Ve válce: Už dva roky Ukrajina čelí ruské agresi. Poslechněte si seriál Martina Dorazína
„Když střela zasáhla náš dům a tlaková vlna vyrazila dveře, na nic už jsme nečekali,“ vzpomíná Nina z Ukrajiny
Dvouletá ruská invaze na Ukrajinu připravila miliony lidí o domovy. Někteří už se domů vrátili, ale jiní se nemají kam vracet, protože jejich domy anebo byty buď už neexistují, nebo jsou na území okupovaných Rusy. Osudy těchto lidí v druhém díle seriálu mapuje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
Dnipro. Jedna z dalších bezesných nocí, kdy se společně s uprchlíky ze záporožské a luhanské oblasti ukrýváme v době leteckého poplachu v podzemí hotelu.
Pocity a traumata běženců lze jen těžko popsat. Každý z nich to snáší jinak. Dvacetiletý Ruslan ze Severodoněcku se snaží nedat najevo svůj strach, zatímco jeho máma se chvěje a pláče. Babička smířeně mlčí.
Čtěte také
S fotografkou Ivou Zímovou a Ruslanem počítáme tzv. přílety, což jsou zásahy raketami někde nedaleko. Pro Ruslana nejsou tyto exploze ničím novým.
„V Severodoněcku jsme seděli v podzemí naší školy. Přiletěl granát a rozmetal celý zadní vchod. Další granát zasáhl střechu a třetí podlaží. Když jsem tam tahal kufry, ruksaky a tašky z bytu, nad hlavou mi prosvištěly rakety z raketometů Grad. Babička odhodila všechny tašky a utekla do sklepa. Napadlo mě, že i když všechno odhodím, stejně daleko neuteču. A když slyším, jak to sviští, neletí to na mě,“ popisuje.
Po dvou týdnech je vojáci vytáhli ze sklepa, ve kterém se tísnilo asi tisíc lidí, a odvezli je postupně do nedaleké Bělohorivky, kde byl pod vodárnou protiletecký kryt ještě ze sovětských časů.
„Vystupujeme z auta a voják nám říká: tady se můžete vykoupat. Tekoucí vodu jsme neviděli dva týdny, a tady tekla i horká. Z Bělohorivky nás potom do Dnipra odvezl ředitel vodárny Ivan Jurjevič. Je to dobrý člověk, pomohl tak mnoha lidem, a zadarmo. Ve škole zůstalo asi 300 lidí. Pak na ni svrhli bombu a všichni tam asi zahynuli. Nikdo se ta těla ani nesnažil odtud vyprostit,“ říká Ruslan.
Čtěte také
Dům už neexistuje
Ve vedlejší sklepní místnosti vypomáhá s praním a žehlením hotelového prádla paní Nina důchodkyně. I s rodinou sem utekla z města Polohy v záporožské oblasti.
„Když střela zasáhla náš dům a tlaková vlna vyrazila dveře, už jsme na nic nečekali a do půl hodiny jsme byli sbalení. Naházeli jsme věci do auta, navlékli si bílé pásky označující civilisty, označili jimi i auto a vyrazili směrem na Záporoží,“ popisuje Nina.
„Cesta trvala dlouho, protože na ruských kontrolních stanovištích nás důkladně prohledávali a zjišťovali, jestli nemáme příbuzné v ukrajinské domobraně. Rusové měli snazší práci, protože lidi dost udávali. Můj vnuk se strašně bál, ale voják, separatista z Doněcku, se mu vysmál. V Hulajpoli už byly pozice ukrajinské armády. Tam nám naši chlapci řekli, že už jsme v bezpečí a můžeme si ty bílé pásky sundat,“ líčí.
Paní Nina má jediné přání: vrátit se domů do Poloh. Loni na podzim ale přišla zpráva, že její dům už neexistuje.
Související
-
Probuzení do války
Ruská armáda překročila 24. února 2022 ukrajinské hranice. Martin Dorazín v tu chvíli řešil, zda je bezpečné zůstat v Mariupolu, nebo se s kolegy novináři vydat na cestu.
-
Tudy prošla válka. Reportáže Martina Dorazína z míst, které válka změnila k nepoznání
Před rokem Rusko napadlo Ukrajinu. Atmosféru těsně před začátkem války a po něm v Charkově časosběrně zaznamenal Martin Dorazín, zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině.
-
Válka na Ukrajině je jiná než ostatní, které jsem zažil, popisuje oceněný zpravodaj Martin Dorazín
Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky dnes získal Martin Dorazín, který působí na Ukrajině jako válečný zpravodaj Českého rozhlasu. „Je to úplně jiný typ války,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.