Válečný veterán se po letech proletěl ve spitfiru. „Bylo to perfektní,“ říká
Asi nikdy nebudeme v Česku schopní splatit dluh, který máme vůči veteránům bojů v Británii a Francii za 2. světové války. Právě k těmto hrdinům se po roce 1948 komunistický režim zachoval tak hanebným způsobem. Jedním z těchto veteránů je brigádní generál Emil Boček, kterému je už 93 let.
Díky České mincovně, Armádě České republiky, a mnoha dalším organizacím splnil velký sen a na slavném letišti Biggin Hill v jižním Londýně ještě jednou pilotoval slavnou stíhačku, se kterou kdysi létal u 310. československé stíhací perutě.
Šance připomenout letce
„Je to skvělá šance připomenout naše letce, protože pan generál Boček může být považován za reprezentanta svých kamarádů, našich hrdinů,“ říká dojatý Josef „Joe“ Vochyán z Czech spitfire Clubu, který let pana generála pomohl zorganizovat. Ředitel Vojenského historického ústavu, plukovník Aleš Knížek, oceňuje symboliku splnění Bočkova snu. Připomíná, že většina Čechoslováků, kteří bojovali v Británii, už šanci usednout znovu do kabiny milovaných strojů nedostala.
Emil Boček si po přistání v klidu sundal leteckou kuklu a anglicky shrnul své pocity v tom smyslu, že se mu to více než líbilo, že ten pocit prostě miluje. „Bylo to perfektní. Jsem rád, že se to uskutečnilo, protože jsem se na to hrozně těšil a jsem rád, že jsem se po tak dlouhé době proletěl ve spitfiru.“
Brigádní generál Boček přiznal, že v kabině dvoumístného stroje špatně slyšel a chvilku nevěděl, kdy má od pilota Dona Sigournyeho převzít řízení. Instinktivně taky hledal, kde se odjišťují kanóny a kulomety, jimiž byl vybavený jeho válečný spitfire.
Mše pro potomky českých letců
Na letiště Biggin Hill našel cestu i kardinál Dominik Duka, který v tamní kapli Královského letectva celebroval mši, a předal dar v podobě kopie Pražského Jezulátka. Nechyběly ani děti a vnoučata několika československých letců, kteří se proslavili ve stejnokroji RAF. Vee Darlingtonová, dcera legendárního nočního stíhače Karla Kuttelwaschera, je přesvědčená o tom, že bychom měli odkaz československých letců v Británii uchovat pro další generace.
„Hodně toho může naučit škola. Pravnuci těch hrdinů by se měli dovědět, že jejich pradědečkové bojovali za svobodu. Za tu svobodu, která teď v tolika zemích skomírá. Musíme ty příběhy udržet při životě. Mladým lidem musí být jasné, jaké oběti jejich předci přinesli pro ně a pro celou Evropu,“ říká paní Vee.
Ta se prý zvlášť teď po unijním referendu setkává ve svém okolí skoro každodenně s případy, kdy někteří Britové mluví velmi neuctivě o Středoevropanech. Let Emila Bočka, a celý příběh jeho československých kamarádů, kteří bojovali a umírali za Británii, pomáhá takové hlasy umlčet.
