Velké malé zprávy 3. června 2002

11. duben 2014
Velké malé zprávy

Vědci vymysleli velmi účinný deodorant bránící bakteriím v rozmnožování tím, že je připraví o železo. Zdřímnutí na 30 minut až na hodinu v průběhu dne udržuje či navrací duševní výkonnost, když je mozek přetížený informacemi. Stárnutí je na prvním místě v seznamu 20 příčin trápení, které nelze charakterizovat jako nemoci a na něž si přesto lidé velmi stěžují.

Odborníci vymysleli novou metodu boje proti nežádoucímu pachu, kterému se v horkých letních dnech často obtížně bráníme. Vyšli ze skutečnosti, že čerstvý pot je bez zápachu - nepříjemné látky tvoří až kolonie bakterií, které se v něm množí. Většina deodorantů používá ke zničení těchto bakterií alkohol. Některé nežádoucí mikroorganismy však přežijí a množí se dál. Někteří výrobci proto přidávají do deodorantů i antibakteriální chemické látky.

Ovšem vědci z jedné výzkumné a vývojové laboratoře v Británie zvolili podle týdeníku New Scientist jiný postup. Využili faktu, že pot obsahuje železo - a to potřebuje ke svému množení většina bakterií. Přidali proto do svého deodorantu chemickou látku, která se na železo váže, takže bakterie ho už nemohou využívat. Další látka brání těmto mikroorganismům využívat železo z bílkovin v potu.

Nový kosmetický prostředek zkoušelo po dobu 2 týdnů 50 dobrovolníků - a ukázalo se, že je vysoce účinný. Dotyčná společnosti si tedy nechala svůj vynález patentovat.

Zdřímnutí v zaměstnání by zřejmě mělo být považováno za žádoucí. Ukázala to nová studie, kterou provedli vědci na Harvardově univerzitě v Massachusetts. Podle nich zdřímnutí na 30 minut až na hodinu v průběhu dne udržuje duševní výkonnost, když je mozek přetížený. Bez tohoto odpočinku záplava informací zahlcující mozek může - obrazně řečeno - "spálit" nervové buňky a vést ke ztrátě schopnosti vstřebávat nové poznatky. Výsledky studie přinesl odborný časopis Nature Neuroscience.

Vědci z Harvardovy univerzity požádali 129 vysokoškoláků, aby na obrazovce počítače rychle určovali různá písmenka a obrazce. Každý test trval zhruba hodinu a opakoval se 4krát denně. Při každém následujícím pokusu studenti potřebovali delší dobu k tomu, aby předměty spolehlivě určili. Když se však mohli mezi jednotlivými pokusy prospat, ke zhoršení výkonu nedošlo - a někdy se dokonce zlepšil. Různé verze experimentu podle agentury DPA ukazují, že člověk musí opravdu spát, aby se jeho výkonnost zlepšila.

Nestačí jen odpočívat se zavřenýma očima. Už dříve odborníci ukázali, že hodinka prospání zlepšuje bdělost, výkonnost a zlepšuje náladu.

Stárnutí je na prvním místě v seznamu 20 příčin trápení, které nelze charakterizovat jako nemoci a na něž si přesto lidé velmi stěžují. Po stárnutí následují práce, nuda, váčky pod očima, neinformovanost, plešatost, pihy, velké uši, šedé nebo bílé vlasy, ošklivost, porod, neštěstí, celulitida, osamělost, ale i kocovina a vzteklé chování na silnici.

Žebříček sestavil britský odborný časopis British Medical Journal. Cílem průzkumu bylo rozpoutat debatu o tom, co je choroba a co nikoli, a poukázat na stále výraznější tendenci označovat nejrůznější problémy za chorobu. To může mít své výhody i nevýhody. Člověk pak s větší pravděpodobností vzbuzuje soucit, než aby měl pocit viny. Může se tak zbavit některých závazků - například nemusí dělat některé práce.

Děti se už v raném věku naučí, že když si postěžují na bolest hlavy, vzbudí soucit. Na druhé straně už může být člověk natrvalo zařazen do určité "škatulky". Časopis nicméně zdůrazňuje, že lidé pociťující nějaké potíže či pseudonemoci, jako smutek, osamělost nebo pocit zbytečnosti, nejsou simulanti, ale opravdu trpí.

autor: Jana Olivová
Spustit audio

Více z pořadu