V Letech uctili památku obětí romského holocaustu. Piety se zúčastnil Duka
Pietní akt v Letech na Písecku dnes připomněl oběti romského holocaustu. U památníku poblíž místa, kde stával sběrný tábor pro Romy, zaznělo před zhruba stovkou shromážděných duchovní slovo kardinála Dominika Duky, který se akce zúčastnil poprvé.
Tradičně přijeli zástupci velvyslanectví a ústavních institucí, nikdo z vysoce postavených představitelů české politiky však nedorazil.
Spojené státy zastoupil velvyslanec Norman Eisen, nechyběli rovněž velvyslanci Polska, Německa, Francie a Velké Británie. Pietní akt se konal za ponuré atmosféry, ke které přispělo nevlídné počasí i zápach od vepřína stojícího na místě tábora.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková slíbila, že se zasadí o odstranění vepřína. Romské iniciativy o to usilují již delší dobu, řešení je však nejspíš stále v nedohlednu.
Za dosud nevyřešenou situaci s vepřínem může podle historika Michala Pehra několik faktorů. „Romský holocaust stál v pozadí, příliš se o něm nemluvilo, nepsalo se o této problematice,“ vysvětluje Pehr.
Teprve až 90. letech se začalo mluvit o tom, že i romské etnikum trpělo nacistickým pronásledováním. Likvidace vepřína kromě toho naráží i na finance a další problémy s tím spojené, podotýká Pehr.
Tábor v Letech nebyl jediným internačním táborem pro Romy, další se nacházel na Moravě. Pehr připomíná, že se řešení romské a židovské otázky během protektorátu od sebe lišila.
„Nacistická moc přistupovala k Romům jako k asociálům,“ říká historik a dodává, že k razantnímu řešení romské otázky přistoupili nacisté až v roce 1942. Do zmíněných táborů bylo postupně umístěno zhruba šest tisíc obyvatel romského původu.
Část z nich pak odtud byla přesunuta do jiných koncentračních táborů, kde se na nich vykonávaly lékařské pokusy.
