Primář covidového oddělení: Polovinu pacientů v těžkém stavu můžeme zachránit

Na hlášení oddělení se sejdou všichni zdravotníci, kteří měli službu, a referují o tom, co se dělo|foto:Martin Pařízek,Český rozhlas

„Míříme na hlášení našeho oddělení, které odstartuje náš den. Sejdou se na něm všichni lékaři a ti, co měli službu, budou referovat o tom, co se dělo,“ vysvětluje cestou chodbami oblastní nemocnice Náchod lékař Petr Štěpánek.

Hned po ránu od kolegů slyší také špatné zprávy. „Na jedničce nás opustil pán v osm hodin večer, tomu se prostě kompletně zhroutil oběh. Pán vedle, ten se horší, i když má remdesivir,“ říká jeden z doktorů.

Nějak to ukočírovat

Petr Štěpánek aktuálně nezodpovídá jen za anesteziologicko-resuscitačního oddělení, ale i za jednotku intenzivní péče pro covidové pacienty, která vznikla v náchodské nemocnici uzavřením urologického oddělení.

„Já tam jsem proto, abych se všechno nějakým způsobem snažil ukočírovat a směřovat. Abychom se pokud možno o lidi postarali, to je moje úloha. Musím smeknout klobouk před všemi kolegy, protože si myslím, že se s tou situací pasují nadmíru statečně a skvěle,“ pochvaluje si primář.

Covidová jednotka intenzivní péče je izolovaná od okolí, dostanete se na ni jen přes takzvaný filtr, což je malá místnost na převlékání. „Vydezinfikujte si ruce, pak začnete rukavicemi,“ radí Petr Štěpánek.

Vysoké tempo zhoršení

I při navlékání se do ochranného obleku a nasazování štítů na obličej je stále na telefonu. Teď například řeší žádost z jiné nemocnice o přijetí zhoršujícího se pacienta s koronavirem. „Dal byste nám teď chvilku? Máme tady sedmdesátý ročník, který se nám úplně zbořil ventilačně. Dost vysokým tempem se nám to tady plní,“ říká do telefonu.

8 fotografií

Po příchodu na JIP míří primář přímo k ženě v nejzávažnějším stavu. „Je ročník 1970, obézní, diabetička, teď je agresivně ventilovaná,“ popisuje u jejího lůžka. Zatímco se další
lékaři i po konzultaci s královéhradeckou fakultní nemocnicí snaží ženě pomoci, musí ovšem Petr Štěpánek spěchat k jinému pacientovi.

Náhlá zástava oběhu

„Péťo, prosím tě, zastavil se,“ říká jeden z kolegů primářovi. U muže ve vedlejším pokoji, který ještě před pár minutami mluvil se sestřičkami, došlo k náhlé zástavě oběhu. Pokojem se nese alarm přístrojů a personál okamžitě začíná s resuscitací. Primář dává nepřímou srdeční masáž a žádá další adrenalin. Po několika dlouhých desítkách vteřin konečně nahmatá puls.

Lékaři konzultují pomoc pacientům s královéhradeckou nemocnicí|foto:Martin Pařízek,Český rozhlas

Petr Štěpánek s resuscitačním týmem pacienta prozatím zachránil, ale vyhráno zdaleka nemá. Podobné rychlé zhoršení zdravotního stavu je pro covid typické a podle primáře i nejzrádnější: „Za kariéru je anesteziolog zvyklý pracovat s určitým stupněm respiračního selhání. Měli jsme těžké chřipkové, virové pneumonie. Ale se současnou situací se to nedá srovnat s ohledem na množství a také na agresivitu průběhu,“ vysvětluje.

Optimistou situaci navzdory

V oboru pracuje tento primář dvacet let, takto náročné týdny ale stejně jako jeho kolegové ještě nezažil: „Úmrtí je samozřejmě daleko víc. Takže je tu extrémní námaha a psychický nátlak na to, abyste to zvládnul. Pomalu se dá říct, že padesát procent hospitalizovaných pacientů v takto těžkém stavu umírá. To je velké procento. Pro všechny to bude těžké zvládnout. Ale pořád je ta druhá polovina, kteří to zvládnou,“ uzavírá s nadějí v hlase Petr Štěpánek s tím, že je optimista.

Tady na covidové jednotce intenzivní péče náchodské nemocnice všichni ve dne v noci fungují jako dobře sehraný tým a právě to je podle personálu vůbec nejdůležitější. V dalším díle tohoto seriálu stráví naši reportéři část služby se zdravotní sestrou.