuje průvodce Peter Pivoda, pro kterého byla ukrajinská secese i profesní výzvou. „Je to úplně jiný kontext, ale o to byla ta příprava zajímavější.“
Okno do ukrajinské duše
Díla jsou plná detailů a motivů, které vykreslují ukrajinskou kulturní svébytnost – ukrajinský folklór, kroje, typické národní výšivky… „Potom, co se Ukrajina stala součástí Sovětského svazu, a hlavně od 20. a 30. let 20. století tam byl velmi cíleně vymazávány tyto národní aspekty. A vícero autorů bylo považovaných zkrátka za ruské umělce,“ vysvětluje kurátorka výstavy Katarína Beňová.
„Je za tím důležitá práce kurátorů a historiků umění na Ukrajině, kteří se snaží dostat do diskurzu dějin umění i aspekt ukrajinského umění,“ dodává.
Ukrajinská secese přilákala do SNG i Ukrajinku Lízu. „Je to jako nahlédnout domů, odkud jsem sem přišla. Naši sousedi chtějí vědět, kdo jsme, co máme společné a co nás odlišuje. To je podle mne super,“ chválí nejen kulturní přínos výstavy.
Nápad k nezaplacení
Duchovním otcem výstavy je ukrajinský kurátor Konstantin Akinsha.
„Po vypuknutí války jsem se velmi bál o přežití těchto děl. Napadlo mě, že bychom mohli ta nejvýznamnější převézt ze sbírek Národního muzea umění v Kyjevě do zahraničí a zabít tak dvě mouchy jednou ranou: představit ukrajinský modernizmus v Evropě a dostat díla do bezpečí evropských galerijních sálů,“ přibližuje, jak nápad vznikl.
Převoz děl byl poměrně dramatický, nejen proto, že žádná společnost nechtěla díla pro převoz přes válkou zasažené území pojistit. Nakonec iniciativu podpořil prezidentský úřad.
„Dostali jsme k dispozici nákladní konvoj pro převoz děl k polské hranici,“ popisuje kurátor. „Právě v den, kdy jsme chtěli díla odeslat, přišel do té doby největší ruský raketový útok na Ukrajinu. Naštěstí nákladní vozy opustily bombardovaný Kyjev včas.“
Čtěte také
Uměním proti propagandě
Výstava prezentuje krásná díla plná hry barev, světla, folklorních motivů i bohémský život autorů. Bezesporu má ale i silný politický náboj. Hlavní poselství shrnuje Konstantin Akinsha:
„Ruský prezident Putin jako papoušek opakuje, že nic takového jako ukrajinský národ neexistuje, že neexistuje žádná ukrajinská kultura. A tak naši kulturu ukazujeme světu. Myslím, že je to nejlepší způsob, jak bojovat s jeho propagandou,“ uzavírá.
Související
-
Riskují život, aby dokázali, že nemíří do pekla. Chasidští židé oslavili nový rok v ukrajinské Umani
Tisíce chasidských židů přijely minulý týden do ukrajinské Umaně. Od pátku do neděle tam slavili svátek Roš hašana, tedy příchod nového roku.
-
Z použitých materiálů běhá mráz po zádech, ukrajinští autoři ale chtěli zlo proměnit v umění
Římský filozof Cicero soudil, že „Když mluví zbraně, mlčí múzy“. Neplatí to tak úplně pro současnou ruskou invazi na Ukrajině. Tamní umělci ale tvoří i v současnosti.
