Větší počet elektrod v bionické ruce umožňuje přesnější fungování, a to znamená větší nezávislost pro její majitele
Bionické pomůcky dávají šanci na plnohodnotný život lidem bez rukou. Vývojáři z různých zemí po celém světě tyto takzvané robotické ruce stále vylepšují. Dnes například umí o dost více pohybů než před třemi lety. Důkazem toho je Jakub Zachoval, který má teď modernější bionickou pravačku. I díky tomu se z klienta společnosti na výrobu těchto pomůcek stal jejím zaměstnancem.
Jakub Zachoval, nový ortotik-protetik mě vede sídlem společnosti Otto Bock na Plzeňsku do nenápadné místnosti. Otevřel malý kovový kufřík, ve kterém jsou součástky.
„Je to skupina elektrod, které se používají pro nejmodernější ovládání Myo Plus. Máme k tomu zkušební věnec, který se spáruje s telefonem nebo s tabletem, a ukazuje, jak jsme schopní sejmout daný otisk výstupních signálů ze svalů,“ vysvětluje Jakub Zachoval. To všechno je potřeba proto, aby bionická ruka fungovala co nejpřesněji.
Vím, o čem to je
Čtěte také
Sedm-a-dvacetiletý Jakub Zachoval moc dobře ví, o čem mluví. Narodil se totiž bez části pravé ruky. Místo ní má teď černou bionickou končetinu. Vypadá roboticky, je částečně průhledná, takže uvnitř můžu vidět některé součástky. A při pohybu vydává specifický zvuk.
„Mám už druhý model s tou nejmodernější technologií, která umožňuje intuitivně ovládat protézu prostřednictvím 16 elektrod. Vše je tak rychlejší, přesnější. Dá se s tím dělat daleko víc věcí, od zavazování tkaniček, stravování až po jednoduché sportovní aktivity, třeba jízdy na kole.“
Když klienti vidí, že sám má bionickou ruku reagují velmi pozitivně: „Zdravý člověk úplně neumí předat člověku bez ruky všechny možné zkušenosti.“
Mozek, software a pohyb
Tohle už je zvuk brusky. I tu tady v dílně při výrobě pomůcek odborníci potřebují. Jedním z nich je Ondřej Vyhnal. Vysvětluje mi princip, na kterém bionické ruce fungují.
„Ten pohyb vychází z mozku. Klient si ho představí. V podstatě je to elektrické napětí, které dokážeme na svalu prostřednictvím elektrod detekovat a v softwaru přiřadit jednotlivým signálům daný pohyb.“
Vývoj jde neustále dopředu. A tak je veliký rozdíl mezi bionickou rukou běžně používanou před třemi lety a dnešní nejmodernější. Tehdy měla 2 elektrody, teď 16.
Čtěte také
„Starší systém ovládání v podstatě umožňoval jen otevření a zavření, případně rotaci zápěstí. Model, který má Jakub, umožňuje sejmout signál mnohem přesněji, ale zároveň nastavit na dlaň 12 úchopových vzorů, tedy větší škálu pohybů. V novém systému se protéze učí od toho klienta,“ zdůrazňuje Ondřej Vyhnal.
Bionické končetiny dávají nezávislost
Na vývoji nových bionických pomůcek se v zahraničí podílí i Angličanka Tilly Lockeyová, která přišla jako dítě kvůli nemoci o obě ruce.
Jak se vám s bionickýma rukama žije, co všechno zvládnete dělat? Dokážete si například zavázat tkaničky u bot?
TL: Musím říct, že na tohle jsem trochu líná, ale ostatní to dokáží. A to je úžasné, protože lidé si mysleli, že zavázat si tkaničky nikdy nepůjde. Tyhle ruce mají několik režimů úchopů. Samozřejmě, že to není úplně plynulé, ale můžete dělat, cokoliv chcete. Tím je to jiné v porovnání s lidmi bez končetin, protože s bionickýma rukama můžou lidi zase jezdit na kole, cvičit, můžou dokonce řídit auto. Je vlastně naprosto šílené, co s nimi dokážou. Bionické končetiny jim dávají zpátky život a vrací jim nezávislost.
Ale tohle není první verze vašich řekněme „náhradních rukou“, je to tak?
TL: Spíše třetí verzí. Měla jsem ruce od různých firem. Když to byly ty úplně první, tak jsem za ně byla moc ráda, ale nebyly moc technologicky vyspělé. Poté jsem dostala elektronické ruce a stala jsem se nejmladším dítětem ve Spojeném království, které je mělo. Tenhle model měl ale jenom jeden úchop a neumožňoval vám například vzít do ruky hrnek. A jak rostete, tak jste netrpělivý, chcete dělat věci jako vaši vrstevníci, takže to bylo frustrující.
Můj hlavní cíl do budoucna je, aby byly tyhle ruce hrazeny z veřejného zdravotního systému.
Tilly Lockeyová
A vývoj rukou byl velmi pomalý, nemluvě o tom, kolik to stálo peněz. Nakonec se nám ale podařilo vytvořit vlastní bionické ruce, se kterými teď můžu dělat všechny druhy úchopů, dokonce i nejmenší štípnutí. Což kdybyste mi řekli před lety, tak bych byla v šoku. Vývojáři dělají úžasné věci.
Na vývoji spolupracujete s britskou firmou Open Bionics a ruce nesou některé vaše nápady. Co to třeba je?
Čtěte také
TL: Vlastně i v těchto rukou mám svůj vynález. Všechny bionické ruce řízeny svaly, je někdy jednoduché aktivovat falešný svalový pohyb, nebo tomu tak aspoň bylo dřív. Vývojáři vytvořili něco, co je na základě mé myšlenky. Je to jakýsi režim zmrazení. Jde o to, že když něco v té dlani držíte, tak ať se svými svaly děláte cokoliv, ta dlaň se jen tak neotevře. A to dokud nezmáčknu jedno tlačítko na další tři sekundy.
Ono všechny pohyby posuzujete jen vizuálně, prostě podle toho co vidíte, protože nic necítíte. Takže tahle funkce vám nabízí jistotu a to, že se na ruce můžete spolehnout, a to je vždycky dobré.
Musím kritizovat
A jak ta vaše spolupráce s vývojáři vlastně v praxi vypadá?
TL: Jejich ambasadorem jsem od 10 let. Učím v podstatě nové lidi, jak ruce používat, jak držet věci, jak dělat různé aktivity. Jsem taky tváří jejich aplikace, kde jsou návody, ve kterých ukazuju jak ruce používat. Ale samozřejmě, že moje hlavní práce je být velmi kritická k novým nápadům.
A jaké jsou vaše plány nebo sny, co se vývoje bionických rukou týče, do budoucna?
TL: Nejsem si jistá, kolik toho můžu prozradit o aktuálním vývoji, ale v Open Bionics pracujeme na novém modelu, možná bude hotový do konce roku. Ale můj hlavní cíl do budoucna je, aby byly tyhle ruce ve Spojeném království hrazeny z veřejného zdravotního systému. Tohle bych chtěla dokázat i v dalších zemích.
Související
-
Jak se vyvíjí protézy a co přináší bionika? Podívejte se na přednášku protetika Maleše
Dnešní protézy už umí mnohem víc než jen vypadat jako chybějící končetina, ale dokonce se tak i chovat. Jak? To jsou úspěchy bioniky. Podívejte se na přednášku ve videu!
