Vladimír Dlouhý, člen NERV

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Končí z ekonomického hlediska docela zajímavý týdne. Vezměme to chronologicky. To byly ty události, které se týkaly státní firmy České aerolinie. Pobavilo vás to, řešení prezidenta firmy na tu výměnu za jeho rezignaci, že si zaměstnanci sníží platy o 15, potažmo 30 % u pilotů?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Já se neumím k ČSA vyjadřovat. Navíc já musím dávat pozor, já jsem velmi častým klientem, tak jako aby mě třeba pouštěli pak do letadel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Aby letušky neříkaly: A, pan Dlouhý, pozor.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Dělám si legraci. Mimochodem ČSA ve srovnání a já hodně lítám po Evropě, po Evropě ČSA patří spíše k lepším společnostem, to si musíme uvědomit právě v tomto okamžiku, kdy se o ní tolik bavíme. Já neumím posoudit, jaké jsou ty vnitřní vztahy. Samozřejmě mi připadl ten návrh, ale opravdu teď nechci pana generálního ředitele Lašáka kritizovat, ale takhle zvenčí ten návrh vypadal prapodivně. Já jsem si říkal: Asi to souvisí s nějakými vnitřními vztahy, ale je to zvláštní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, nemá podle vašeho názoru a podle vašich zkušeností nějakou souvislost to, že čeští piloti, teď myslím zaměstnaní u státní společnosti ČSA.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Berou hodně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Berou poměrně, jak jsem se díval na poslední srovnání, téměř nejvíc v celé Evropě.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Berou hodně a ještě horší je pak, když aspoň zase právě proto, jak s nimi lítám, tak doufám, že se ani piloti na mě nebudou zlobit, zdá se mi, jak ten tlak, který je vytvářen poměrně značný, obzvláště, když si vezeme, že ten plat a teď nechci pustit nějaké číslo, ale co jsem viděl, přes 200 tisíc korun měsíčně v průměru, což ve vztahu jednak k české mzdové hladině, ale i mzdové hladině pilotů po Evropě, je to poměrně vysoko a to být generálním ředitelem ČSA, tak bych se snažil, jaksi s tímto něco udělat, obzvláště, jeli firma finančně v takovém stavu, v jakém je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď spíš z makroekonomického hlediska České aerolinie jsou v průběhu privatizace, někdy do 30. září se očekává finanční nabídka toho posledního zájemce, který zůstal ve sdružení Unimex Group a Travel Service, tak se ptám, vzhledem k tomu, jaké je období, to znamená, že probíhá ekonomická krize, je vůbec teď vhodné tento podnik prodávat?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Já si myslím, ve středním a dlouhém období, já jsem zastánce privatizace všech takových těch velkých státních podniků, kde se o privatizaci mluví. Já si myslím, že ve středním a dlouhém období v nějaké podobě se to týká i ČEZ. Ano, souhlasím s tím, že když už je poslední zájemce a jsme v tom období, které jaksi nepřeje příliš velkým investicím, i když v různých situacích to může být různé, já osobně bych počkal. Ale zase je to můj, nebo odložil bych to o půl roku. Ale zase je to můj osobní názor. Neznám ty věci podrobněji. Ani firma, pro kterou pracuji, se konkrétně o privatizaci ČSA nezajímala. Letiště je něco jiného, ale to bych pak nemohl říkat nic. Tady ani jaksi ty vnitřní problémy tolik neznám. Intuice by mi velela, když mám posledního zájemce a přeci jen jsme v situaci ekonomické, kdy zdá se, že Evropa vychází z krize, ale vůbec nevíme, jestli ta krize nebude mít tvar písmene W, jestli nás nečeká ještě jedno zpomalení během půl roku nebo 9 měsíců. Z tohoto pohledu bych skoro hlasoval pro odklad, mámli to tak říci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě jedna poslední otázka, a ta se týká, to je opravdu čirý odhad, protože pokud říkáte, že o situaci v ČSA nic nevíte, tak vás přesto poprosím, pane Dlouhý, o odhad. Ještě na jaře Topolánkova vláda a zástupci tehdejšího ministerstva financí mluvili o tom, že ta rozumná suma za ČSA, kterou by bylo možno akceptovat, je 5 miliard korun. Dá se předpokládat, že teď ta suma bude nižší?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Jaksi implicitně v tom, co jsem řekl, je zahrnuto, že se bojím, že by ta cena mohla být nižší, ale protože opravdu neznám ty konkrétní podmínky na trhu, vždycky ale to přeci jaksi, i když si kluci vyměňují kuličky a když už mám 4 kuličky a chci je dát.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kuličková krize?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Kuličková krize. Už jenom jeden další kluk po mě chce kuličky, tak asi mi za to moc nedá těch známek třeba.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte 20 minut Radiožurnálu a člen Národní ekonomické rady Vlády Vladimír Dlouhý je dnes mým hostem. Včera se sešel premiér Jan Fischer s Jiřím Paroubkem a Mirkem Topolánkem a snažil se jim takříkajíc prodat plán ministra financí Eduarda Janoty na stabilizaci státních financí, ořezání výdajů a snížení schodku státního rozpočtu ve výsledku. Oba politici ho slušně řečeno, poslali do háje, tak se ptám: Neposlali tím do háje zároveň i státní finance?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Já jsem nespokojen nebo nelíbí se mi, že oba politici k tomu zaujali to stanovisko, které zaujali. Nicméně zatím s prominutím tedy do háje státní finance nebyly poslány. Já se určitě dostanu k tomu, že podpořím názor pana ministra Janoty, ale zase musím říci, třeba když jsem četl dnešní Hospodářské noviny a vy jste to naznačil v úvodu. České republice a v české ekonomice zatím přímo nehrozí sešup na maďarskolotyšskou cestu. To musím dovolím si s vámi nesouhlasit, a to ani v tom případě, kdybychom se dostali na to co hrozí, to jest dejme tomu v roce 2010 někde těch 7 % HDP.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
230 milionů.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Což je těch 7 %. A zdá se, že když vezmeme, že se očekává zpomalení růstu v roce 2009 na více jak minus 4 % a pak to bude nějaká taková záporná nula v roce 2010, takže pokud by se nepřijala tvrdá opatření, tak můžeme až do roku 2012 být někde mezi 7 a 6 nebo 5,9 % HDP deficit státního rozpočtu. A to je samozřejmě situace těžká. Ale zase to neznamená, že už bychom se blížili zatím k té maďarskolotyšské cestě. My zdražujeme si tím samozřejmě financování dluhu. To číslo je až 80 miliard na úrocích jasně platí a to je důležité si uvědomit, kde by se hodilo 80 miliard jinde v našem rozpočtu pro mnoho účelných věcí. Nicméně nebál bych se zatím problému, že nebudeme schopni ten dluh financovat, že nebudeme schopni umístit naše státní obligace. Já pracuji pro investiční banku. Mohu potvrdit, že třeba obligace jako je země jako je Česká republika, zájem je. Čili nejdřív řeknu, neznamená to, nemusím se bát. Já bych nechtěl, aby tady vypukla panika, že už jsme na maďarskolotyšské cestě. Na druhé straně, pokud něco neuděláme a myslím si, že z tohoto hlediska ten připravovaný návrh ministra Janoty tak jak jsem se s ním seznámil ve sdělovacích prostředcích i jinak, myslím si, je tím správným krokem. Prostě my musíme dostat politikům pod kůži, že musí kousnout do toho kyselého jablíčka. Já vím, že se mi to snadno říká, když nejsem politik v předvolebním období, ale prostě do toho kyselého jablíčka se musí kousnout. My musíme sáhnout do struktury výdajů našeho státního rozpočtu, ale musíme být i dostatečně pružní a opustit některé ideologické představy a musíme být schopni krátkodobě reagovat i na straně příjmové a prostě, když jsme prudce snižovali daně a platí to nejen o České republice, ale i o celé Evropě, ale ukazuje se v době krize, ty alternativní příjmy o snížení daně, nevystačí, tak musíme jít i třeba tou cestou, jakou Janota navrhoval, to znamená, sáhnout trošku i na daně, a teď nechci diskutovat jestli přímé nebo nepřímé daně, o trochu zvýšit, jestli se nemýlím, ten návrh nebyl zase tak zásadní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu se pohybuje v předvolební kampani, na pondělí se čeká ohlášení na začátku té ostré kampaně ze strany ODS. Bylo vůbec možné očekávat, že by Mirek Paroubek, pardon.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Krásné přeřeknutí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mirek Topolánek a Jiří Paroubek, že by řekli: Ano, ten balík se nám líbí a my uděláme všechno pro to, by se v této podobě přijalo?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Já se tady trošku otočím, objevila se zde nová politická strana TOP09, já nejsem jejím členem, která jaksi staví volební program zase, když si dneska přečteme tisk nebo se s tím seznámíte na jejich webu a porovnáte to s jinými jako opravdu nám docela sociálně nebo spíš politiky předvolebně velmi obtížných stavebních kamenech. Chce tvrdě postihnout v uvozovkách nepracující, to znamená, ti, kteří zneužívají, já neříkám ti, kteří na to mají opravdový nárok, ale kteří jsou ve špatné situaci, ale ti kteří zneužívají sociální systém. Chtějí, abychom si dávali aktivně část platu na penzi. Nechtějí zvyšovat daně ani bohatým a tak dále. Nechci tady jim dělat reklamu. Ale je tady, já tím chci říct, je tady politická strana, která začíná jít zajímavým směrem. Ví, že je to politicky u mnoha lidí nepopulární, riskuje tím, ale současně sbírá odvahu k tomu, aby vysvětlila, že v dlouhém období takovýto program není asociální, ale naopak, že v dlouhém období je to právě to, co bychom se měli snažit našim voličům dát. Z tohoto pohledu je pro mě reakce představitelů obou dvou politických velkých politických stran včera zklamáním.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu ti představitelé té malé strany, protože ti vrcholní představitelé jsou staří praktici, abych tak řekl, tak dobře vědí, že jich případný volební zisk asi neumožní, aby tyto nápady, které píší do volebního programu, prosadili úplně bezezbytku, takže nebude potom v průběhu jaksi toho samotného volebního období problém říct, bohužel, jsme v koalici, není možné realizovat náš volební program unblock.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Ale ano, já jsem říkal, že se mi to tady hezky bouřlivě hovoří do mikrofonu, když nejsem aktivním politikem. A kdybych byl aktivním politikem, asi bych musel vzít v úvahu všechny tyto věci, ale demokracie má výhodu, že umožňuje širokou diskusi a jestliže politici a já jsem sice řekl, že to je pro mě zklamáním, ale na druhou stranu je chápu, jestliže politici tohle nemohou, pak si myslím, že docela je povinností ekonomů, kteří jako já, ale je jich v téhle zemi já nevím, 20, 50 stovka, když si vezmeme i různé portály, blogy a tak, kteří mají tendenci se vyjadřovat k veřejným věcem a současně nemají tu zodpovědnost za vlastní politickou stranu, tak ti by to měli v tomto období daleko aktivněji říkat a on to není problém český, to je problém celé Evropy. Evropa se musí dostat z toho marasmu, zpomalení hospodářského růstu, obrovské zadluženosti, naše zadluženost ve srovnání s Irskem, Británií nebo těmi pobaltskými zeměmi, to jsou země, které se z toho budou dostávat dekádou, některé možná i déle. Všude v Evropě musíme prosadit lidem tohle to myšlení, že tato politika se může zdát tvrdá krátkodobě, ale není asociální, naopak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vedle toho se můžeme vrátit ještě zpátky k tomu, jak daleko je od nás ta maďarskolotyšská cesta, protože vy jste říkal, že si zatím nemyslíte, že bychom byli na cestě tam. Ale ta otázka přece zní: Jaké je to kritérium? Kdy poznáme, že už například investoři nás takříkajíc odepíší a protože, když si vezmeme příklad Lotyšska, tak než, řekněme, tamní státní finance se propadly do toho, co nastalo, tak jejich, řekněme, bilance a jejich státní dluh nebyl nijak drastický. Tam nebylo příliš mnoho indikátorů toho, že se chystá něco nehezkého?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Tak tři věci: Vlády a skoro bych řekl, všude na světě, poznají, že je investoři odepsali, obvykle ráno den poté, kdy je už odepsali. To je řekl bych téměř diktum. To by si každá vláda měla uvědomovat. To za prvé. Poznají to pozdě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumímli tomu správně, nejsou žádní poslíčci. Poslíčci nejsou.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Samozřejmě je tolik různých informací, ale každá vláda má tendenci doufat, že to nějak dopadne a ono to obvykle s těmi trhy nedopadne. Za druhé, teď je moderní říkat na rychlé otázky jen odpovědi ano ne. Já, když jsem se připravoval, tak jsem si v této souvislosti připravil čtyři věci: hrozí nám po čtení dnešních Hospodářských novin, dneska ráno, po čtení Internetu, nebezpečí, abychom se takhle přiblížili ke státnímu bankrotu? Odpověď jednoznačně: Ne. Problém nákladů na úrocích? Jednoznačně: Ano. Už jsem říkal, kde by se hodilo 80 miliard. Problém umístění v následujícím roce nebo roce a půl dluhopisů na trhu, čili jak náš dluh financovat, problém není. Nebezpečí snížení ratingu, odpověď: Ano. A tohle jsou takové čtyři věci, který si musíme brát, mít na paměti teď v této době a pak si říct. Ano, pomaloučku se ocitneme na té skluzavce a ani nevíme, jak rychle po ní klouzáme, protože si pořád myslíme, že to nějak zvládneme. Ty pobaltské země dneska tvrdošíjně trvají na zafixování jejich směnného kurzu vůči euru, což je podle mě jeden z nejlepších lopat, kterou ta čarodějnice Jeníčka s tou Mařenkou háže do pece. To je skluzavka opravdu dolů. Já vím, že to má obrovské politické konotace, ale to je příklad toho, jak většina vlád pořád doufá, že se s tím nějak vypořádá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A tím se můžeme oklikou vrátit k tomu plánu ministra financí Eduarda Janoty, protože on je poměrně rychlý. On tak kdyby byl přijat opravdu unbloc a začal fungovat, tak je spočítán tak, že by někdy v roce 2012 a 2013 jsme se dostávali zpátky k těm maastrichtským kritériím, to znamená, tříprocentnímu schodku.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Myslím 3,7 % HDP deficit v roce 2012, což sice není maastrichtské kritérium.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale už se tomu výrazně blížíme.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Já k tomu máme takovýto vztah. Jednoznačně bych podpořil jeho opatření pro rok 2010 ve srovnání s jinými zeměmi a ve srovnání s těmi, jaká ještě vůbec bude diskuse o eurozóně a jak se celá eurozóna bude vzpamatovávat z toho, co se dělo v uplynulých 18 měsících, teď nemyslím ,že by to nějak nepřežilo, ale opravdu tam se budou muset měnit výstupy k tomu, jak efektivně funguje eurozóna. Pak se mi zdá při tom, jak tady je spousta potřebných projektů, nutnost u trošku udělat ty strukturální změny na té výdajové straně, což bude mít politické konotace a musíme nějak jaksi vážit na vahách pro a proti. Pak se mi zdá ty 3,7 % HDP v roce 2012 hodně ambiciózní cíl. Já bych to možná rozložil ještě o dva roky později, ale to už je jaksi subtilnější diskuse a mimochodem tato diskuse asi by měla proběhnout po volbách, až opravdu tady bude vláda s dlouhodobým mandátem, čili abych zase řekl jednoznačně, myslím si, že to co předložil ministr Janota pro rok 2010, podporuji, téměř bez výjimky, jednoznačně se můžeme bavit o pár věcech. Ta ambice to dostat hodně rychle dolů ten deficit, při tom jak máme nízký dluh, je hodně velká, ale to je pak už trošku na novou vládu, která bude mít ten střednědobý horizont, minimálně čtyř let, doufejme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poslední otázka k tomuto tématu. Ta slovenská zkušenost, řekněme, průchodem ekonomickou krizí a zatímco Slovensko je v eurozóně, tak podle těch posledních čísel, která se dají odečíst z médií, není úplně veselá. Není to tak, že by Euro bylo tou záchranou kotvou pro Slovensko, které by ji udrželo v krizi?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Já už jsem se k tomu vyjadřoval několikrát. Bylo tou kotvou v době v těch šesti týdnech, celý únor a první dva týdny měsíce března tohoto roku, kdy se zdálo, že dokonce i naše ekonomika a polská, čili dvě nejstabilnější v tom regionu, které nemají euro, by mohly krátkodobě utrpět, já tomu říkám efekt nákazy z těch baltských krizí a problémů Maďarska, kdy potom opravdu ti investoři zapomenou na rozdíly a řeknou si, to je střední a východní Evropa a pak bychom měli problém třeba i krátkodobě financovat náš dluh. Tohle Slovensku nehrozilo, protože mělo euro a jeho stabilizuje celá eurozóna. V okamžiku, kdy ovšem tato krize pominula a ta již definitivně aspoň momentálně tedy pominula v následujících pár měsíců a myslím si, že opravdu jsme z tohoto hlediska stabilní, pak se ukáže, ale protože Slovensko má euro a nemůže jeho měna poklesnout a třeba podpořit vývozy slovenské, pak už má jediný další kanál na přizbůsobení se té krizi a to je opravdu zpomalení hospodářského růstu, čili v tomto okamžiku to zafixování měny a euro je de facto ad absurdum za fixování měny, ale podobně jako třeba mají Bulhaři /nesrozumitelné/ nebo pobaltské země fixují měnu k euru, to je nyní v okamžiku, kdy se potřebujeme vzpamatovat z té krize, podpořit vývozy, tak to opravdu se zbavujeme určitého nástroje, který by nám mohl pomoci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte 20 minut Radiožurnálu a člen Národní ekonomické rady vlády a poradce společnosti Goldman Sachs Vladimír Dlouhý je dnes mým hostem. To, co teď ocituji, je v podstatě také součástí toho, jakým způsobem politici i technokratičtí ministři přistupují ke státním financím. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka včera prohlásil, že by měly být penze v České republice valorizovány o 2,1 %. Je to dobrý nápad?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Já myslím, že penze se mají valorizovat podle toho, jak se vyvíjí ekonomická situace, případně musíme sledovat tu skupinu příjemců penzí a lidí, kteří jsou v seniorním věku, jaká je, jak se pohybuje jejich životní úroveň a tak dále. Já nejsem teď uprostřed toho dění do té míry, abych uměl říci, že zrovna 2,1 %, ale jestli se nemýlím, tak inflace je někde úplně jinde, je úplně nižší. Prožíváme období hospodářského růstu, poklesu, pardon. Zdá se mi to číslo, bylo by dobré, kdybychom prožívali hospodářského poklesu, zdá se mi to číslo relativně vysoké.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Včera se také Jiří Paroubek, předseda ČSSD vyjádřil k samotnému důchodovému systému, a řekl: Současný důchodový systém, v němž lidé v produktivním věku financují důchody seniorů a očekávají, že jim společnost totéž nabídne ve stáří, uchrání podle české sociální demokracie staré lidi i v budoucnu před chudobou. Dá se s tím souhlasit?

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Nepřipravoval jsem se dneska na diskusi o důchodovém systému. Dovolil bych si trochu vyjádřit nesouhlas především z toho důvodu, že jsou tady nějaké a demografické trendy. A ty demografické trendy a tady se dostanu třeba k té práci v Národní ekonomické radě vlády v tom slavném NERV. My se tam soustřeďujeme teď spíš v té naší zprávě vyjádřit se ne k těmhle krátkodobým věcem, o kterých jsme se bavili před chvílí, ale k tomu, co jste teď naznačil, co souvisí s tím, co prohlásil pan předseda Paroubek, totiž k těm středně a dlouhodobým faktorům související s naším dlouhodobějším hospodářským růstem a tady ten efekt stárnutí, problém, jak se vůbec bude vyvíjet dlouhodobě strukturální deficit a cyklická složka deficitu státního rozpočtu, jak dneska máme nastaveny mandatorní náklady, tak z tohoto hlediska já bych si dovolil tady nesouhlasit a řekl bych, že naopak musíme jít cestou a teď já se nepovažuji za super experta, co se týče detailů, ale cestou trošku významnější reformy celého důchodového systému.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Vladimír Dlouhý, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce společnosti Goldman Sachs byl dnes mým hostem. Pane Dlouhý, děkuji za váš čas, na shledanou.

Vladimír DLOUHÝ, člen NERV, poradce společnosti Goldman Sachs:
Já děkuji za pozvání, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.