Bionická protéza poskytuje nebývalé možnosti. Naučit se ji ovládat je ale někdy dřina

Karlík Kolesa a Jakub Zachoval. Zatímco pro Karlíka bude sžívání s bionickou rukou díky věku jednodušší, Jakub se musí všechno složitě učit

Mladý judista Jakub Zachoval se narodil bez části pravé ruky. Poslední dva roky používá díky Nadaci Konta Bariéry takzvanou myoprotézu neboli bionickou ruku. Jak se s ní učí žít?

Nejtěžší je odizolovat jednotlivé pohyby svalů, abych odděleně stahoval svaly buď na vnější, nebo na vnitřní straně ruky, a tím protézu zavíral nebo otvíral,“ popisuje 24letý Jakub Zachoval.

Narodil se bez zápěstí, dlaně a prstů na pravé ruce. Teď už má díky Nadaci Konta Bariéry druhým rokem takzvanou myoprotézu. Může pohybovat jejími prsty i natáčet zápěstí. Naučit se ji ovládat ve všech pozicích bylo ale podle Jakuba poměrně náročné.

Pro malé děti hračka, pro dospělé oříšek

V každé poloze, ať ji dám výš, nebo níž, se ruka zavírá a otevírá trochu jinak – svaly se jinak stahují,“ vysvětluje.

Jaká je budoucnost medicíny a lidského zdraví? Sledujte druhý přednáškový večer Experiment Speciál

Jak pomáhají v medicíně nové technologie? Jakubu Zachovalovi od mládí chybí část pravé ruky. I s tím to handicapem se stal špičkovým judistou

V úterý od 19.05 vysíláme živě na Facebooku a webu Radiožurnálu přednášky a rozhovory z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jak vypadají nejnovější lékařské pomůcky? Co nám přináší bionika? Sledujte online!

Když přijde pacient o ruku během života, dokáže si živě představit pohyb, který se v ruce odehrává. Jakub se ale bez ruky narodil, a to je velký rozdíl, protože on tuto představu nemá – všechno se musel učit znova a navíc docela dost pozdě,“ doplňuje Jan Maleš ze společnosti Otto Bock.

Podle něj je ideální, když pacient bionickou ruku dostane kolem třetího čtvrtého roku věku. „Jakubovi jsme protézu dali až ve 23 letech, a to už synapse mezi hemisférami těžko vytvoříte. Proto se Jakub učí ruku ovládat mnohem obtížněji než malé dítě, které má ‚zlaté období‘ motoriky a mnohem snáz se mu to uloží do hlavy,“ popisuje.

Malý Karel Kolesa se učí ovládat myoprotézu

Hod je třeba trénovat

Protézu Jakub ovládá pomocí dvou malých plíšků na její vnitřní straně. Jde o minielektrody, které snímají ze svalů myopotenciál, podle jehož úrovně se určuje, co bude protéza dělat.

Poprvé člověk hned upadne, ale byl jsem velmi paličatý, říká Petr Částka o tréninku s protézami

Petr Částka

Na začátku byla zdánlivě drobná nehoda. Když šel obhlédnout následky nevinného ťuknutí, ucítil náraz. Po převozu helikoptérou mu amputovali obě nohy. Petr Částka dnes opět nejenom chodí, ale i sportuje. Co se vlastně stalo? Kdy poprvé po úrazu pomyslel na lyže? A jak celou nehodu přijímá?

Pokud Jakub udělá cíleně slabou kontrakci, ruka se otevře nebo zavře. Pokud provede silnější kontrakci, ruka rotuje dovnitř nebo ven,“ popisuje Jan Maleš, jak to celé funguje.

Co třeba ještě Kuba musí trénovat je házení míčkem – načasovat, ve který moment má protéza povolit sevření a nechat míček letět, je totiž velmi složité. Zatímco lidem se zdravými končetinami se to zdá jako jednoduchý pohyb, Jakub, který nemá v ruce stejnou citlivost, jež by mu řekla, v jaké úrovni zrovna končetina je a co dělá, je to několikanásobně složitější.

Nová generace myo-protéz by ale už měla být intuitivnější. Do budoucnosti protetických pomůcek vás Jan Maleš zavede na večeru Experiment Speciál, v úterý 18. června v Ústavu organické chemie a biochemie.

Spustit audio
autoři: Vojtěch Koval, Anna Duchková|zdroj: Český rozhas

Související