Vezměte stromy na rentgen a ušetříte, radí brněnští výzkumníci. Na projektu DigiSaw spolupracují s Finy a Američany

03444915.jpeg
03444915.jpeg

High-tech inovace obsazují i dřevařství. Staví na nich také finský projekt DigiSaw, který se zabývá vizuálním a rentgenovým průzkumem vytěženého dřeva. Se zpracováním dat, které skenery v pilách sbírají, budou v následujících měsících pomáhat brněnští informatici.

Už víme, jak roste dřevo, radují se vědci. Je to naděje pro hladovějící i pro atmosféru

Biolog Ondřej Smetana

Tým vědců z univerzit v Helsinkách a Cambridgi zjistil, které buňky ovlivňují růst stromů a dalších rostlin do šířky. Díky tomu by vědci mohli ovlivňovat rychlost růstu dřeva a zbavovat ovzduší nadměrného množství oxidu uhličitého. Na objevu, který zveřejnil i prestižní magazín Nature, se podílel také mladý český vědec Ondřej Smetana. Reportérovi Vojtěchu Kovalovi prozradil, proč je důležité vědět, že dřevo i lýko vznikají ze stejné vrstvy zárodečných buněk. 

V českých lesích se ročně vytěží téměř dvacet milionů metráků dřeva bez kůry. Aby tento vytěžený materiál lesníci co nejlépe využili pro další zpracování, měl by být zdravý, průběžně hladký a ideálně bez suků.

Se sledováním kvality dřeva chce pomoct projekt DigiSaw. Jeho ústředním mozkem je finský výzkumník Tuomas Eerola: „Jde o projekt, který digitalizuje dřevozpracující průmysl a aplikuje pro něj strojové vidění do oblasti měření kvality. Abychom mohli celý výrobní proces sledovat a vyhodnocovat u každého jednotlivého kusu dřeva.“

Efektivnější zpracování, větší zisk

Pavel Zemčík, děkan Fakulty informačních technologií VUT v Brně, doplňuje, že klíčové je vyhodnotit správné natočení kmene a způsob jeho rozřezání na jednotlivá prkna: „Rozhodneme se dopředu podle vnitřní struktury dřeva, jestli nařežeme tenčí nebo silnější prkna, aby se pokácené dříví zpracovalo optimálním způsobem.“

Přínosy vizuální inspekce se pokusili někteří zpracovatelé dřeva vyčíslit. Studie, která se zabývala optimálním nařezáním buku lesního, ukázala, že použití rentgenu a následné nařezání podle jeho výsledku může zvýšit zisk z materiálu až o třetinu.

02027518.jpeg

Strom u doktora

Kmen se prožene velkým skenovacím strojem, na kterém se zjistí vnitřní struktura dřeva. Můžete si ho představit jako bednu o rozměrech 4 x 4 x 4 metry. V ní je velká díra, kterou kmen projede. Něco jako průmyslové CT, jako jsou v nemocnici,“ popisuje Pavel Zemčík.

Díky moderním technologiím mají rakouští lesníci své hospodářství jako na dlani

Lesníci v Rakousku využívají nejmodernější technologické postupy

Rakouští lesníci monitorují svá hospodářství přes satelit a moderní technologie využívají i při pěstování. Do Horního Štýrska se na ně zajel podívat reportér Matěj Štýs.

Na projektu DigiSaw se kromě finské a brněnské univerzity podílí i americký MIT. Češi pomáhají s rychlým vyhodnocováním velkého objemu dat z automatické vizuální kontroly.

Mají velké zkušenosti s vytvářením algoritmů, které umí kvalitně zpracovávat velké množství dat v reálném čase. Prkna se v továrnách pohybují rychle, není tam moc času na analýzu – jen necelá jedna sekunda na každé prkno. A právě v tom nám pomáhá brněnská expertíza,“ dodává Tuomas Eerola.

Česká věda a finské dřevo

Jak vše funguje v praxi, testují Finové na jedné z tamních pil. Další ověřování je v rukou finských průmyslových partnerů. A je možné, že budou chtít v budoucnu tuto technologii rozšířit i mezinárodně.

České těžaře dřeva brněnští výzkumníci tedy přímo oslovovat nebudou. Zdokonalené algoritmy ale využijí pro jiné průmyslové aplikace nebo v dalších projektech.

Spustit audio
autoři: Martina Pouchlá, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související