Volby v Polsku: Bude vládnout Právo a spravedlnost? Nebo vyhraje opozice?

„Je možné odpovědět jediným způsobem!“ Otázky v polském referendu kritici označují za manipulativní

Poláci se kromě parlamentních voleb v neděli budou moci vyjádřit i v celonárodním referendu. Od vstupu země do Evropské unie v roce 2004 je to teprve druhé národní referendum v historii země. A od začátku ho provází kontroverze. Ty se dotýkají podoby otázek, nulového limitu financí vynaložených na kampaň, ale taky zapojení státních firem do podpory referenda.

„Ne, v žádném případě se referenda účastnit nebudu. Otázky jsou zformované hrozně obecně a tak, aby na ně bylo možné odpovědět jediným způsobem. A když neodpovím, stejně se to bude počítat. K volbám půjdu, ale referenda se nezúčastním,“ vypráví paní Lena.

Hlasovat nechce ani paní Bożena, která o kousek dál prodává ovoce a zeleninu. „Z toho, co mi povídali moji známí, ani já, ani oni v referendu spíš hlasovat nebudeme. Ve volbách ano.“

Hlasování v malých a velkých městech

Čtěte také

„Ve Varšavě, v Poznani, v Gdaňsku, městech liberálně levicových stoprocentně většina lidí půjde k volbám a zkusí si nevzít od komise hlasovací lístek k referendu,“ komentuje případ Leny, Bożeny a jejich známých politický komentátor Michał Karnowski.

„Ale v tom Polsku, které já taky znám, to je Polsko mimo velká města, kde volby jsou trochu svátkem, trochu výpravou po návštěvě kostela, kde se jde hlasovat s celou rodinou, kde v komisi sedí známí nebo třeba i bratr, strýček... zkrátka všichni se tam znají, tam není možné nehlasovat,“ konstatuje.

Otázky v referendu

Proč ale kritici referenda vyzývají k neúčasti? Považují otázky za manipulativní.

První otázku představil předseda Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński: „Podporujete prodej státních aktiv zahraničním subjektům, což povede ke ztrátě kontroly Polek a Poláků nad strategickými sektory ekonomiky?“

Druhou otázku zveřejnila místopředsedkyně vlády Beata Szydło: „Souhlasíte se výšením věku odchodu do důchodu na 67 let?“

Čtěte také

Další otázku položil Polákům ministr bezpečnosti Mariusz Błaszczak: „Podporujete zbourání zábrany na hranici Polska s Běloruskem?“

A tu poslední premiér Mateusz Morawiecki. „Podporujete přijímání tisíců uprchlíků z Afriky a Blízkého východu na základě nařízení evropské byrokracie?“

Otázky jsou postavené tak, aby odpověďmi bylo čtyřikrát NE. K bojkotu referenda vyzvala voliče kromě Občanské koalice taky Nová levice. Koalice Třetí cesta hlasování napadla u Nejvyššího soudu.

Reakce Amnesty International

Polská pobočka Amnesty International zveřejnila na sociálních sítích dnes už virální půlminutový spot odrazující k účasti v referendu.

Tam paní nabízí v komisi nabízí referendový lístek jako věrnostní program. V balíčku je strašení Evropskou unií, uprchlíky a lámání lidských práv.

Že ale jsou referendové otázky tématem, potvrzuje i pan Ryszard, který je rozhodnutý zúčastnit se referenda a zaškrtnout právě čtyřikrát NE.

„Mně vadí ten unijní nápad s migranty. Protože pak to tu bude vypadat jako v jiných zemích, teď třeba ve Švédsku. Tady ještě lidi – staří, mladí – na ulici můžou vyjít a nemusí se bát,“ vysvětluje pan Ryszard.

Polarizace polské společnosti

Čtěte také

„Tábor Jarosława Kaczyńského přemýšlí takto: Jestli vyhrajeme volby a v náš prospěch dopadne i referendum, dá nám to silný mandát například v jednání s Evropskou unií, Bruselem. Budeme moci říct: ,Jednáme na základě vůle národa, a proto se například neshodujeme na přemístění migrantů.‘ A jestli Právo a spravedlnost prohraje, bude výsledek referenda takovou pojistkou – neumožní opoziční vládě jednat proti výsledkům referenda,“ vysvětluje politický komentátor Michał Karnowski.

Pokud bude referendum právně závazné. K tomu se ho musí zúčastnit více než padesát procent oprávněných voličů. Schválení uspořádání referenda a jeho podoba ještě prohloubily polarizaci polské společnosti.

O zneužití nenávisti v kampani bude sobotní díl seriálu o polských parlamentních volbách.

Spustit audio

Související