Velké malé zprávy 15. května 2002

15. květen 2002
Velké malé zprávy

Airbus chce montovat do osvětlení nad sedadly svých letadel skryté kamery, aby posádka mohla sledovat, co se v letadle děje, a včas zakročit proti případným únoscům. V boji proti terorismu - konkrétně při vyhledávání výbušnin - by mohly pomoci i včely. Domácí práce jsou sice namáhavé, ale kondici si při nich nezvýšíte, ani neshodíte nadbytečné kilogramy. Velryby pocházejí ze suchozemských živočichů podobných praseti. Život ve vodě a vývoj ve skvělé plavce jim umožnily změny ve vnitřním uchu. Australští vědci chtějí využít geneticky upravené ryby, aby odstranili z australských řek evropský druh kapra, který tam pronikl a ohrožuje původní domácí druhy.

Evropský výrobce letadel Airbus hodlá podle agentury DPA montovat do osvětlení nad sedadly svých strojů skryté kamery. Posádka by tak mohla monitorovat podezřelé cestující a zpozorovat únosce ještě dřív, než udeří. Toto opatření má podle týdeníku New Scientist pomoci ujistit cestující, že se bezpečnost letecké dopravy po 11. září zvýšila.

Podle odborníka Rolfa Gödeckeho budou maličké kamery obklopeny infračervenými diodami. Za normálního světla budou kamery fungovat běžným způsobem, ale jakmile se v kabině zhasne, začnou využívat infračervené světlo. Obrazovky v pilotní kabině umožní posádce sledovat, co se děje. Toto zařízení nebude nad každým sedadlem, ale teroristé nebudou samozřejmě jeho umístění znát.

Americké ministerstvo obrany chce v boji proti terorismu využívat i obyčejné včely. Podle listu The New York Times totiž vědci dokázali pomocí cukrové odměny včely přimět, aby místo květin vyhledávaly výbušniny. Práce na tomto programu je nicméně ještě v raných fázích a není prý zatím jasné, jak by toto včelí pátrání po bombách vypadalo v praxi na letištích a jiných veřejných místech.

Výzkum původně začal s cílem využít včel k vyhledávání nášlapných min. V tomto případě se využívá faktu, že miny zanechávají chemické stopy: výbušniny unikají do půdy, tam se rozpustí ve vodě, vodou se dostanou do rostlin. Pak se může - mimo jiné - sledovat, jestli včela při návratu do úlu nepřinese s pylem a nektarem také částečky chemikálií z výbušnin.

Domácí práce jsou sice časově náročné a vyčerpávající, ale i když se považují za fyzickou činnost, nezlepší zdravotní stav ani nepomohou shodit nějaký ten nadbytečný kilogram. Uvedli to podle agentury Reuters britští vědci. Konstatovali, že rychlá chůze je daleko lepší a zdravější způsob, jak se udržet fit, než vytírat podlahu, utírat prach či mýt okna, a to zejména pro ženy nad 60 let.

Odborníci zkoumali více než 2300 starších žen v Británii. Podle doktora Shaha Ebrahima, epidemiologa a odborníka na stárnutí z univerzity v Britstolu, se ukázalo, že domácí práce sice vyžadují fyzickou námahu, ale nezdá, že by znamenaly nějaký přínos pro zdraví. Když totiž vědci sledovali projevy, které se obvykle spojují s fyzickou kondicí a aktivitou, například tepovou frekvenci nebo obezitu, neprojevila se žádná souvislost s prací v domácnosti.

Sám doktor Ebrahim však přiznává, že je třeba dále zkoumat dlouhodobý vliv domácích prací, než je bude možné zařadit na seznam činností zdraví prospěšných.

Velryby pocházejí ze suchozemských živočichů podobných praseti. Přizpůsobení se životu ve vodě a vývoj ve skvělé plavce - akrobaty - jim umožnily změny ve vnitřním uchu. K tomuto závěru došel tým paleontologů z Británie, Indie, Pákistánu a USA zkoumající zkameněliny dávných kytovců. Velryby natrvalo opustily souši před asi 45 milióny lety.

Vědci nyní mají za to, že zjistili, nejen kdy, ale hlavně proč se tito živočichové pak už nemohli nikdy vrátit zpět na souš. Podle zprávy v časopise Nature to souvisí s faktem, že velryby a další kytovci jsou skvělí plavci s jedinečným smyslem pro rovnováhu. Vděčí za to polokruhovým kanálkům ve vnitřním uchu, které reagují na pohyb a změnu polohy hlavy. Tyto kanálky mají i lidé a jiní savci, u kytovců jsou však v porovnání s velikostí jejich těla daleko menší. Jsou proto také méně citlivé na rychlé, akrobatické pohyby.

Vědci zjistili, že u dávných velryb se tyto kanálky vyvinuly ihned, jakmile vstoupily do vody - ještě předtím, než začaly vypadat jako dnešní velryby či delfíni. Toto specializované vnitřní ucho, které bylo tak příhodné pro plavání, jim však znemožnilo řádně chodit po zemi. Proto se navždy přestěhovaly do moře.

Australští vědci mají podle týdeníku New Scientist v plánu využít geneticky upravené ryby, aby odstranili z australských řek evropský druh kapra, který tam pronikl. Dnes v některých říčních systémech tvoří převážnou část tamní rybí populace a ohrožuje původní domácí druhy. Odborníci proto chtějí do kapra vložit kopie genu, který způsobí, že se přestanou rodit samičky tohoto druhu - a ten postupně vymizí.

Časopis však neuvedl, jakým způsobem má být příslušný gen do kapra vložen. Laboratorní testy nicméně prokázaly, že tato technika může fungovat, než však vědci takto upravené ryby do řek a potoků pustí, musí si být jisti, že je tato metoda bezpečná. Musí mimo jiné určit, zda existuje riziko přenosu dotyčného genu na jiný živočišný druh. K tomu je třeba ještě rozsáhlý výzkum, který může trvat i několik let. Podle Rona Threshera z australské národní výzkumné organizace je však metoda genových manipulací lepší, než kdyby se měly ryby otrávit.

autor: Jana Olivová
Spustit audio

Více z pořadu