Velké malé zprávy 13. listopadu 2003

Kvalifikovaným zaměstnancům, jejichž místo je ohroženo, hrozí třikrát až čtyřikrát větší riziko depresí než těm, kteří se o svou pracovní pozici nemusí obávat. Vyplývá to ze studie australských lékařů, uveřejněné v britském odborném tisku. Autoři studie sledovali v roce 2000 skoro 12 set techniků, profesorů, zdravotních sester, lékařů a zástupců dalších profesí. Sledovaným osobám bylo od čtyřiceti do čtyřiačtyřiceti let; 55 procent z nich byli muži a 60 procent zaměstnanci státních organizací.

Z výsledků vyšlo najevo, že obavy o ztrátu pracovního místa zhoršují zdravotní stav lidí dokonce i ve vyspělých společnostech. Přibližně čtvrtina účastníků průzkumu, které sužovaly velké obavy o místo, trpěla depresemi a úzkostí a jejich zdravotní stav byl obecně špatný. Napětí v práci a nejistota spojená s možností ztráty místa vedou podle autorů studie k absencím kvůli nemoci, což snižuje produktivitu. Výzkumníci došli k závěu, že na vině je globalizace hospodářství. Nabádají proto šéfy podniků, odbory a vlády, aby si dobře všímaly možných účinků těchto jevů na zdraví zaměstnanců.

Unikátní 3500 let staré kostrové pohřebiště ze starší doby bronzové objevili archeologové Národního památkové ústavu v Olomouci při výzkumu na dómském návrší. Průzkum se koná v souvislosti se stavbou Arcidiecézního muzea. Archeologové se letos zaměřili na průzkum bývalých kočároven kapitulního děkanství na olomouckém Václavském náměstí, kde odkryli vrstvy z období 1500 let před naším letopočtem. Podařilo se jim odhalit kostrové pohřebiště věteřovské kultury. Podle odborníků se jedná o ojedinělý nález.

Přítomnost pohřebiště potvrdila už dřívější poznatky historiků, že lokalita byla nepřetržitě osídlována už od mladší doby kamenné. Podle autorů výzkumu šlo totiž o strategické území nad záplavovým územím řeky Moravy a poblíž předpokládaného brodu na kupecké stezce, který se zřejmě nacházel u dnešního Klášterního Hradiska.

Kojení urychluje hojení porodních ran a snižuje úroveň stresu. Jak píše internetová verze časopisu Nature, američtí vědci tuto skutečnost prozatím dokázali při pokusech na krysách - jsou ale přesvědčení, že totéž platí i u lidí. Pokud by se to skutečně prokázalo, získají příznivci kojení další argument ve prospěch přirozené výživy novorozenců. Zatím se mluví především o výhodách, které kojení přináší dětem - ty prý mají méně alergií, zánětů a žaludečních problémů.

O příznivých efektech, které má kojení na samotnou matku, se toho ale příliš neví. Vědci soudí, že hojení porodních ran u kojících žen souvisí s hormony. Po porodu se v jejich organismu zvýší úroveň prolaktinu a oxytocinu. Prolaktin podporuje cirkulující imunitní buňky, které mohou urychlit hojení a oxytocin, který vyvolává laktaci, zase snižuje úroveň stresových hormonů. Svá tvrzení teď chtějí autoři dokázat výzkumem u žen.