Vláda vystupuje jako zákonodárce i jako akcionář v soukromé společnosti ČEZ. To nás děsí, říká minoritní akcionář Šnobr

Minulý čtvrtek byl černým dnem pro akcie ČEZu. Akcie této energetické firmy se propadly o 8 procent. Původně to bylo ještě víc. Můžete připomenout, co bylo důvodem?

Čtěte také

iROZHLAS

Vládou prošel upravený ‚lex ČEZ‘. Dotkne se všech firem, usnadní rozdělení společnosti

Důvodem byl návrh zákona o přeměnách, speciálně jednoho ustanovení, který umožňuje rozdělit společnost tzv. odštěpením s nerovnoměrným výměnným poměrem. To znamená, že majoritní akcionář rozhodne o tom, že společnost například rozdělí na dvě části a z jedné části, abych to řekl polopaticky, vyžene minoritní akcionáře a nabídne jim nějaké protiplnění, akcie té zbylé společnosti anebo finanční částku.

Ale toto samotné nebylo důvodem toho propadu. Důvodem propadu je tento krok v kombinaci s tím, že v tomto okamžiku je ČEZ zatížen nebývale vysokou daní, která už pozbyla smyslu. Teď mluvím o tzv. windfall tax. Ta říká, že ČEZ by měl být daněn v následujících letech 71 procenty, což je nezvykle vysoké procento a ukazuje se, že žádná jiná společnost ho nebude platit.

ČEZ by měl být v následujících letech daněn 71 procenty. Žádná jiná společnost takovou daň platit nebude.

Proč akcie tak rychle klesly dolů? Je to riziko, podezření a nejistota, že stát jako majoritní akcionář ČEZu zneužije této situace vůči těm minoritním a pokusí se jejich akcie vykoupit za podstatně nižší cenu.

K tomu návrhu zákona, který ve středu schválila vláda. UŽ jste vysvětlil, že snižuje hranici hlasů potřebných pro případné rozdělení ČEZu. Včera ale premiér Petr Fiala v tomto pořadu tvrdil, že návrh, se kterým přišel ministr spravedlnosti Pavel Blažek, nesměřuje na žádnou konkrétní firmu, že to je obecně platný zákon.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Lex ČEZ‘ je neústavní, nestandardní a podlý, říkají právníci a minoritní akcionáři

To je sice hezké konstatování, ale kdyby to byla pravda, tak by bohužel vláda přišla ještě s něčím horším, než kdyby to opravdu nebylo mířeno jen na ČEZ. Protože pokud by takový zákon opravdu měl platit pro registrované akcie, to znamená ty obchodované na burze, tak by to neplatilo jen pro ČEZ a platilo by to například pro Komerční banku a pro další obchodované akcie.

A umožnilo by to majoritním akcionářům těchto společností přistoupit k procesu, kdy by mohly relativně rychle zmizet z kapitálového trhu, což by mohlo znamenat velmi rychlý zánik burzy nebo minimálně komplikace v jejím fungování.

Když zůstaneme u ČEZu, tak tržní kapitalizace firmy se za jediný den snížila o 49 miliard. Dal se takový vývoj předvídat?

Nedal se předvídat. Bylo to velmi překvapivé. Rozhodnutí vlády přišlo jako blesk z čistého nebe. Přestože byl tzv. lex ČEZ 1, to znamená první pokus o ten samý zákon vyzněl pro vládu velmi špatně. Odmítla ho legislativní rada vlády, nešel do žádného procesu, nedostal se do Parlamentu, Senátu. A z ničeho nic tu teď máme variantu číslo dvě, která je ale i podle legislativců a právníků ještě horší, než varianta číslo jedna. Takže je otázka, jestli takový zákon vůbec může někdy vstoupit v platnost.

Zahraniční akcionáři se ale začali zbavovat akcií ČEZu ještě před rozhodnutím vlády, nebo ne?

Čtěte také

iROZHLAS

Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 60 procent, přesto navrhuje vyplatit rekordní dividendy

Myslím, že ne. Respektive je to velmi těžké říct. Musíme si uvědomit, že akcie ČEZu za poslední týdny vzrostly až na hodnotu 1200 korun. Protože se blíží naprosto mimořádná dividenda 117 korun na jednu akcii, což je dvakrát nebo třikrát více, než to bylo poslední roky. A také proto, že se ukazuje, že zisky ČEZu v následujících letech, nejen v tom minulém, ale po všechny následující roky, budou podstatně vyšší než ty v minulé dekádě.

To vyvolalo optimismus. Akcie šly nahoru, dokonce dva dny se obchodovaly na víc než patnáctiletém maximu. A v ten okamžik přišla vláda a tímto překvapivým bleskem z čistého nebe je vlastně shodila o 200 korun na jednu akcii, což v tržní kapitalizaci znamená o více než 100 miliard korun.

Co tím vláda může sledovat?

Určitě vstoupila na trh, určitě začala výrazně ovlivňovat tržní hodnotu akcie, což by samozřejmě jako 70procentní akcionář neměla. A to jsou rizika, které minoritní akcionáře děsí. Vláda tady vystupuje jako akcionář v soukromé obchodní společnosti. Současně vystupuje jako zákonodárce.

Myslím, že zákon nakonec v této podobě platit nebude.

Mění daňové zákony, které jdou proti ČEZu a výhradně proti ČEZu a zároveň mění obchodní zákony jako zákon o přeměnách, který také zásadně znevýhodňuje minoritní akcionáře. To znamená, samo o sobě by to nebylo překvapivé, ale komplex všech těchto třech věcí je vlastně čistou manipulací vlády s tržní hodnotou akcií na burze.

Vy jste prohlásil: „Tím, co vláda v tomto okamžiku předvádí, usiluje o konec právního státu a kapitálových trhů v ČR.“ To druhé už jste dostatečně vysvětlil, ale přesto, není ta první pasáž příliš silné tvrzení?

Čtěte také

iROZHLAS

Cena akcií firmy ČEZ je nejvyšší za 15 let, jedna vyjde na 1222 korun

Nemyslím. Protože se ukazuje, že tady opravdu jak ministr spravedlnosti, tak ministr financí i premiér říkají, že ten návrh zákona uvádí do souladu s evropskou legislativou. Teď myslím tu hranici 75 procent přítomných akcionářů na valné hromadě. A ono se i teď ukazuje, a ty první výstupy už jsou, že naopak 90 procent všech akcionářů pro tyto kroky je něco, co je naprosto standardní v Evropě, a dokonce to evropská legislativa požaduje. To znamená, že je tu obrovský nesoulad mezi tím, co vláda říká a co v Evropě skutečně platí.

Nejpozději do pátku byste měli znát program nejbližší valné hromady ČEZu. Může se tam ta situace nějakým způsobem rozlousknout?

To skoro s jistotou říkám, že nikoliv. Protože podle toho, co jsme slyšeli minulý týden od vlády, je návrh zákona o přeměnách teprve na počátku legislativního procesu. Musí se projednat v Parlamentu, Senátu, musí ho podepsat prezident. Myslím, že nakonec zákon v této podobě platit nebude, ale nemůže být připraven dříve než na podzim tohoto roku. Takže od té valné hromady na konci června očekávám klasický běžný program, kdy valná hromada schvaluje hospodářské výsledky loňského roku a hlasuje o rozdělení zisku.

Budou následovat žaloby minoritních akcionářů ČEZu na stát? A potřebuje Česko nové jaderné bloky? Poslechněte si celý rozhovor.