V Užhorodu byla v období První republiky zřízena první romská škola na území tehdejšího Československa
V rámci 100. výročí vzniku republiky pokračujeme další historickou vzpomínkou. V letech 1919 až 1938 byl Užhorod hlavním městem Podkarpatské Rusi, která byla součástí Československa. A právě Užhorod se proslavil jedním prvenstvím. Jakým? Byla zde zřízena první romská škola na území tehdejšího Československa. Podrobnosti zná kurátorka Muzea kultury Romů na Slovensku Adriana Daneková.
22. prosinec 1926 se zapsal jako významný den pro romskou školu v Užhorodu. Právě v tento den byly otevřeny její brány. Co předcházelo jejímu vzniku?
„První snahy obyvatel Užhorodu o založení takovéto romské školy spadají možná ještě do roku 1923 nebo 1924. Člověkem, kterému se připisuje velký podíl na vzniku této školy, je pan Josef Šimek, který byl vrchní odborový rada ministerstva školství a národní osvěty. Touto myšlenkou dokázal nadchnout romské obyvatelstvo v Užhorodu. A dokonce se říká, že zaslali dopis s návrhem na vybudování školy i prezidentovi Tomáši Garriguu Masarykovi, který potom následně tuto školu podpořil i z vlastních zdrojů. Šlo o sumu 10 000 korun.“
Podíleli se na vybudování romské školy i samotní Romové?
„Ano, podíleli se. Zavázali se například, že vyrobí 19 000 cihel na výstavbu školy. A také se zavázali, že se budou zadarmo podílet na její výstavbě, to znamená, že si ji postavili formou dobrovolnických prací. Následně se o školu starali.“
Romské obyvatelstvo sice školu přijalo, ale co na to říkaly samotné děti?
„Jak jste už říkal, škola byla otevřená 22. prosince 1926. V ten den, už od šesté hodiny ranní bouchaly na dveře, aby se do školy dostaly. Návštěvnost školy, tedy školní docházka byla v první roce stoprocentní, stejně tak v letech následujících. Počty dětí v prvním ročníku se různí. Setkáváme se s počtem 35 dětí nebo 29 dětí. Škola byla nejprve zřízena jako jednotřídka, někde se uvádí, že do roku 1933 nebo do roku 1935, potom fungovala jako dvoutřídka.“
Šlo o zcela obyčejnou klasickou školu? Nebo se vyučovaly nějaké speciální předměty?
„Šlo o školu, dá se říct, národní. Učilo se ve slovenském jazyce. Děti se učily v prvních letech především jazyk, matematiku, tehdy počty. Dokonce v první roce působení školy, myslím, že to bylo po půl roce, mohli do osnov zařadit i hudební výchovu, ta byla velmi oblíbená. Vyučovalo se přibližně v půlhodinových intervalech. Tyto hodiny byly protknuty také různými vyprávěními nebo ručními pracemi tak, aby si děti udržely pozornost. Potom například už v pátém ročníku mohly děti přestoupit i do měšťanské školy nebo nějaké odborné školy, protože to bylo také záměrem této školy.“
Jaká byla úspěšnost romských žáků?
„Máme například zmínky o jednom žákovi, který dokonce absolvoval celou obchodní školu. Velmi oblíbeným předmětem byla hudební výchova. Někteří z nich dokonce potom založili dvě vynikající kapely, které se velmi dobře potom uplatnily.“
Kolik učitelů ve škole působilo během doby celé její existence?
„Prvním učitelem byl pan Šesták. Bohužel tam nepobyl dlouho, protože onemocněl. V září 1927 tedy nastoupil další učitel, pan Mikuláš Tomčány. V prosinci 1927 nastupuje další pedagog, Michal Cinkovský. Potom přichází další pedagog, pan Hegedüš, který zůstal na škole šest let. Právě on zaznamenal největší úspěchy. Byl i vyhlášený tehdejším romským králem za romského barona.“
Je pravda, že na romskou školu v Užhorodu se přijely podívat i různé delegace ze zahraničí?
„Ano, je to pravda. Z mnoha zemí skutečně přijely a navštívily tuto školu. Dá se říct, že pedagogika v této oblasti v Československu byla v tehdejší době na poměrně vysoké úrovni. Byla to opravdu jedinečná škola svého druhu, nejen u nás, ale i v Evropě, dokonce bych si dovolila tvrdit to, že i ve světě.“
Jak dlouho fungovala romská škola v Užhorodu?
„Působnost školy byla do roku 1937 nebo 1938.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.