Vláda má důvěru, sudetští Němci dny, hokejisté mistrovství světa

Přehled příspěvků

Hana Hikelová: Vláda Jiřího Paroubka dostala důvěru Poslanecké sněmovny. Premiér slíbil, že sníží některým rodinám daně až o několik tisíc ročně. Právě daňová reforma bude tématem Duelu Týdne v tahu.

V bavorském Augsburku se konají 56. Sudetoněmecké dny. Vztahy a dialog mezi sudetskými Němci a Českem, takový je titulek k rozhovoru s mluvčím České biskupské konference Danielem Hermanem.

Česká hokejová reprezentace dnes na vídeňském mistrovství světa vstoupí do boje o medaile. O českém hokeji budeme mluvit s předsedou Českého svazu ledního hokeje Vratislavem Kulhánkem.

Takový je stručný souhrn témat 19. týdne v tahu v tomto roce. Od mikrofonu Radiožurnálu vás jím provede Hana Hikelová.

Duel

Hana Hikelová: Těsná stojedničková většina poslanců včera vyslovila důvěru kabinetu Jiřího Paroubka. Premiér před hlasováním nešetřil sliby. Ve svém projevu mimo jiné připomněl, že vláda počítá s růstem HDP ve výši kolem 4 procent. Paroubek dále zopakoval, že vláda sníží některým rodinám daně až o několik tisíc ročně. Právě daňová reforma bude tématem následujících minut. Našimi hosty ve studiu jsou předseda poslaneckého klubu ODS, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý, hezké odpoledne.

Host (Vlastimil Tlustý): Hezké odpoledne.

Hana Hikelová: A člen rozpočtového výboru Sněmovny, poslanec za ČSSD Miloslav Vlček. I vám hezké odpoledne.

Host (Miloslav Vlček): Hezké odpoledne.

Hana Hikelová: Daňová reforma z dílny Bohuslava Sobotky versus rovná daň z dílny ODS. Zcela určitě jedno z hlavních témat před příštími volbami. ČSSD ve své představě o reformě daní počítá se snížením sazby z 15 na 12 procent a rozšíření prvního pásma na příjmy do 121 tisíc 200 korun, druhé pásmo by mělo být zdaněno sazbou 19 procent. ODS počítá s tím, že pokud vyhraje příští volby a podaří se jí sestavit novou vládu, zavede rovnou patnáctiprocentní daň. Pánové, první, zdánlivě jednoduchá otázka, komu změna pomůže a komu ne a nejprve zkusme zhodnotit variantu ČSSD. Pane poslanče Vlčku.

Host (Miloslav Vlček): Takže tahle varianta pomůže asi 90 procent poplatníkům, kteří mají hrubý příjem do 20 tisíc. Sociální demokracie se rozhodla pro toto snížení, aby podporovalo nezaměstnanost, snížení nákladů práce, větší spravedlnost ze zvýšení atraktivity České republiky a snižování zhoršování sociálních podmínek nízko a středně příjmových vrstev.

Hana Hikelová: Vy říkáte 90 procent poplatníků s příjmy do 20 tisíc korun měsíčně. Co ti ostatní?

Host (Miloslav Vlček): Ti ostatní, těch bych se to dotklo méně.

Hana Hikelová: Pane poslanče Tlustý, koho se dotkne, koho nedotkne ta plánovaná daňová reforma z dílny ČSSD?

Host (Vlastimil Tlustý): Tak já bych především řekl, že to je srovnávání nesrovnatelného, rovná daň, to je skutečná...

Hana Hikelová: K té se ještě dostaneme, ale ...

Host (Vlastimil Tlustý): Skutečná daňová reforma úplně pro každého, pro celý stát, protože přináší prospěch nejenom úplně každému občanovi v podobě snížení jeho vlastního zdanění, ale přináší také prospěch v tom, že bojem se šedou ekonomikou, podporou investic, zastavení vývozu zisku ke zdanění, omezení nezaměstnanosti prospívá celému českému státu a já bych řekl, že v tom souboji, který se neustále vede o to, kdo pomůže víc jaké příjmové skupině. Rovná daň těm, co mají příjmy nejnižší nabízí nulové zdanění a nula je určitě méně než 12 procent. Těm, co mají průměrné příjmy díky vysokým odpočitatelným položkám a patnáctiprocentní sazby nabízí také nižší zdanění a těch, co mají vyšší příjmy nabízí rovněž nižší zdanění díky patnáctiprocentní sazbě. To je jenom důkaz toho, že i při tom úzkém pohledu přes peněženku každého z nás ta rovná daň je reforma pro každého.

Hana Hikelová: Vy už jste přece jenom přešel k tomu srovnání, budu v něm pokračovat. Laicky řečeno asi těžko vysvětlíme posluchačům, bohužel nemáme grafy a tabulky, jestliže ta nejnižší, to první daňové pásmo má být podle ČSSD zdaněno 12 procenty a pak slyší rovná daň 15 procent, vy teď říkáte nejnižší skupiny budou zdaněny nulou. Můžete to nějak podrobněji rozvést?

Host (Vlastimil Tlustý): Tak ono to chce příklad. Příklad, kdy vezmeme-li si někoho, kdo má 15 tisíc měsíčně, rovná daň znamená nejenom snížení, nižší patnáctiprocentní sazbu, ale hlavně zvýšení takzvané odpočitatelné položky. Vezmu příklad, odpočitatelná položka na dospělého 6 tisíc, na jedno dítě 2 tisíce, představme si, že mluvíme o rodině, která má 2 děti, to znamená dohromady se odpočítává z příjmu 10 tisíc, ke zdanění zbývá 5, 150 korun z každé tisícikoruny krát 5 je 750 korun zaplatí ten, kdo má 15 tisíc hrubého. Ta rovná daň má ještě jednu výhodu, ona totiž říká, snažte se vydělat víc, protože každá další koruna už je jenom těch 15 haléřů, zatímco Sobotkova reforma vlastně říká držte se v pásmu nejnižších příjmů, jenom tam je to pro vás výhodné. Jakmile se posunete k vyšším příjmům, budete zdaněni mnohem více, jinými slovy, vlastně nemotivuje lidi k tomu, aby se snažili vydělat si vlastními silami co nejvíce a v tomto smyslu je právě nesrovnatelná s tou rovnou daní.

Hana Hikelová: Pane poslanče Vlčku, přece jenom ta argumentace protože to rozhodnutí bylo ze strany sociální demokracie hlavně politické, aby právě vzala v podstatě tu zbraň ODS před volbami. Co říkáte na tu argumentaci, že i pro tu nižší příjmovou skupinu bude výhodnější rovná daň, než ta daň, kterou navrhuje ČSSD?

Host (Miloslav Vlček): No určitě nebude výhodnější, protože i v této naši navrhované změně jsou odpočitatelné položky nebo-li tedy teď po novu to budou slevy na daních, na jednoho poplatníka je to 7.200 sleva na dani, nikoliv odčitatelná položka, na jedno dítě je 6 tisíc, na vyživovanou osobu 4.200. Na částečně invalidní důchod 1.500, na plný invalidní důchod 3 tisíce korun, takže tady se podle mých propočtů, když tedy zase uvedu příklad, takže s hrubým příjmem, když bude poplatník s hrubým příjmem 20 tisíc, tak jeho průměrná úspora asi ročně činí 4 tisíce na dani.

Hana Hikelová: Tak, teď to byla pro posluchače určitě změť čísel, teď je opravdu škoda, že rozhlas nemá tu možnost, aby poskytl grafy a tabulky a možná teď spíš asi kalkulačku, protože vyznat se teď v tom, co je výhodnější je asi pro posluchače hodně těžké. Pane poslanče Tlustý, vy jste už mluvil o tom příkladu, kde jste zmiňoval šest tisíc odečitatelná položka na dospělého, dva tisíce na dítě. Je to ta definitivní verze, protože přece jenom Modrá šance nedávala konkrétní čísla, hodně se o tom spekulovalo mezi ekonomy i v médiích, protože na té odečitatelné položce samozřejmě záleží, pro koho a jak bude výhodná.

Host (Vlastimil Tlustý): Tak, my jsme záměrně, už na konci devadesátých let, kdy rovná šance byla poprvé formulována a tehdy nebyla brána vážně a jenom díky tomu, že úspěšně táhne celou Evropou a je potřeba říci, že to není žádný experiment, že dneska je zavedená na Slovensku, v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Rusku, Rumunsku, prostě úspěšně je zaváděna. My jsme na konci devadesátých let naprosto záměrně řekli, že definitivní číslo je patnáctiprocentní sazba a že ten systém bude doladěn podle okamžité situace ve veřejných financích a taky podle okamžité situace zdanění, protože ta se v průběhu času vyvíjí tak, aby platila obecná věta, a tu stále opakuji a to je, že po zavedení patnáctiprocentní sazby žádná příjmová skupina v žádném případě nezaplatí více. A k tomu právě slouží ty odpočitatelné položky, protože na jejich výši záleží výhodnost pro jednotlivé příjmové skupiny a jednoduše řečeno, čím větší jsou odpočitatelné položky, tím více je to výhodné pro nízké příjmové skupiny.

Hana Hikelová: Samozřejmě právě proto ta odpočitatelná položka se stala teď tím politickým soubojem, která z těch variant je výhodnější.

Host (Vlastimil Tlustý): No nestala, sociální demokracie, aby v uvozovkách zkusila trumfnout rovnou daň, přišla se záměrně s dvanáctiprocentní sazbou pro ty nejnižší příjmy, ale protože my máme odpočitatelné položky jako volný parametr, složitě řečeno, jinými slovy parametr určený k doladění, tak já mám záměrně, abych odpověděl jednoduše na internetových stránkách příklady výpočtů s různými výšemi odpočitatelných položek a s naprosto čistým svědomím můžu říct, garantujeme, že rovná daň po zavedení bude znamenat nejenom nižší zdanění proti současnému stavu, protože ...

Hana Hikelová: Vy jste mi teď ale stejně neodpověděl na tu otázku,

Host (Vlastimil Tlustý): Na tu výši...

Hana Hikelová: Ta varianta, kterou jste tady dával jako příklad šest tisíc dospělý člověk, dva tisíce dítě ...

Host (Vlastimil Tlustý): My jsme původně, ano my jsme původně variantu uvedli okamžitě v tom virtuálním politickém souboji, sociální demokracie přišla s kontra variantou, my tenhle virtuální souboj my považujeme za zbytečný. Pro nás je zásadní věta a tu zopakuju už potřetí, po zavedení rovné daně nikdo v tomto státě nezaplatí na dani z příjmu víc, to je věta, kterou jsem ochoten podepsat vlastní krví, ta bude platit a odpočitatelné položky budou v daný okamžik stanoveny přesně tak, aby ta věta platila. Já jsem použil příklad, který je velmi blízký realitě, nicméně nejsou to definitivní výše, je vidět, že ta čísla jsou zaokrouhlená, určitě to přesně šest tisíc a dva tisíce korun nebudou, ale bude platit ta teze, kterou jsem tady řekl.

Hana Hikelová: Pane poslanče, přece jenom při výpočtech sociální demokracie počítala spíše s odečitatelnou položkou kolem čtyř tisíc korun v případě rovné daně, jak to mění potom ty propočty. To znamená tu výhodnost, nevýhodnost a tu daňovou reformu, která přijde pravděpodobně velmi krátce před příštími volbami.

Host (Miloslav Vlček): Já bych chtěl uvést na pravou míru odčitatelnou položku, anebo slevu na dani, jo. Odčitatelná položka je od základu daně a sleva na dani je až od vypočítané daně. Tady se hovoří teda o slevu ...

Host (Vlastimil Tlustý): Navíc ta čísla, co jste říkal, byla roční, já jsem nechtěl skákat do řeči, ale proto to bylo ještě méně srozumitelné, to byla roční čísla, určitě.

Host (Miloslav Vlček): Ano, samozřejmě, to byla roční částky odpočítané, ale už nad, sleva na dani, nikoliv odčitatelná položka, tedy ze základu daně, což tedy dejme tomu u toho poplatníka je kolem 40 tisíc, u toho dítěte je to asi kolem 30 tisíc, takže to narůstá, takže abychom mluvili o stejných položkách ke stejnému jako, abychom došli ke stejnému základu, protože rozdíl je od základu daně a nebo od daně.

Host (Vlastimil Tlustý): Mohl by odpovědět na tu otázku? To, co jste se zeptala, to děkuji za tu otázku, protože sociální demokracie udělala takový, takový, já nevím, jak to nazvat, trik, ona vzala odpočitatelné položky ve výši 4 tisíce a 2 tisíce a proti nim postavila tu dvanáctiprocentní sazbu a vypočítala, že pak jim to skutečně vyjde jako výhodnější. Ale protože znova říkám, odpočitatelné položky vždycky byly jako volný parametr a na mých internetových stránkách můžete vidět příklady ...

Hana Hikelová: A jak se zdá, tak až do příštích voleb budou.

Host (Vlastimil Tlustý): Nemůžou být jiné. Nemůžou být jiné, ten postup sociální demokracie je jasný, my ve chvíli, kdy řekneme přesnou výši odpočitatelných položek, oni změní 12 na 11 a bude to pořád dokolečka, takže my opakujeme, v každém případě, každému v peněžence nakonec díky rovné dani zbyde víc nejenom proti současnému stavu, ale i proti těmhle opatřením pana ministra Sobotky.

Hana Hikelová: Takže na definitivní variantu si budeme... .

Host (Miloslav Vlček): Já bych odpovědět na ten, na to, co jste se mě ptala. Samozřejmě, že ty odčitatelné položky jsou na toho poplatníka 7.200 ročně, na dítě 6 tisíc ročně. Podle mých propočtů, tak jak říkal kolega Tlustý, na patnácti tisícový hrubý měsíční příjem dle naší změny, to znamená podle sociální demokracie, ušetří 4.181, podle rovné daně ušetří 2.007 korun.

Host (Vlastimil Tlustý): To je ale ten výpočet, tam jste nám dosadili vaše odpočitatelné položky do naší rovné daně, takže ten není pravdivý. Vraťme se k tomu příkladu, tak pane kolego, já bych chtěl slyšet, já jsem tady řekl jasný příklad, 15 tisíc hrubého mínus 10 tisíc odpočitatelná položka v rodině s dvěma dětmi, zbývá 5 tisíc ke zdanění, 750 korun je tím pádem daň, čistý příjem 14.250. Řekl jste, pane kolego, kolik je to v tom vašem případě, ať je vidět, jak ten člověk nakonec na tom bude?

Hana Hikelová: A počítejme opravdu v případě té rovné daně, ať máme srovnatelná čísla.

Host (Vlastimil Tlustý): Já totiž, rovná daň, a na tom je to vidět, rovná daň je totiž tak strašně jednoduchá, že tady, když mi dáte jakýkoliv jiný příjem, tak vám okamžitě vypočítám, kolik bude výsledek. To je totiž další hlavní přednost rovné daně.

Host (Miloslav Vlček): No samozřejmě tady to tedy bude moct odčítávat tím způsobem, že rozdělíme ty odčitatelné částky, tedy tu daň rozdělíme na měsíc a budeme to odečítat měsíčně. Já na měsíční tedy u toho dítěte je to 500 korun na dani odpočet, na toho poplatníka je to asi 600 korun na dani, to znamená, že to máme jenom když tam dáme poplatníka dítě 1.100 na dani, takže máme 15 tisíc krát 12 procent, to je, já nemá kalkulačku, deset procent 1.500, kdybychom to zaokrouhlili a odečítali od toho . .

Hana Hikelová: Jestli se nepletu tak 1.800 je 12 procent, já vám pomůžu, i když nemám kalkulačku ...

Host (Miloslav Vlček): 1.800 a odečteme 1.100, tak se dostaneme na 700 korun.

Hana Hikelová: Takže to skončilo 700 korun v případě daňové reformy z dílny ČSSD...

Host (Miloslav Vlček): Ale to jenom hrubý odhad.

Host (Vlastimil Tlustý): A byl to případ, já jsem tam nezaregistroval ...

Host (Miloslav Vlček): 15 tisíc, odpočitatelná položka na poplatníka plus na jedno dítě. A samozřejmě těch odpočitatelných položek může být víc...

Host (Vlastimil Tlustý): Tak můžete, já mám pocit, že vám to nevyšlo.

Hana Hikelová: Tak, možná se posuneme k dalšímu konkrétnímu tématu, protože je vidět, že bez kalkulačky a bez toho, abychom se na to všichni mohli podívat se k té cifře asi takto nedopočítáme.

Host (Miloslav Vlček): To je to, paní redaktorko, co jste říkala, že bysme potřebovali prostě nějakou vizuální podobu...

Host (Vlastimil Tlustý): No ale rovná daň, znova opakuji, každý si ji doma spočítá sám. 15 tisíc bez odpočitatelné položky ...

Hana Hikelová: Pane předsedo, podívejme se dál, ty cifry teď co tady tu padly, možná lidé už vzali kalkulačku a zkusí si to propočítat sami, určitě se tomuto tématu nevěnujeme naposledy.

Host (Miloslav Vlček): Ale já bych ještě chtěl upozornit, že tyto propočty jsou na internetových stránkách ministerstva financí, můžou si tam dosadit své částky a dojdou k závěru, jaký výsledek dospějí.

Hana Hikelová: Nicméně ekonomové propočítali, že i přes ty zdánlivě malé úpravy daňové systému představuje výpadek celkového inkasa daně z příjmu fyzických osob 21 miliard korun v případě tedy té daňové reformy z dílny ČSSD. Jak chcete tento výpadek 21 miliard korun nahradit?

Host (Miloslav Vlček): Já bych se zeptal, 21 miliard korun za rok 2006 a 2007, jo, protože je to počítáno v roce 2006 nám to vychází devět a půl miliardy, a to chceme kompenzovat navýšením daňových příjmů v důsledku urychlení hospodářského růstu a vyššími příjmy již z dříve schválených daňových změn.

Hana Hikelová: Pane Tlustý, i v případě rovné daně se mluví mezi ekonomy o tom, že tam může přijít ten výpadek, co se týká právě příjmů do státního rozpočtu, což při deficitech a dalších věcech ze současné doby by byl znatelný propad, jak vy budete argumentovat na tyto věty ekonomů, že skutečně rovná daň způsobí ten propad.

Host (Vlastimil Tlustý): Nezpůsobí ten propad a proto jsem tady uváděl příklady Slovenska a jiných zemí, protože právě proto, že rovná daň je velmi jednoduchý, ale komplexní systém, ve kterém dochází k řadě doplňkových efektů. Já je vyjmenuji. Jakmile máte nízkou daň nejenom pro lidi, ale i pro podniky 15 procent, nevyplatí se dělat žádné daňové optimalizace, vyvážet zisk ke zdanění, nikdo neschovává ty peníze před zdaněním, jednoduše řečeno, podporuje to příliv investic, podporuje to aktivitu. Tak dochází možná pro sociální demokraty k nepochopitelné věci snížením sazeb se zvyšuje o tolik daňový základ, že ačkoliv na dani jednotlivá osoba platí méně, stát nakonec vybírá stejně. Může v tom být samozřejmě nějaká náběhová křivka, ony ty efekty, které jsem vyjmenoval, mají určité zpoždění, jinými slovy na počátku může k nějakému deficitu dojít, nicméně zkušenosti z těch ostatních zemí ukazují, že hospodářský růst, což znamená větší příjmy státního rozpočtu, snížená nezaměstnanost, vždycky dochází v těch zemích k významné změně nezaměstnanosti, k jejímu poklesu právě pro ty efekty, které jsem tady vyjmenoval, to všechno zvyšuje daňový základ a na konci tedy stát, který takovou rovnou daň zavede, tak se jeho příjmy nepropadají. To je základní argument, ve kterém se lišíme od té korekce, kterou dělá sociální demokracie. Protože ona má jenom snížení příjmu u fyzických osob a žádné ostatní efekty tam nenastávají.

Hana Hikelová: Dejme teď prostor panu poslanci Vlčkovi.

Host (Miloslav Vlček): Já bych ještě chtěl kolegu Tlustého doplnit k té rovné dani. Já si myslím, že by bylo dobré a korektní zmínit, že tedy by se zvýšila daň z přidané hodnoty z 5 procent u třeba, u služeb, u léků, potravin na těch daných 15 procent, což by určitě zatížilo peněženky daňových poplatníků asi o těch 10 procent, pokud by teda ta rovná daň byla 15, pokud by se ...

Hana Hikelová: Tak, toto je argument, který už určitě naši posluchači slyšeli několikrát ...

Host (Miloslav Vlček): No slyšeli, ale je ho potřeba zopakovat, protože jestliže potraviny budou mít z 5 procent na 15 procent, tak je to desetiprocentní nárůst, a to je potřeba říct.

Hana Hikelová: Pane Tlustý, můžete reagovat na argument zvýšení DPH z pěti na patnáct?

Host (Vlastimil Tlustý): No, to právě není, to by nesměla existovat, pane kolego, takzvaná elasticita trhu, i vaše přeřazení položek v rámci DPH ukázalo, že je to pravda. Prostě změněná sazba DPH z 5 na 15 procent neznamená v žádném případě desetiprocentní nárůst ceny. Ano, znamená nárůst ceny nižší na úrovni dejme tomu maximálně 5 procent, stejně ovšem je to kompenzováno i snížením sazeb nebo snížením ceny u toho zboží, kde z 19 jdeme na 15, takže on ten celkový efekt v žádném případě nemá ten charakter, co vy říkáte, nicméně já proti tomu dodávám, součástí reforem ODS je také důchodová reforma, a tam je věc, kterou sociální demokracie určitě nikdy netrumfne, a to je návrh na zrušení platby sociální pojištění ve výši 8 procent, abych to řekl jednoduše pro každého, kdo vydělává, každý měsíc v peněžence o 6,8 procenta čistého více, a to je příjem, který bohatě vykompenzuje ten efekt, o kterém mluvil pan kolega.

Hana Hikelová: Já se přece jenom ještě vrátím k DPH. Vy jste mluvil o elasticitě trhu, tady možná posluchači si mohou uvědomit, jak je politika věcí možná jednoduchou, když měnila sazby DPH sociální demokracie, ODS říkala, dojde ke zdražení. Když to teď vypadá na opak, tak je elasticita . .

Host (Vlastimil Tlustý): Došlo, ale ne v plném rozsahu. Došlo ke zdražení, ale ne v plném rozsahu...

Hana Hikelová: Ale ne v tom rozsahu, o kterém jste mluvili...

Host (Vlastimil Tlustý): My teď říkáme, dojde ke zdražení, ale ne v plném rozsahu a říkáme, je to kompenzováno zvýšením příjmů díky důchodové reformě a ještě dodám, samozřejmě že pro důchodce, kteří přijímají stávající starobní důchody bychom indexovali, což je mimochodem součástí zákona, naprostý automatismus, jenom se o tom nemluví. Jakmile by došlo ke zvýšení cen o těch zmíněných 5 procent maximálně, my bychom ve stejném rozsahu zvýšili starobní důchody a sociální dávky, aby tohle zvýšení bylo zcela pokryto zvýšenými příjmy.

Hana Hikelová: Pane poslanče Vlčku.

Host (Miloslav Vlček): Takže tam je potřeba i té rovné daně tedy započítat tuhle položku, to znamená zvýšení DPH, takže to není jenom to strohé vypočítání krát 15 procent, tedy musíme k tomu připočítat i další věci, takže já si myslím, že je potřeba skutečně o tomto uvažovat a zvažovat a každý posluchač ať si teda udělá ten svůj obrázek a skutečně, ať si to propočítá a vyzkouší, jak prezentovanou částí třeba u kolegy Tlustého na jeho internetové stránce...

Hana Hikelová: To už jsme říkali, obě internetové adresy, podívejme...

Host (Miloslav Vlček): Nebo na ministerstvu financí, takže z toho ať si udělá svůj vlastní obrázek.

Hana Hikelová: Podívejme se teď na další téma, a to je souvislost daní s rychlejším ekonomickým růstem. Předseda vlády Paroubek říkal včera ve Sněmovně, že odhaduje nebo počítá s růstem HDP ve výši kolem 4 procent, z toho se samozřejmě potom odvíjejí další propočty. Platí ta varianta 4 procent a je to ta varianta, se kterou skutečně ČSSD počítá pro příští rok?

Host (Miloslav Vlček): Ano, je to pro příští rok a další roky, jsou to 4 procenta nárůstu DPH, teda HDP, pardon.

Hana Hikelová: Pane předsedo.

Host (Vlastimil Tlustý): Tak zkušenosti ze zemí, které zavedly rovnou daň, z členských zemí Evropské unie, vychází zajímavý závěr, a to je ten, že země, které provedly reformy, zavedly rovnou daň, mají dvojnásobný hospodářský růst než země, které nezavedly. My v takzvané Modré šanci očekáváme, že do roka po zavedení Modré šance rovné daně by se hospodářský růst dostal v každém případě nad 5 procent, to znamená počítáme právě se zvýšeným hospodářským růstem, protože chce-li Česká republika dobíhat ostatní evropské země v ekonomické a životní úrovni, tak nic jiného, než větší hospodářský růst, který by se dostal do úrovně, kde byl na počátku devadesátých let, to znamená na 5 procent, žádná jiná strategie nepřichází v úvahu.

Hana Hikelová: To znamená, shodujete se oba dva komicky v tom, že samozřejmě daňová reforma, ať už to bude jakákoliv, má vliv na ekonomický růst.

Host (Miloslav Vlček): Ano.

Host (Vlastimil Tlustý): Tak to je, dneska to zní samozřejmě, ale já si bohužel pamatuji rozhovor z Poslanecké sněmovny, který trval dvě hodiny a kde vystupovali všichni tehdejší vlivní sociální demokraté a dvě hodiny se tam snažili tvrdit, že vazba mezi výší daní a hospodářským růstem neexistuje. Mimochodem, jestli v něčem sociální demokraté dostali rozum, tak je to právě v tom, že tenhle nesmysl přestali tvrdit a najednou se ukazuje, že sice po sedmi letech, ale přece jenom uznávají, že mezi růstem společnosti a výší daní souvislost je.

Hana Hikelová: Tak alespoň na něčem se mí dnešní dva hosté shodli. Končí dnešní Duel, mými hosty byli ministr, stínový ministr financí a předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý a člen rozpočtového výboru Sněmovny, poslanec za ČSSD Miloslav Vlček. Pánové, já vám děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Miloslav Vlček): Na slyšenou.

Host (Vlastimil Tlustý): Na shledanou.

56. Sudetoněmecké dny v Augsburku

Hana Hikelová: Sudetoněmečtí krajané se letos už po padesáté šesté scházejí na svém pravidelném srazu, který je stejnou měrou politickou tribunou přetrvávajících nároků Landsmanschaftu vůči České republice, jakož i lidovou poutí s typickými krajovými uměleckými i kulinářskými specialitami. Jak se letošní Sudetoněmecké dny liší od loňských, pakliže se vůbec nějak liší, na to se teď do Augsburku ptám zpravodaje Českého rozhlasu Davida Šťáhlavského. Hezké odpoledne.

David Šťáhlavský: Hezké odpoledne. Pokud nebereme jako změnu to, že se letos koná sudetoněmecký sraz právě v Augsburku, mimochodem už potřetí, vloni to bylo v Norimberku, příští rok opět v Norimberku, pak je jisté, že v posledních letech se Sudetoněmecké dny řídí přibližně podobným scénářem. Je to zahajovací projev s kritikou České republiky z úst Bernd Posselta, jako šéfa Landsmanschaftu, dále vystupuje zástupce bavorské vlády, který obvinění většinou potvrdí, no a zástupce spolkové rudozelené vlády některá obvinění popře nebo mírní a za to vyslouží pískot v sále. Podle Bernda Posselta nicméně letos jedno nóvum tady v Augsburku je, a to, že se sem sjelo rekordní české zastoupení. Kromě mluvčího České biskupské konference Daniela Hermana se účastní například i předseda Pan Evropské unie Rudolf Kučera a také zástupci politických stran.

Hana Hikelová: Tón sudetoněmeckého srazu udává předseda Landsmanschaftu Bernd Posselt a zpečeťuje ho závěrečným vystoupením vždy v neděli patron sudetských Němců, bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber. Jaké priority stanovil Posselt pro letošek v tom svém úvodním projevu?

David Šťáhlavský: Tak on především přirovnal presidenta Beneše ke Stalinovi a odsoudil nepřímo záměr postavit druhém československému prezidentu sochu před Černínským palácem. Dále znovu odsoudil vyhnání sudetských Němců, což není nic nového. Letos ovšem s akcentem na to, že nešlo o nutný důsledek druhé světové války, ale o chladnokrevnou etnickou čistku ze strany československé vlády. Připomněl také právo sudetských Němců na vlast, když se dovolával takzvaného moravského narovnání. Právě narovnání je jedním z části sloganu Sudetoněmeckých dnů tady v Augsburku. Tohle narovnání z roku 1905 bylo o společném soužití Čechů a sudetských Němců v zemích Koruny české. Možná bych ještě na okraj dodal, že čím mírnější bývá Posselt ve svých vystoupeních, o to ostřejší je pan Edmund Stoiber. Ten se očekává, jak už jsme říkali, zítra.

Hana Hikelová: Sudetoněmecké krajanské sdružení uděluje každoročně svou Evropskou cenu Karla IV., letos ji získal emeritní biskup litoměřický Josef Koukl. Jak přijali účastníci slavnostního zahájení Sudetoněmeckých dnů českého hosta?

David Šťáhlavský: Tak potleskem, potleskem. Byl představen jako člověk, který má blízko k německému prostředí, který se zasloužil i o česko německé porozumění, navíc si biskup Koukl získal auditorium svým šarmem a vtipem, pochopitelně že mluvil v němčině, dál se připomnělo, že Koukl sloužil mimo jiné mši za oběti odsunu sudetských Němců a odsuzuje vyhnání v té podobě, ve které k němu došlo. Mimochodem Bernd Posselt pro Český rozhlas v této souvislosti řekl, že udělení Karlovy ceny je stejné gesto dobré vůle a usmíření, jako Cena Františka Kriegla, Nadace Charty 77, kterou dostala sudetská Němka Maria Machte Ghalce.

Hana Hikelová: Zaznamenal David Šťáhlavský, Davide, díky a na slyšenou.

David Šťáhlavský: Hezký den.

Hana Hikelová: 56. Sudetoněmecké dny v Augsburku sleduje také mluvčí České biskupské konference, člen Rady česko německého diskusního fóra Daniel Herman. Hezké odpoledne.

Host (Daniel Herman): Dobrý den z Augsburku.

Hana Hikelová: Pane Hermane, od Davida Štáhlavského jsme slyšeli, že předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt ve svém projevu mluvil v podstatě o třech tématech, týkajících se nějak České republiky. Odsun označil za chladnokrevnou etnickou čistku, kritizoval to, že má být před ministerstvem zahraničí odhalena socha Edvarda Beneše a mluvil také o vyrovnání z roku 1905. Vy se této akce účastníce už poněkolikáté, dá se z vašeho pohledu charakterizovat, jak se mění atmosféra, samozřejmě s ohledem na vztahy k České republice?

Host (Daniel Herman): Pan Posselt velice pozitivně hodnotil především tu skutečnost, že v Augsburku je tentokráte největší počet účastníků nebo návštěvníků také z České republiky, což hodnotil jako významný moment skutečného dialogu. Řekl, že není nutné, abychom si ve všem stoprocentně rozuměli, ale že je především nutné, abychom spolu hovořili, abychom prostě dialog skutečně vedli, a to si myslím také. Naslouchat si vzájemně a znát stanoviska jednoho i druhého a myslím si, že i třeba to 60. výročí konce druhé světové války, které se tady skloňuje stále s těmi zločiny nacismu a tak dále, může být jakousi pomocí k tomu, abychom i v těch otevřených česko německých tématech nějakou cestu do budoucna také nalezli.

Hana Hikelová: Vy už jste zmiňoval, že na Sudetoněmeckých dnech je vysoký počet návštěvníků z Česka. Sudetští Němci ale upozorňovali na to, že chybí politická reprezentace řekněme, se kterou by se měla vést diskuse. Ta se ale vedla na mezistátní úrovni mezi Německem a Českou republikou a z pohledu našich politiků jsou otázky minulosti v tomto směru uzavřené.

Host (Daniel Herman): V podstatě tady zaznívalo to, že bychom měli vycházet z česko německé deklarace, která byla podepsána v roce 1997. Tam se samozřejmě hovoří o tom, že věci jsou na jednu stranu uzavřené, ale na druhou stranu pochopitelně jsou témata, která prostě obyčejné lidi pálí. A to na obou stranách a i lze těžko udělat nějakou tlustou čáru od zeleného stolu, na základě nějakého nařízení. Prostě myslím si, že ten dialog sám je jedinou cestou, jak pomoci tomu, aby ty třeba jizvy, které třeba ještě někdy nebyly úplně zhojené, aby se uzavřely. Takže ten dialog, ta přítomnost a vzájemné naslouchání a hovoření spolu, myslím, že je skutečně velmi důležité.

Hana Hikelová: O jakých tématech by se podle vás měl vést ten dialog?

Host (Daniel Herman): Myslím si, že je především důležité hodnotit všechny ty události v celkovém kontextu. Jak jsem už řekl, 60. výročí konce druhé světové války tady zaznívalo mnohokrát a především ty nacistické zločiny a bylo tu hovořeno právě i třeba i ze strany pana Posselta o tom, že na to, co se dělo ve jménu Německa a ve jménu nacistické ideologie na území obsazeného Československa nebo respektive v tom bývalém Protektorátu Čechy a Morava, to jsou prostě věci hrozné. Samozřejmě to, co následovalo, to, co tady ty lidi velice zajímá, ten odsun v různých etapách a různým způsobem, to je další důsledek této války. Princip kolektivní viny na základě etnického přístupu nebo etnického principu je podle mého přesvědčení neudržitelný, protože jestliže se někdo narodí jako Němec, jako Čech, jako Žid nebo Rom, zato prostě nemůže a jestliže ho někdo za toto trestá, to je špatné. Vinu lze vždycky pouze osobně přijmout za osobní nějaká rozhodnutí, to znamená, že myslím si, že je velice důležité vyrovnávat se především s nacismem, ale nikoliv s Němci, že to jsou dva neslučitelné nebo dva momenty, mezi které nelze dát rovnítko, stejně jako nelze dávat rovnítko mezi Sovětský svaz a národy Sovětského Ruska. Takže to je určitě důležité téma, o kterém bychom měli hovořit. Možná, že dnes je to skoro více česko český než česko německý dialog.

Hana Hikelová: V souvislosti se sudetskými Němci se v České republice v médiích mluví hlavně o jednom tématu, to jsou majetkové nároky. Málokdo asi ví, že tyto nároky prosazuje v podstatě menšinová, ale velmi radikální skupina Vitikobund uvnitř tady těch sudetoněmeckých skupin. Jakou pozici mají teď tito radikálové?

Host (Daniel Herman): Ti radikálové bývají bohužel slyšet, tak tomu je samozřejmě vždycky, ale bohudíky většinou u lidí, kteří mají nějaký vliv na řešení věcí skutečně sluchu nenacházejí. Ale na druhou stranu tím, že jsou tak radikální, že jsou tak hlasití, tak někdy vytvářejí dojem, že oni jsou nositeli těch autentických názorů. To ovšem není pravda. Právě třeba předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt se za svoji rodinu vzdal majetkových nároků na majetek, který jeho předkové v České republice vlastnili a to si myslím, že je nesmírně důležité. On sám mě při jednom z osobních rozhovorů řekl, co mohu já, jako předseda Sudetoněmeckého Ladsmanschaftu udělat víc než právě toto gesto. Myslím si, že majetkové otázky skutečně nestojí v popředí zájmu, je to spíše záležitost psychologická, ale co stojí v popředí zájmu to je to, o čem už jsem hovořil, určitá lítost nad tím, že se stále objevuje ona kolektivní vina na základě etnického principu. To ti lidé nemohou zpracovat, to je stále bolí a myslím si, že to je skutečně výzva, kterou bychom se my zabývat měli a mám takový dojem, že po tom různé ty iniciativy, jako jsou třeba ty aktivity sudetoněmecké iniciativy u Štrasburského soudu, že i ty potom budou slábnout. Ony ani dnes nejsou nijak silné, je to záležitost asi stovky lidí, i to ukazuje, že to mezi tím sudetoněmeckým etnikem nějakou velkou ozvěnu nenachází a spíše to křečovitě vyvoláváno k životu právě lidmi, kteří jsou blízcí tomu zmiňovanému Vitikobundu. Ale jsou tu i jiné organizace, třeba křesťanská Ackermange Meinde nebo sociální demokratická Celigerde Meinde, které skutečně léta ukazují, že jim jde o upřímné smíření s českým národem a že tyto majetkové věci prostě rozhodně patří do minulosti a ne do budoucnosti.

Hana Hikelová: V Augsburku je také emeritní biskup Josef Koukl z Litoměřic, který jako první Čech dostal sudetoněmeckou Evropskou cenu Karla IV. Proč ji dostal?

Host (Daniel Herman): Dostal ji především proto, že byl biskupem diecéze, ve které žilo největší počet německy hovořících katolíků, takže samozřejmě i z toho titulu má s těmi bývalými spoluobčany mnoho kontaktů, dodnes i jako emeritní biskup je biskupským vikářem pro zahraničí, a to samozřejmě v tom středoevropském kontextu, je především v zahraničí právě německy hovořící. Takže tyto věci stály za rozhodnutím udělit mu Cenu Karla IV. kterou právě dnes dopoledne přijal.

Hana Hikelová: Říká mluvčí České biskupské konference, člen Rady česko německého diskusního fóra Daniel Herman. Díky za váš čas a na slyšenou.

Host (Daniel Herman): Na slyšenou, hezký den.

Plány českého hokeje

Hana Hikelová: Českou hokejovou reprezentaci čeká dnes večer semifinálové utkání se Švédskem. Jen připomenu, že vám Radiožurnál nabídne přímou reportáž z celého zápasu a fanoušci mohou dnes i zítra přijít na Staroměstské náměstí, kde bude velkoplošná obrazovka. Do Vídně teď zdravím předsedu Českého svazu ledního hokeje Vratislava Kulhánka, hezký den.

Host (Vratislav Kulhánek): Dobrý den.

Hana Hikelová: Pane předsedo, vy můžete srovnávat práci Českého svazu a organizačního výboru loňského Mistrovství světa v Praze a Ostravě a organizaci letošního šampionátu v Rakousku. Jak to srovnání vyznívá?

Host (Vratislav Kulhánek): Tak jednoznačně vyznívá v prospěch samozřejmě, Kanada dostala právě gól, takže stav je čtyři dva.

Hana Hikelová: Děkujeme za informaci sportovního charakteru.

Host (Vratislav Kulhánek): Takže abych se vrátil k tomu původnímu tématu, pokud mě slyšíte.

Hana Hikelová: Ano, slyšíme vás velmi dobře.

Host (Vratislav Kulhánek): Tak ta organizace u nás byla daleko lepší. Pochopitelně je to dáno i tím, že stadion je jinde umístěn, respektive aréna v centru města, problémy s parkováním a samozřejmě je to starý stadion. Na druhé straně nelze upřít organizátorům snahu po všech těch nepříjemnostech na začátku, že teď už ta situace je přece jenom výrazně lepší.

Hana Hikelová: Když jste byl zvolen předsedou, říkal jste, že si dáte nějaký čas na rozkoukání a teprve potom začnete dění v českém hokeji ovlivňovat, už nastal ten čas na ovlivňování?

Host (Vratislav Kulhánek): Ano, ten čas nastal prakticky před koncem extraligy a teď už až skončí mistrovství světa, tak myslím, že budu dělat nějaké konkrétnější kroky.

Hana Hikelová: Po skončení šampionátu budeme muset řešit zásadní otázku, kdo nahradí Vladimíra Růžičku na postu trenéra národního výběru. Růžička už řekl, že se chce věnovat výhradně klubovým povinnostem v pražské Slavii, už máte o novém trenérovi jasnou představu?

Host (Vratislav Kulhánek): No tak, tuhletou problematikou se zabýváme už delší dobu. A nedá se říct, že bychom měli jasno. Jsou dva, tři kandidáti, s kterými, některými jsme jednali, s některými jednat ještě budeme, respektive hovořit, ale to rozhodnutí Vládi Růžičky, co by se týkalo třeba koučování mistrovství světa nebo olympijských her, zatím ještě není zdaleka tak jednoznačné. Takže nechte se překvapit.

Hana Hikelová: Český svaz ledního hokeje se bude ucházet o hostitelství světového šampionátu v roce 2011, sám jste řekl, že velkou šanci nemáme, kdy tedy je šance získat pořadatelství v mistrovství světa pro Českou republiku?

Host (Vratislav Kulhánek): No tak, právě v průběhu kongresu IHF, který vlastně probíhal předevčírem, včera, dnes a zítra, se projednávaly některé kandidátky, to znamená mistrovství světa háček v roce 2010, to bylo přiřknuto Německu, pravděpodobně 2011 to bude mistrovství světa v Polsku a, v Polsku, jéžíš, co to povídám, ve Švédsku ...

Hana Hikelová: A 2012 to jak se zdá, vypadá na Slovensko.

Host (Vratislav Kulhánek): 2012, no tak to je taková trochu otevřená záležitost. Tam budou v zásadě tři zájemci, Slovensko, Finsko a my. A ono to probíhá v takovém cyklu. Aby nikdo nebyl ošizen. Slováci mají velký argument, že vlastně byli mistry světa a mistrovství světa se tam nikdy nekonalo a my zase máme argument, že pořadatelsky dokážeme velmi dobře zvládnout takovouhle soutěž. Takže budeme se bavit o roce 2012, 2013. Ale co je aktuelní a to je prakticky už rozhodnuto, i když formálně, ještě o tom budeme jednat, jakoby jednat v září v Portugalsko na příštím kongresu je mistrovství světa dvacítek v roce 2008, a to si myslím, že bude velká příležitost pro české fanoušky i český hokej.

Hana Hikelová: A tam platí, že by hostiteli měli být tedy Pardubice a Liberec.

Host (Vratislav Kulhánek): No tak, zatím je to takto navrhováno, je tam určitý tlak ze strany IHF, protože to bude 100 let organizovaného ledního hokeje v Evropě, ale i 100 let českého ledního hokeje, aby to bylo v hlavním městě, ale my se domníváme, že jak Liberec, tak Pardubice si tohle to mistrovství zaslouží a myslím, že to takhle prosadíme.

Hana Hikelová: Pane předsedo, vy už jste říkal, že největší šanci pořádat mistrovství světa v roce 2011 mají Švédové, po nich tedy teoreticky Slováci i další adepti. Oby tyto svazy, Slováci, tak Švédové ustoupili z kandidatury na rok 2010 Němcům, Němce v tomto směru velmi podpořil i významný politik, jejich ministr vnitra Otto Schilli, jakou roli teď hrají v hokeji právě politici?

Host (Vratislav Kulhánek): No tak, velkou roli pochopitelně nehrají, ale protože pro to přidělení je rozhodující hlasování z 63 delegátů IHF, ale samozřejmě při přesvědčování těch delegátů, pokud se dostaví špičkový politik, tak to trošičku pomůže a kromě toho, když je tam přítomen, tak ono se mezi těmi kandidáty vždycky ta váha trošičku přikloní k té zemi, jejíž čelní politik se toho kongresu v tuhletu chvíli zúčastní.

Hana Hikelová: Pane předsedo, poslední otázka. Vy jste konzervativní člověk, ve čtvrtek v dramatickém utkání s Američany jste ale i vy vyskočil s rukama radostně zdviženýma nad hlavou poté, co obránce Špaček vyrovnal na dva, dva. Jak tipujete to dnešní utkání se Švédskem?

Host (Vratislav Kulhánek): No, já radši, radši nechci tipovat. Já pevně věřím, že vyhrajeme, ale nemyslím si sice, že by to bylo o víc, než o jeden gól.

Hana Hikelová: Říká pro Radiožurnál předseda Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek. Já vám děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Vratislav Kulhánek): Také děkuji.

Hana Hikelová: Teď už má ale slovo Filip Šedivý, který ve vídeňské Stadt hale sleduje odpolední semifinálové utkání Kanada Rusko.

Fejeton Jana Pokorného

Hana Hikelová: No a o hokeji ještě jednou. Jan Pokorný a jeho fejeton.

Jan Pokorný: Dnes už je jasné, že pořadatelé letošního mistrovství světa v hokeji uloží všechny stížnosti k ledu. Ono se to už nějak v té Vídni dohraje. Mezinárodní hokejová federace z toho protentokrát nějak vybruslí, aby o to přísněji dbala na mistrovství příští. Proto je otázkou, zda nám vůbec stojí za to, ucházet se o pořadatelský šampionát za šest nebo osm let. Dá se totiž předpokládat, že požadavky na organizátory se budou blížit podmínkám, které si někdy stanovují při koncertech popové hvězdy. Však už loni v Praze Kanaďané naznačili, jak by měl v budoucnu vypadat kvalitní starostlivý pořadatel, když se ohradili proti tomu, že neměli v šatně oblíbený rybízový džus. Co tedy všechno může nastat? Co když si finští hokejisté budou chtít přivézt do Prahy vlastní saunu? Nebo takoví Rusové, ti klidně odmítnou nastoupit, pokud jim organizátoři neumožní postavit si na Hradčanech daču. Slováci, ti budou asi méně nároční, těm možná postačí, když pořadatelé vyvedou z haly slovenského prezidenta, který hráčům své země věru při utkání s českým týmem moc štěstí nepřinesl. A to vše se bude dít pod přísným zrakem prezidenta Mezinárodní hokejové federace Fazla, který tou dobou bude zvolen už podesáté. Což o to. I takové podmínky jistě bude v našich pořadatelských silách splnit. Pokud bude zájem, můžeme postavit ještě pár hokejových arén, ale co si počít s požadavkem, který se prý rodí v hlavách některých Američanů. Ti možná podpoří naši kandidaturu na pořádání šampionátu. Chtěli by ale být aspoň na chvíli o samotě s Martinem Ručínským.

Hana Hikelová: Říká Jan Pokorný. Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly v posledním dubnovém týdnu tohoto roku. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnout jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině. Příjemný sobotní večer vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.