Velké malé zprávy 21. února 2002

Plchům na severu Anglie hrozí během tří let zánik. Podle zprávy v listu The Times je důvodem měnící se klima. Teplejší a vlhčí léta spolu s mírnějšími zimami způsobují, že plch uhyne hladem.

Hlavním nebezpečím jsou mírnější zimy, protože tito malí hlodavci se během nich častěji probouzejí ze zimního spánku a spalují tak více životně důležitých tukových zásob v těle. Vyšší letní teploty zase vedou k tomu, že hlavní potrava plchů dozrává dříve, také sklizeň končí dřív. Plch je tak nucem se brzy ukládat k zimnímu spánku a zima je tak pro něho delší.

Pokud klinické zkoušky dopadnou úspěšně, britští lékaři by už v roce 2004 mohli začít předepisovat léky proti bolesti založené na marihuaně.

Jak podle agentury Reuters uvedl ministr zdravotnictví Lord Hunt, příslušné testy mají vyhodnotit použití těchto léků při roztroušené skleróze a pooperačních bolestech. Výsledky se očekávají koncem letošního roku. Pak budou postoupeny příslušnému úřadu, který rozhodne, jestli jeden nebo více výrobků z marihuany dostanou povolení pro oficiální lékařské použití. Toto rozhodnutí by mělo padnout pravděpodobně v roce 2004 nebo 2005.

První zemí, která legalizovala použití marihuany jako léku při chronických onemocněních, se stala v loňském roce Kanada.

Polovina z asi 6 tisíc jazyků, kterými se ve světě mluví, je ohrožena. Ukazuje to podle agentury Reuters nová studie, kterou financovalo organizace UNESCO. Uvádí se v ní, že pod tlakem dominantních jazyků, jako je angličtina, francouzština, španělština, ruština a nejčastěji užívaná podoba čínštiny, stále rychleji mizejí jazyky menšinové.

Tento proces je sice přirozenou součástí vývoje lidské společnosti už tisíce let, ale nikdy nebyl tak rychlý, jako v posledních zhruba 300 letech. Dnes je tedy 3000 nebo i víc jazyků, jimiž se stále mluví, ohroženo nebo umírají. Ztráta každého jednotlivého jazyka přitom znamená i ochuzení celkové zásobárny lidských myšlenek a vědomostí. Například mnoho vysoce účinných léčivých rostlin znají jen lidé v tradičních kulturách. Když se jejich jazyky a kultura ztratí, ztrácí se též jejich znalost o rostlině a jejích léčivých vlastnostech.

Nejhorší situace je v tomto směru za posledních 100 let v obou Amerikách a v Austrálii. Ale i v Evropě je ohroženo na 50 jazyků, včetně keltštiny v Británii, několika laponských jazyků, kterými se mluví ve Skandinávii a v severním Rusku, stejně jako některé varianty rómštiny. V Africe je na ústupu asi 500-600 ze 1400 jazyků, 250 z nich hrozí bezprostřední zánik.

Satelitní komunikační systém Iridium po dvou letech ožívá. Podle serveru Scienceworld bylo k 66 dosud funkčním družicím vysláno na oběžnou dráhu dalších 5 a systém je připraven znovu sloužit.

Provozovatel Iridia se po nástupu GSM mobilních sítí dostal do finančních problémů a v roce 2000 oznámil bankrot. Vypadalo to, že satelity skončí v plamenech. V prosinci roku 2000 ale nový vlastník získal 20miliónovou zakázku od amerického ministerstva obrany. Nyní má systém zajištěnou životnost zřejmě až do roku 2010.

Debaty o tom, kolik je a kolik bylo vody na Marsu, dostaly nový impuls. Odborníci z Arizonské univerzity, soudí, že jí bylo obrovské množství. Stačilo na to, aby způsobilo katastrofální záplavy. Voda prý prýštila z puklin na povrch poblíž rovníku a razila si cestu řadou stolových hor ještě relativně nedávno.

Jak vědci uvádějí v časopise Geophysical Research Letters, byl to neobvyklý proud - řinul se zpod povrchu Marsu spíš jako láva. Devon Burrová a Alfred McEwen analyzovali snímky pořízené kamerou družice, která nyní kolem rudé planety krouží. Ukazují poblíž rovníku řadu vulkanicko-tektonických puklin, ze kterých podle těchto odborníků tryskala voda.

Pukliny samy mohou sice být staré, k poslední erupci vody z nich však mohlo dojít před pouhými 10 milióny lety. To je z geologického pohledu velmi nedávno. Pokud se pak voda vsakovala dolů, část jí mohla zůstat ve formě ledu blízko pod povrchem. A led těsně pod povrchem je jedním z důležitých cílů při hledání případného života na Marsu.