Vrak Tatrovky na súdánském parkovišti: Úplný zázrak, rozplývá se člen expedice Z101. Ve stopách Hanzelky a Zikmunda propaguje automobily Tatra

Nedávné úmrtí cestovatele Miroslava Zikmunda zastihlo expedici Z101 v súdánském Chartúmu. Dvoučlenná výprava jede ve stopách africké cesty Hanzelky a Zikmunda. Až do poslední chvíle byla s Miroslavem Zikmundem ve spojení. Na základě archivních fotografií slavné cestovatelské dvojice mapuje současná výprava stejná místa o čtyřiasedmdesát let později. A společné mají obě expedice ještě jedno: po cestě propagují a snaží se prodávat české automobily.

Interiér vypadá celkem zachovale. „Je to krásná práce osmdesátých let, nadčasový design. Tohle je prostě pro milovníka aut úplný zázrak a návrat ke kořenům. Minimum elektroniky, všechno fungovalo, jak mělo. Tahle Tatra má najeto 38 tisíc kilometrů,“ rozplývá se Tomáš Vaňourek z expedice Z101 nad osmikolovým kolosem.

Stopa v Súdánu: parkoviště starých Tater

Na okraji Chartúmu na průmyslovém předměstí uprostřed strašně prašných ploch plných rozbitých náklaďáků jsme našli zachované kusy českých Tatrovek. Součástí projektu Z101 je také to, s čím jeli Hanzelka se Zikmundem v roce 1947. Tehdy to byla propagace českých výrobků.

O kousek dál má na dalším prašném parkovišti rozebraný motor Tatry její majitel Muhammad al-Amín. Bylo by mu líto nechat Tatru ve šrotu

Esence expedice Z101 je pokračovat v tom, co dělali Hanzelka se Zikmundem, a to je i podporovat dál Tatru v její expanzi do světa. A pro mě je setkání s tímhle krásným kouskem tady zadostiučinění, protože bylo těžké tady nějakou Tatru najít,“ popisuje Tomáš.

Náklaďák je prostě tatra

Je tu s námi i Tádž Šejch Tádž, súdánský inženýr, který by rád povědomí o Tatrách v Súdánu oživil: „Dneska Súdánci říkají všem těžkým náklaďákům prostě tatra. Byly to první takové stroje, které se tu objevily, Tatry jsme dovezli v sedmdesátých letech.“

Čtěte také

Později, se změnou režimu v Československu, ale upadly české náklaďáky v Súdánu v zapomnění: „Potom ale Tatry ze Súdánu zmizely, to bylo v devadesátých letech. Nebyly náhradní díly, nebyla technická podpora,“ vzpomíná Tádž.

Zpod Tatry vyběhla smečka súdánských pouštních psů. O kousek dál má na dalším prašném parkovišti rozebraný motor Tatry její majitel Muhammad al-Amín, ručně tady mezi hromadami odpadků a vraků dalších náklaďáků rozebírá jednotlivé písty dvanáctiválcového motoru. Říká, že by mu bylo líto hodit Tatru do šrotu.

Obdiv domorodců už od roku 47

Musím říct, že Hanzelka se Zikmundem jeli výhradně jako zástupci Tatry, a to cestovatelství je až tolik nezajímalo,“ usmívá se Tomáš.

Zaseli tady Hanzelka se Zikmundem nějaké semínko pro Tatru už tehdy v roce 1947? „Podle mě spoustu. Ze Súdánu máme spoustu fotek a spoustu záznamů, že když projížděli tatřičkou – pan Zikmund tomu neřekl jinak, než tatřička – vesnice uplácané z bahna a z rákosu, měli vždycky spoustu fotek, jak je domorodci obdivují. Vždycky si kluci posteskli, že takový zájem kdyby byl o Tatru v celém světě, bylo by to skvělé. Ale tihle lidi neměli potenciál si Tatru koupit,“ dodává cestovatel.

Tomáš Vaňourek se pomalu chystá opustit Súdán a vydat se dál směrem k jihu Afriky.

autoři: Štěpán Macháček , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související