Velké malé zprávy 26. května 2006

Lidem, kteří trpí depresemi a nepomáhají jim ani psychoterapie ani léky, může údajně pomoci speciální čip, který stimuluje takzvaný bloudivý nerv. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na tým amerických vědců. Pacientům se podle nich sice neuleví okamžitě, ale s postupem času jsou výsledky čím dál lepší.

Depresí, na kterou nezabírá tradiční léčba, trpí 10 až 20 procent pacientů. Speciálního čipu se však dočkají jen lidé, kteří už absolvovali čtyři tradiční druhy léčby. Vědci zatím implantovali čip necelým třem stovkám lidí. Jejich reakce na nezvyklý přístup byla údajně dostatečná. Výhodou nové metody je údajně i její cena. Implantát totiž stojí zhruba stejně jako jeden cyklus terapií elektrošoky na některé z amerických klinik.

Nejen Mrtvé či Aralské moře pomalu vysychá. Podobný problém trápí i největší vodní plochu v Číně, jezero Čching-chaj ležící ve stejnojmenné západní provincii. Čína platí daň za svůj vliv na oteplování klimatu. Navíc její ekonomický rozvoj situaci ještě zhorší. Slovo má asijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš.

Mikoláš: Klesající množství srážek i vysychání částečně způsobené i nadměrným spásáním trávy dobytkem místních pastevců udělalo své. Čchink-chaj nalézající se v nadmořské výšce 3205 metrů je dlouhé zhruba 100 a široké 65 kilometrů. Napájí ho celkem 23 řek, poslední výzkumy ale ukazují, že ale ani to zdaleka nestačí zabránit snižování vodní hladiny. Za posledních 30 let klesla o 4 metry.

Jezero je slané, v minulosti ale bylo bohaté i na ryby. negativně se však na životním prostředí podepsaly vojenské pokusy. Právě tady Číňané provedli svůj první atomový výbuch v roce 1964. Do osmdesátých let ho používalo i námořnictvo k testům torpéd. Dnes slouží jako turistická atrakce. Návštěvníci se mohou projet na lodi, třeba na Ptačí ostrov. Žádný z opeřenců už na něm ale nežije. Úřady zakázaly i rybolov, restaurace však i dál nabízí čerstvé kapry. Jezero Čching-chaj, které je posvátné hlavně pro Tibeťany tak zřejmě čeká podobný osud, jako například Aralské moře.

Neobyčejnou schopnost zachování zdravé populace objevili vědci u langust. Podle expertů tito živočichové dovedou rozpoznat přítomnost smrtícího viru v těle ostatních jedinců dříve, než se plně projeví příznaky nemoci, a od té doby se jim vyhýbají. Zmíněné chování vědci zaregistrovali u langust s latinským názvem Panulirus argus, které se jinak považují za společenská stvoření žijící pohromadě v podmořských jeskyních.

Experti z ústavu mořských věd ve Virginii a z Univerzity starého dominia v Norfolku si všimli, že nakažené langusty zřídkakdy sdílejí společný úkryt s ostatními; nebyli si však jistí, proč tomu tak je. Při pokusech, o kterých píše časopis Nature, zjistili, že langusty si uchovávají dobré zdraví tím, že se záměrně vyhýbají místům, kde pobývají infikovaní jedinci. Podle nich zřejmě langusty varuje jemný čich.