Václav Pačes, člen ČAV
Z jakých zdrojů bychom měli v budoucnu čerpat energii? Neziskové organizace tvrdí, že bychom, měli více využívat obnovitelné zdroje. Právě neziskovky dnes představily vlastní energetickou koncepci. Ta hlavní, státní, které vychází ze závěru takzvané Pačesovy komise, by měla být definitivně schválena novou vládou na podzim. Zapomíná nová státní koncepce na obnovitelné zdroje a na větší úspory? Zeptáme se. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes. Dobrý den, pane profesore.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Dobrý den.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pokud se nepletu, tak na té státní energetické koncepci se pracuje už nějakých 5 let, vaše komise loni několik měsíců připravovala různé podklady pro tuto koncepci. Řekněte, proč podle vás ta koncepce stále ještě není schválena, na co se čeká?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ne, tak není to tak, že by se na ní pracovalo 5 let. Státní energetická koncepce byla přijata, platí, byla přijata těmi minulými vládami, teď by se měla novelizovat. Pochopitelně došlo k mnoha závažným událostem, ať už to byla krize plynová, ať už je to zvyšování cen energie a tak dále. Tehdejší nebo minulý premiér Topolánek pozastavil práci na koncepci až do té doby než bude vlastně odsouhlasena zpráva nezávislé energetické komise, které jsem teda měl koordinovat. Toto se skutečně teda stalo a na té koncepci se začalo pracovat, já vlastně nevím přesně kdy ani, ale teprve potom.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vím, že loni na podzim jste představili ty své závěry.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ano, závěry a od té doby se na ní pracuje. Abych se vám přiznal, já vlastně jsem teď tu, možná je to pracovní verze zatím, nečetl, ale přesto jsem nyl informován o průběhu prací, protože právě jsme byli i dotazovány na některé detaily té naší zprávy, na kterou měla ta koncepce navazovat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Neziskové organizace dnes představily vlastní návrhy, podle nich státní energetické koncepce nedoceňuje potenciál úspor a obnovitelných zdrojů. Tady jsou slova Martina Halami, odborníka na energeticky úsporné hospodářství.
Martin HALAMA, odborník na energeticky úsporné hospodářství:
Pokud by se ukázalo, jako že mně se to tak v tom návrhu ukázalo, že ty obnovitelné zdroje a úspory společně s nějakým doplňkem, dejme tomu, tuzemského uhlí jsou dostatečné, aby pokryly naše potřeby, tak ta jaderná energie se ukáže jako nadbytečná.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Souhlasíte, pane profesore, že v té koncepci jsou podceněny úspory energie a obnovitelné zdroje?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak rozhodně nebyly podceněny v té naší zprávě. Tam docházelo k diskusím na toto téma, byly tam nejrůznější výpočty a modelové situace a já si myslím, že obnovitelné zdroje jsou velmi důležitou součástí energetického mixu, my jsme to také takhle definovali, ale určitě nejsou tou rozhodující součástí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, když to převedu, abychom tomu všichni rozuměli, jenom z alternativních zdrojů bychom si neposvítili třeba v roce 2020?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
To jsem o tom plně přesvědčen, jsou to důležité doplňkové zdroje, ale ty hlavní součásti našeho energetického mixu musí přijít odjinud. Česká republika a celá Evropa nikdy nebudeme nezávislé na energetických zdrojích, vždycky budeme muset dovážet především samozřejmě ropu a také plyn. To je jednou dáno. No a teď čím se to bude doplňovat. Já tak úplně nemohu souhlasit s tím, že to doplnění těmi obnovitelnými zdroji je dostatečné, ale také v naší zprávě té nezávislé komise se říká, že jaderná energetika už dnes je neodmyslitelným, neodmyslitelnou součástí energetického mixu a vyplývá z toho trošku, a to bylo mezi řádky, to nám bylo vytýkáno, ale důvody jsou zřejmé, důvody jsou ty, že odborníci tam byli jmenováni do té mé komise politickými stranami, čili se tam poměrně obtížně docházelo k nějakému souhlasu. Nicméně se tam z toho jasně vyplývá, že energetika, že jaderná energetika určitě by měla být přinejmenším jedním bodů, který by měl být velmi vážně diskutován. Dneska už se ukazuje, že pravděpodobně ty příští vlády budou už zcela vážně uvažovat o vybudování přinejmenším těch dvou jaderných bloků v Temelíně, přičemž ty tam byly původně už dávno plánovány.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
No, a co vy říkáte vlastně na to, že elektrárenská společnost ČEZ už vyhlásila výběrové řízení na firmu, která by právě měla postavit ty dva nové jaderné bloky? Jenom připomínám, že nemá souhlas vlády a ani posouzení o vlivu stavby na životní prostředí, jestli to trochu ČEZ neuspěchal?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak ta EIA skutečně ještě není hotova, ale víte, ono všechno trvá tak hrozně dlouho, že já jsem teda taky trošku překvapen, že takhle brzo už se snaží organizovat výběrové řízení na stavbu přímo. Ale ono možná, že počítají s tím, že to bude tak dlouho trvat všechno, že prostě chtějí ty věci dělat v předstihu. Rozhodně nelze počítat s tím, nebo nelze postupovat tak, že by jedna věc navazovala na druhou. Pravděpodobně právě pro tu zdlouhavost těch procesů je zapotřebí paralelně se jimi zabývat a potom holt to nějak to na sebe navázat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jiná možnost, než postavit ty dva nové jaderné bloky v Temelíně podle vás není?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
V čem myslíte?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, pokud jde o jadernou, pokud jde o jadernou energii.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Podívejte, těch možností je mnoho, také my nemusíme být úplně soběstační, my můžeme dovážet do budoucna elektrickou energii. To není nikde řečeno, že my musíme být v tomto úplně soběstační, ale podle mého názoru by to nebylo úplně zodpovědné v současné době. Čím více budeme nezávislí a znovu říkám nikdy nebudeme úplně nezávislí, ale čím více budeme nezávislí, čím více budeme pokrývat energii z našich domácích zdrojů, tím lépe. Proto já si myslím, že jakési rozšíření jaderné energetiky u nás je žádoucí. Jestli je to zrovna Temelín nebo ne, je jiná otázka, ale fakt je, právě proto, že už ty dva bloky tam jsou a že tam byly původně plánovány čtyři bloky, je tam vlastně na to všechno, tak pravděpodobně důvodem je hlavně ekonomika, že to bude vlastně nejlevnější.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nicméně ale ekologové tvrdí, že ta dostavba může stát až 550 miliard korun, to když člověk slyší takovou sumu, tak si řekne stojí to opravdu za to?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak já, abych vám řekl, pravdu, v tomhle tom skutečně nejsem vůbec informován.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Informovaný.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
A nejsem v tom kovaný, ale zdá se mi to také trochu mnoho. Pokud vím, tak ty první dva bloky stály tenkrát 100 miliard, takže nevím, proč by tyhle měly stát 500 miliard, nevím, k tomu neumím zaujmout stanovisko.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ekologům vadí také to, že provozovatel má velmi nízkou zákonem omezenou odpovědnost za případné škody, je to tak?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak není to tak. Ta odpovědnost je značná, ale je tam pravda, že je, je to pravda, že je omezená. Víte, odpovědnost za takovéhle havárie je vždycky omezená, ta nemůže být stoprocentní. Jak bychom si to představili. Někteří ekologové tvrdí, že by ten, že pokud by měl být zvýšená ta odpovědnost, takže potom to pojistné by bylo tak vysoké, že by to udělalo jadernou energetiku nekonkurenceschopnou. My jsem dělali v tomto směru analýzy a nám to vyšlo trošku jinak. My si myslíme, že ta zodpovědnost, to krytí odpovědnosti je dostatečné, a že jaderná energetika přes to přese všechno v budoucnu zejména v tom dlouhodobém, v té dlouhodobé perspektivě bude se vyplácet.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nicméně je tu další výhrada a ta se týká toho, že není vyřešeno, kam s jaderným odpadem. Vy máte nějaký návrh, kam sním?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak já si myslím, že tohle to je velmi závažný argument, protože jaderná energetika nemá takzvaný uzavřený cyklus, prostě zbývá tady jakýsi nebezpečný jaderný odpad, teď co s ním? Klasická otázka. Já se domnívám, ale že je méně závažná, než byla před několika lety a to proto, že se vyvíjejí jaderné reaktory dalších generací, třetí, čtvrté generace a tak dále, které budou to jaderné, ten jaderný odpad, který je asi ještě plný energie, dále využívat pro zisk energie a ten odpad z těchto typů reaktorů bude, jednak ho bude daleko méně, bude méně radioaktivní, ale co je důležité, ty radioaktivní nuklidy, které tam vzniknou, budou mít daleko, daleko kratší poločas rozpadu, čili nakonec se z nich stanou po, řekněme stovkách let, neradioaktivní materiály. V tuto chvíli ten radioaktivní odpad skutečně je problémem, ale já si myslím, že ani skoro už není, nemá význam hledat nějaká ta stabilní dlouhodobá, stabilní úložiště, hlubina protože tento dnes odpad se bude využívat jako jaderné palivo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
I dnes nám posíláte otázky na emailovou adresu dvacetminut@rozhlas.cz. Veronika Nová se ptá: "Pane profesore, jak se budou podle vás vyvíjet ceny elektřiny v době krize? Četla jsem názor, že by je krize mohla stlačit dolů."
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Já si to také myslím, vlastně už se to i částečně ukazuje, myslím, na benzinových pumpách, nevím, poslední dobou jsem nečerpal benzin, ale bylo to tak. To víte, energie vždycky bude drahám ta doba, kdy byly energie levná, už je dávno pryč. Rozvíjí se tady celý obrovský svět, těžní Amerika, Čína, celá vlastně jihovýchodní Asie, to jsou obrovské země, které se rozvíjejí velkým tempem a budou prostě potřebovat stále víc a víc energie. Čili doba, kdy energie bylo dostatek a kdy byla levná, je pryč. Jestli se bude teď zdražovat na jako dopad té naší krize nevím, ale nedomnívám se, že to bude nějak dramatické.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Karel Polák z Olomouce: "Proč naši představitelé jak z ČSSD, tak z ODS, kteří tráví dovolenou v blízkosti lidí napojených na ČEZ, s nimi nedomluví snížení cen elektřiny?"
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tohle to je častá otázka, kterou jsme také řešili. Víte, ČEZ i když je státní organizace nebo polostátní organizace, tak se řídí tržními mechanismy a mně se to taky nelíbí. Já si myslím, abych vám řekl pravdu, že energie u nás je skutečně velmi drahá, ale ona je drahá i jinde. A myslím si, že ta domluva takhle, jak si to posluchač představuje, asi není úplně dost dobře realizovatelná.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Je to škoda ale.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Je to škoda, já bych, já si myslím taky, že máme příliš drahou energii.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to říká Václav Pače, bývalý předseda Akademie věd, v současnosti šéf biochemické společnosti. Jak vůbec, jaký vůbec pro něj byl návrat do laboratoře a jak hodnotí svého nástupce v čele Akademie, zeptáme se právě teď. Pane profesore, vy jste na konci března odešel z čela Akademie věc, tak nám řekněte, jaký byl návrat z té úřednické práce do laboratoře?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak já jsem nikdy laboratoř neopustil, svoji skupinu jsem neopustil, já jsem stále byl členem a pracovníkem Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a tam jsem se jenom vrátil na plný úvazek. Bohužel mně zase trošku sklaplo, protože jsou tady velké projekty z těch operačních programů evropských a já jsem byl požádán, abych tu vědeckou část toho jednoho koordinoval. Je to veliký projekt, zrovna včera jsme byli na ministerstvu školství, dneska jsme byli na ministerstvu školství, kde jsme zase jednali, jednali a jednali, takže jsem z toho trošku otráven, ale.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže nejste pořád v té laboratoři?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ne, to vůbec.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A to byl vás sem trochu, pokud se nepletu.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
No, byl, byl skutečně. Víte, já jsem říkal v laboratoři, ono část toho stále ještě je práce u psacího stoku a u počítače psaní publikací, diskuse s kolegy a tak, já už s těmi pipetami pracuji minimálně, ale přesto tohle to zase jsou schůze a jednání, no, ale to bude končit koncem září, nebo respektive v polovině října, kdy musíme odevzdat ten projekt, tak potom snad se k tomu už dostanu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A na čem pracujete teď, na nějaké objevu, výzkumu?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak, no na výzkumu určitě, na objevu nevím.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Co jiného.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Objevy, objevy se jen tak jako nesypou z rukávu. No, my pracujeme na několika projektech, já jsem v oblasti, která se jmenuje genomika, to jest čtení dědičných informací celých organizmů. A v tomto případě my máme některé organizmy, které jsou velmi zajímavé, jsou to jednak bakterie, které jsme získali z nějakých dolů a které možná zpracovávají svým způsobem unikátně určité látky přírodního charakteru a možná i umělé látky. Tak to je jedno téma. Potom tady máme takové zajímavé téma, kterému říkáme onkogen. Spolupracujeme s chirurgy z 2. lékařské fakulty a také s kolegy 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a díváme se na geny, jak jsou využívány nebo naopak nevyužívány v určitých typech nádorů a srovnáváme to s tou zdravou tkání.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nedávno tady byl biochemický kongres, tam bylo 2,5 tisíce biochemiků z celého světa a vyšla z toho jedna velmi pozitivní zpráva, a to, že za 20 let budeme lék na rakovinu, byl to jen dobrý novinový titulek, anebo je to realita?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ne, byl to dobrý novinový titulek. Zavinil jsme ho já, protože na tiskové konferenci, kterou jsme k tomu měli, snad jsem byl takhle dotázán a řekl jsem, že to je můj názor, že by mohly některé typy léčiv proti rakovině být vyvinuty do té doby, takové ty, taková ta léčiva, která by byla založena skutečně na těch genech, které způsobují rakovinu. My máme samozřejmě léčiva, chemoterapie je mimořádně úspěšná, ale má svá omezení, je většinou toxická a víte, že ne vždycky zabírá. My jsme se spíš bavili o tom, že zejména ten, ten vývoj právě genomiky a analýzy genů, které jsou využívány nebo zneužívány, bych spíše řekl, v nádorovém bujení, by mohly poskytnout takovou tu biologickou léčbu. My jsme tam měli vynikajícího britského vědce Davida Lejna, který je objevitelem takového jednoho genu, který je velmi nadějný právě z toho pohledu a zdá se, tak jak on tam to přednášel, že opravdu se blíží ta doba rychleji, podle mého názoru, než se nám zdálo ještě před 5, 6 lety.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale za 20 let, že by tady byly léky na rakovinu, tak to je opravdu asi přehnaná představa.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ne, není to přehnaná představa, já si myslím, že za těch 20 let postoupíme velmi podstatně v hledání nových typů léků, to jest těch, který jsou založeny právě na znalosti genů, které jsou zapojeny do nádorového bujení.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal v Mladé frontě, že jde především o to, že umíme ovlivnit enzymy.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ano.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A právě, právě to jsem si říkal, že se musím zeptat, jakým způsobem jste to myslel, to znamená, že vy je umíte ovlivnit, aby nějakým způsobem fungovaly?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Anebo nefungovaly.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Anebo nefungovaly.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ano, je to tak, je to skutečně tak. My můžeme zasahovat dnes do, řekněme procesů v buňce, ať už nádorové nebo normální velmi cíleně, tak, že ovlivníme funkci jednotlivých enzymů. Enzym, to je taková ta funkční molekula. To je to, enzymy jsou třeba žaludeční šťávy, enzymy jsou zodpovědné za trávení potravy a za celou řadu, nebo za tisíce v naší, v naše, organizmu a některé z nich jsou právě také samozřejmě zapojeny, protože to jsou produkty genu zapojeny do nádorového bujení například a do dalších chorob, zdá se, že by se dařilo určitými látkami právě tohle to ovlivňovat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A to by byla právě cesta k těm novým lékům. Ostatně vy jste tu cestu už nastartoval v roce 1970, když jste objevil jako první enzym, které umí ovlivnit růst rostlinných buněk.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ne, ale to je trošku něco jiného, máte ale pravdu, máte pravdu, že na také na základě této práce se objevily potom další látky, které právě ovlivňují, ukázalo se, regulaci dělení buněk a tedy to je proces, který velmi úzce souvisí právě s nádorovým bujením.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jedna otázka z dvacetminut@rozhlas.cz.: "Nebudou léky na rakoviny moc drahé až budou?"
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Teď, teď se o tom mluví, jak je všechno drahé, jak ty farmaceutické společnosti dokonce uplácejí lékaře. Já si nemyslím, že je to na denním pořádku, ale mám pocit, že tady je trošku třeba dávat na to pozor. To víte, je to drahé, protože dostat nějaký lék až k pacientovi, stojí dneska několik set milionů dolarů. Jen málo států dokáže všechna ta, ty postupy, které jsou zapotřebí k tomu, aby se lék nakonec podával pacientovi, jen málo států si je může dovolit, má na ně. To je také důvod, proč třeba ta naše virostatika a kancerostatika, ať už je to z laboratoře Antonína Holého nebo jiných nakonec jsou produkovány a vyráběny ve Spojených státech, protože ty finální velmi drahé testy jsou dělány tam.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to říká předseda biochemické společnosti a bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes a další téma, tak to jsou peníze. Mají naši vědci vůbec důvod zůstávat v Česku? Zeptáme se. Chtěl byste se ještě někdy vrátit do čela Akademie věd? Řekněte upřímně.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak nechtěl a ani bych na to neměl, abych vám řekl pravdu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Proč?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Já si myslím, že to potřebuje někoho mladšího, razantnějšího v této době, někoho, kdo už není tak opotřebovaný.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A je podle vás Jiří Drahoš dobrým předsedou Akademie věd?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Já si myslím, že je vynikajícím předsedou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
I když vy vědci asi do sebe potom tak nešijete jak třeba politici?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
No, to nešijeme, to máte pravdu, ale jak vidíte teď z posledního vývoje, tak bohužel nastala i roztržka mezi určitými skupinami vědců, právě co se týče financování zejména Akademie věd, ale celé české vědy, takže i tam dochází k třenicím.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, vy mluvíte o tom, o sporu ohledně financování Akademie věd, protože původně měla státní dotace pro Akademii věd klesnout o miliardu, nakonec premiér Fischer, slíbil, že klesne jen o půl miliardy. To je podle vás dobrý výsledek, podle vás dokázal Jiří Drahoš jaksi dosáhnout slušného výsledku?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Určitě dokázal dosáhnout toho maxima, které bylo prostě dosažitelné v této chvíli, ale tu za celou záležitost tu neřeší.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže podle vás bude stejně potřeba vyřešit, jak to bude s financováním Akademie věd v roce 2011, 2012 a to je věc, vlastně teď se vyřešil příští rok, ale nevíte, jak to bude pro věc za 2 roky?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
No, a tady je třeba skutečně rozvinout k tomu velmi otevřenou diskusi, kterou pan premiér Fischer slíbil a já doufám, že ty nové vlády nebo ta nová vláda to převezme tento závazek, že bude opravdu otevřená diskuse o směřování české vědy a o také jejím zajištění a financování. To je na dlouhý rozhovor, ale chtěl bych k tomu říct to, že takové ty skoky a přemety, které tady jsme, které jsou nesystémové a kterých jsme byli svědky, nesvědčí zejména důvěře mladých vědeckých pracovníků v naší, v naší vědu a v tom, jak je organizována, takže opravdu po té přestřelce, která byla a kdy opravdu hrozí Akademii věd tak drastická snížení rozpočtu, tak už nám oznámilo několik mladších kolegů, kteří působí dlouhodobě v zahraničí a kteří se chtěli vrátit a my jsme je sem lákali, protože mají vynikající výsledky, přicházejí z Harvardu a ze Stanfordu a z těhle těch /nesrozumitelné/ univerzit, tak nám už bohužel oznámili, že nepřijdou, abychom s nimi nepočítali a dokonce někteří mladí nebo středně věcí pracovníci z Ústavu molekulární genetiky už uvažují o tom a jeden z nich už bude odcházet a další uvažují o tom, že odejdou. Oni nemají s tím problém, protože jsou tak dobří, že mají nabídky do laboratoří v zahraničí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak je vůbec v současné době plat vědce?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Tak ten je ve velmi širokém rozmezí, protože.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Průměrně, jestli se třeba dá říct nějaká suma?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Ano, dá, dá, dá se říct, ale já bych k tomu chtěl jenom říct to, že my už nejsme dneska na našich ústavech závislý na těch státních tabulkách pro státní zaměstnance, protože ústavy přestaly být státními organizacemi příspěvkovými, ale jsou těmi veřejnými výzkumnými institucemi, protože za jménem našich ústavů za názvem je to vvi, veřejná výzkumná instituce, a ve skutečnosti každý ředitel si může určovat své, své platové podmínky a své, tu tabulku platovou podle svého. Akademická rada ještě za mého působení vydala jakési takové ne direktivy, ale návrhy, náměty, jak bychom si představovali, aby se to příliš nerozeběhlo. Ředitelé velmi rozumně se jich drží a ten průměrný plat dneska, když odečteme, když do toho nepřipočteme studenty, tak je, domnívám se, u vědeckého pracovníka někde kolem 36 tisíc. Já vám mohu říct můj plat, já mám 36 tisíc teďko.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A kolik let jste v Akademii věd, nám ještě řekněte?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Já jsem tam od roku 1965.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A máte 36 tisíc hrubého.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Hrubého základní plat, základní plat, ovšem mám k tomu příplatky z grantů, které ovšem musím získat. Kdybych je.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže to není žádná sláva. Kolik si vydělá třeba takový vědec pro srovnání vašeho typu v Německu v Americe?
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
No, tak to je řádově víc, ale on si tam každý vydělá řádově víc než u nás, to je dáno prostě tou, tím historickým vývojem podle mého tam ti vědci jsou placeni lépe i proto, že mají i možnosti prostě, lepší možnosti vstoupit do těch aplikací, kde mnoho třeba v mém oboru konkrétně jsou konzultanty různých firem, kde získávají poměrně značný plat ještě navíc, u nás ty firmy prostě neexistují, takže tady to není.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes, díky za návštěvu, na shledanou.
Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR:
Na shledanou, děkuji.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Za chvilku další zprávy Radiožurnálu, Helena Šulcová přeje hezký zbytek dne.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pacienti s úrazy plní nemocnice, záchranáři aktivovali traumaplán. Ledovka komplikuje pohyb ve městě
-
Zmocněnec Turek? Je to snaha obejít zákon. Prezident ho měl jmenovat, tvrdí ústavní právník
-
Provoz vlaků omezuje ledovka, letiště hlásí zpoždění letů. Srážky mají během dopoledne ustat
-
ŽIVĚ: Sněmovna jedná o důvěře Babišově vládě. Jak bude SPD hlasovat, není jasné