Vladimír Visokai
Nejen v dietně náročném vánočním období se jeho čekárna zaplňuje pacienty. Úterní host Dopoledního Radiožurnálu, docent Vladimír Visokai, přednosta Chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, se věnuje léčbě onemocnění trávicího traktu. S Lucií Výbornou si ve vysílání povídal především o tom, jak se moderní medicíně daří bojovat s rakovinou tlustého střeva, která trápí českou populaci víc než jiné. Ve středu 16. prosince bude hostem šéftrenér atletické reprezentace Tomáš Dvořák.
Spolu s Maďarskem obsazuje Česká republika pravidelně první příčku ve statistikách počtu úmrtí na nádorová onemocnění tlustého střeva a konečníku. Proč tomu tak je, není podle Vladimíra Visokaie jednoduché říci.
Příčinou vzniku tohoto typu nádorových onemocnění mohou být vedle genetiky u řady pacientů také nevhodné dietetické návyky nebo špatný životní styl. K rozvinutí karcinomu pak často přispívají i stud nebo obavy, které jim brání navštívit lékaře dříve, než je to nezbytně nutné.
Operace, které Vladimír Visokai na svém oddělení provádí, jsou často velmi náročné a trvají několik hodin. Jak může fyzicky vydržet takovou zátěž? "Říká se, že operatér se necítí," vysvětluje chirurg.
"Nejhůře je na tom druhý asistent, který někdy na operaci dobře nevidí a stojí tam hodiny a hodiny v nejnepříznivějších polohách, drží retraktory... Operující je soustředěn, protože se pohybujeme kolem velkých cév, kde hrozí riziko velkých krevních ztrát, a to napětí člověka vybičuje k tomu, že na únavu nemá ani pomyšlení," popisuje Vladimír Visokai.
Co se naučil na stáži v Japonsku? Jak se dívá na východní medicínu, jejímiž jsou právě Japonci předními reprezentanty? A jakou provedl zatím nejtěžší operaci? Také tyto otázky položila Lucie Výborná Vladimíru Visokaiovi a vy si jeho odpovědi můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Vladimírem Visokaiem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Měli mu vyhrožovat, on vše nahlásil policii. Před soudem bude vypovídat radní, který spustil Dozimetr
-
Stát získal zpět od solárních baronů 13 milionů. Elektrárna dál funguje i s odsouzeným majitelem v pozadí
-
S Matochou a Bradáčem to zkoušeli po dobrém, neustoupili. Pak přišla veřejná poprava, líčí novinářka
-
Strategický pro Švédy i NATO, stejně to ale vidí i Putin. Kdo ovládá Gotland, má v Baltském moři hlavní slovo






