Virtuální černé skříňky by mohly rozluštit leteckou havárii rychleji, než bylo dosud možné. Ty stávající ale nenahradí úplně

29. duben 2023

Vyšetřování leteckých nehod by mohlo být snazší a rychlejší. A to díky virtuálním černým skříňkám. Ty dokáží údaje během letu neustále odesílat do online úložiště. Potřebné informace o havárii by pak měli vyšetřovatelé okamžitě k dispozici a nemuseli by čekat na nalezení trosek a fyzických černých skříněk. Přesně na této technologii pracují vývojáři a inženýři v brněnském výzkumném centru.

Také rozhovory mezi piloty přistávajícího letadla a řídicí věží na Letišti Václava Havla v Praze zaznamenávají letové zapisovače, známé jako černé skříňky.

„Máme tradičně 2 součásti, jednak kokpit „voice recorder“, který nahrává vlastně co se děje v kokpitu za pomocí mikrofonu, a pak bývají „flight data“ rekordéry, které sbírají data z celého letadla,“ vysvětluje mi v laboratoři u stolu s několika mechanickými černými skříňkami technický ředitel Marian Žďárský z firmy Honeywell, která v brněnském výzkumném centru vyvíjí nové technologie pro leteckou dopravu.

Čtěte také

„Mají jednak data z kokpitu, hlasová data, která si mohou poslechnout, slyší co se dělo v kokpitu, zvuky, ruchy, jestli tam byla letuška. A pak mají data z flight data rekordéru, kde si můžou načíst, kudy letadlo letělo, naklonění, jakou rychlostí,“ doplňuje.

Černá, tedy oranžová, skříňka

I když se jim říká „černá“ skříňka, každá z nich je zářivě oranžová, aby v troskách letadla nešla přehlédnout. Jsou různě velké a připomínají kufřík na nářadí.

Uvnitř jsou si velice podobné. Velký kovový cylindr to je takzvaná crash protected memory čili ta část, která musí přežít. Je to vlastně opravdu kufřík, na kterém je takový válec kovový s nápisem. Jde o flight rekordér. A pak je tady ještě jeden nejmenší váleček, to je takzvaný Underwater location beaken, neboli část, která když přijde do kontaktu s vodou, začne vysílat ultrasonický signál.

A i díky tomuto signálu, který vysílají skříňky asi měsíc, můžou záchranáři letadlo rychleji najít. Samotná skříňka je velmi odolná.

Řešení pro případy bez skříňky

Pokud se ale skříňky při nárazu poškodí nebo se po nehodě nenajdou, jsou cenné informace o dění při havárii ztraceny. Experti v Brně proto přichází s unikátním řešením.

„Aby vyšetřovatelé nemuseli trávit tolik času a vynaložit tolik úsilí k nalezení té černé skříňky po havárii. Přišli jsme s takzvaným konceptem „Black Box in the Sky“, v překladu černá skříňka ve vzduchu, nebo v cloudu, který umožňuje již za letu posílat veškerá data přes například satelit na zem,“ říká Marian Žďárský. 

Jeden z mála kousků, o nichž se předpokládá, že pocházejí z letu MH370

„V tu chvíli aerolinka nebo operátor letadla může veškeré informace, které jsou v černé skříňce, ať už se bavíme zase o zvuku v kokpitu nebo datech z letadla, mít v realném čase," poznamenává. 

Nová technologie neznamená konec

Tato nová technologie ale neznamená konec černým skříňkám na palubě letadel, stále by tam zůstaly jako pojistka. Vedoucí inženýr Tomáš Tonhajzer pracuje i na zdokonalení procesu získání informací z černé skříňky.

„Většinou hovoříme jen o černé skříňce, to je jen záznamník dat, ale když chceme data zpracovat, tedy vytáhnout z černé skříňky, je to obrovský proces. A je k tomu potřeba velké množství softwarových a hardwarových řešení, abychom data z černé skříňky uměli získat bezpečně,“ upozorňuje Tomáš Tonhajzer.

Technologie je plně certifikovaná a otestovaná na experimentálním letadle firmy Honeywell po celém světě kromě severního a jižního pólu. Aktuálně vývojáři řeší komerční rozšíření.

Miroslav Šplíchal, odborník na leteckou bezpečnost z Vysokého učení technického v Brně připomíná, že černé skříňky fungují už 70 let.

Občas letadlo havaruje do oceánu ve velké hloubce, poté je problém černé skříňky nalézt.

Ukládání do cloudu: výhody – dostupnost informací v poměrně krátké době po nehodě; nevýhoda: spolehlivost – technologie nemá potenciál nahradit černé skříňky, protože množství zaznamenávaných údajů je velké plus je také problematické zabezpečení technologie. 

K rozvoji nových technologií přispívá pokles ceny přenosu dat.

Nikdy se například nenašla černá skříňka letu MH370 Malajsijských aerolinií, který spadl v Pacifiku, a to ani po několika rozsáhlých pátráních. Po černých skříňkách letu 447 Air France, který havaroval 1. června 2009 v Atlantiku, se pátralo 2 roky. Jejich nalezení objasnilo, co se dělo, a přineslo cenné poučení, aby se taková nehoda v budoucnu neopakovala.

autoři: Marie Hošťálková , aka
Spustit audio

Související